Stále patří mezi triatlonovou špičku. V náročném sportu kombinujícím plavání, kolo a běh má prakticky jistou čtvrtou olympijskou účast, kde by ráda zlepšila 15. příčku z Londýna. Ale i když odhodí kolo, plavecké brýle a nasadí běžecké boty, jen těžko hledá konkurenci. Vendula Frintová loni v září ovládla Běchovice a v neděli doběhla těšně druhá na půlmaratonském mistrovství republiky v Kostěnicích. A to se na něj přihlásila tak trochu náhodou, ráno navíc ještě trénovala. „Startovalo se v pět odpoledne, tak jsem si dopoledne dala 40 kilometrů na kole,“ směje se triatlonistka, která na trati nestačila jen na Marcelu Joglovou.
Čekala jste před závodem, že se až do poslední obrátky budete držet současné české vytrvalecké jedničky a časem 1:14:08 si připíšete desátý nejlepší český půlmaraton?
Já jsem tak nějak tušila, že bych mohla běžet 1:15 nebo 1:16, ale zároveň jsem to chtěla s Marcelou zkusit. Běželo se mi dobře, ale přece jenom to na mě bylo na konci dlouhé, poslední tři čtyři kilometry už to tolik nešlo. Ale za svůj čas jsem hrozně ráda!
Na podzim jste vyhrála Běchovice, v neděli jste přidala stříbro z Kostěnic. Znamená to, že se budete vytrvalostnímu běhu věnovat o trochu víc?
To asi ne, triatlon je pro mě pořád absolutní priorita. Oproti běhání je v něm ve světové špičce snadnější se prosadit, a já pořád mezi elitu patřím. Běhání je pro mě zpestření a u nás mi to pořád stačí na pódiové umístění.
Ale zároveň byl váš půlmaratonský čas jen 38 vteřin od limitu na říjnové mistrovství světa v půlmaratonu, které se poběží v polské Gdyni.
Pod 1:16 jsme běžely hned tři, takže jsme se prý kvalifikovaly jako tým. Ještě nevím, jak bude vypadat podzimní triatlonový kalendář, ale pokud opravdu vyjde nominace na běžecké MS, ráda bych jela!
Koronavirus zamával i s triatlonovou termínovkou. Měla jste tak více času právě na běžeckou přípravu?
Já trénuju pořád stejně, na jaře jsem šla hodně objemovou fázi a pořád z toho těžím. Na půlmaraton jsem se vlastně ani nijak speciálně nepřipravovala, a když porovnám to, co má odběháno Marcela a co já, tak se tomu můžu leda tak smát.
Řečí čísel to dělá kolik?
Většinou naběhám kolem 75 kilometrů týdně, ale když k tomu přičtu plavání a kolo, jsem na nějakých 28 až 30 hodinách tréninku. Ono se to nasčítá, v Kostěnicích jsem opravdu těžila z všeobecné přípravy.
Jak vám na netradiční trati sedělo šest obrátek?
Všichni běžci si na to stěžovali, ale my jich máme na deseti kilometrech ještě víc. Pro mě to nebylo vůbec nic zvláštního, možná to byla dokonce i má výhoda.
Ve své běžecké sbírce máte taky titul mistryně republiky na 5 000 metrů z roku 2004. Neuvažujete také o nějakém dalším výletu na dráhu?
Dráhu a kratší distance mám radši, ale já termínovku skoro vůbec nesleduju. I o půlmaratonu jsem věděla jen díky tomu, že do něj byl zapojený i můj klub PSK Olymp a běželo se blízko mého bydliště. Takže to celé byla vlastně tak trochu náhoda (usmívá se).
Nejlepší půlmaratony Češek
Eva Vrabcová-Nývltová 1:11:01 Praha, 2018
Alena Peterková 1:11:02 Oslo, 1994
Mária Starovská 1:12:08 Berlín, 1992
Petra Kamínková 1:12:19 Paderborn, 2004
Monika Deverová 1:13:11 Okajama, 1995
Marcela Joglová 1:13:46 Kostěnice, 2020
Jana Klimešová 1:13:53 Las Vegas, 2000
Anna Pichrtová 1:14:02 Los Angeles, 2002*
Ivana Sekyrová 1:14:06 Pardubice, 2013
Vendula Frintová 1:14:08 Kostěnice, 2020
*mezičas v maratonu
