Ivana Sekyrová patří dlouhodobě mezi naše nejlepší vytrvalkyně a před čtyřmi lety si osobně vyzkoušela i atmosféru olympijského maratonu. Běhá hlavně v nitru a okolí západočeského Sokolova, kde žije a pracuje. Není se tedy co divit, že její běžecký tip pro čtenáře Českého běhu je situován tamtéž. Přijměte pozvání k nově vznikajícímu jezeru Medard.
Původně to byly dva lomy na uhlí zvané Medard a Libík, které se postupem těžby spojily v jeden. Poté, co zde v roce 2000 skončily práce, bylo rozhodnuto o revitalizaci postižené krajiny. Lom se začal napouštět vodou, v okolí byly vysazeny stromy a také vznikly písčité cesty, které vznikající jezero lemují. Právě na ně Ivana ráda vyráží na své výběhy.
Ze Sokolova sem má cestu krátkou, co by kamenem dohodil, jezero začíná takřka bezprostředně za západním okrajem města. Lokalitu pro sebe objevila před zhruba sedmi lety a před očima tak má, jak obnova zdevastované krajiny postupuje a jak se z Medardu stává stále více plnokrevné jezero. „Už se sem chodí lidé i koupat a jezdit na surfech, i když si nejsem jistá, zda je to dovolené,“ říká.
Sama sem chodí hlavně běhat. „Profil je rovinatý, ale když člověk chce, dá se tu nalézt i čtyřsetmetrový kopec na trénování. Variabilita tratí je velká, dá se běhat de facto na třech úrovních bývalého lomu,“ říká s tím, že s jejich výběrem souvisí i počet kilometrů, které je potřeba urazit, když chcete jezero celé oběhnout. „Odhadem bych řekla, že se to pohybuje mezi jedenácti a šestnácti kilometry,“ soudí. Ke vzdálenosti je pak ještě třeba přičíst ještě nástupní trasy.
Ivana obvykle vybíhá ze Starého náměstí v Sokolově po cyklostezce podél Ohře. „Moje obvyklá porce kolem Medardu je tak 15 km,“ říká. Běží se vesměs přírodou – byť tedy rekultivovanou, západočeskou – jen na jediném místě je ještě znát těžební minulost místa. „Ale celkově je to hezký výběh, mám ho moc ráda,“ vyznává se Sekyrová.
