Tandem Slezák-Sasínek zaklepal na bránu Ria - Český běh

24. 5. 2016, Jiří Šoptenko , Rozhovory

Fanoušek českého běhu má po skvělém maratónském představení Evy Vrabcové další radost díky 20letému Filipu Sasínkovi. Na start Zlaté tretry nastupoval s nejhorším osobním rekordem z celého startovního pole, v cíli se ale objevil jako vítěz, navíc v třetím nejrychlejším českém času na 1500 metrů všech dob 3:36.32. Běžečtí fajnšmekři o jeho talentu vědí již několik let, mnozí však slyšeli o nadějném mílaři teprve při jeho hvězdném okamžiku v Ostravě.

Názory, která z atletických disciplín je královská, se různí. A rozdílné pohledy budou panovat i v rámci běhů: Pro někoho je králem rychlík na stovce, pro jiného vytrvalec na maratonu. A stejně tak je pravdou, že specialisté na patnáctistovku, která netrvá příliš dlouho ani příliš krátce, musí být rychlí, vytrvalí, a zároveň takticky vyzrálí.

Úžasným zjištěním je, že máme na této střední trati vedle Jakuba Holuši dalšího běžce minimálně evropské úrovně. Časem ze Zlaté tretry je prozatímním lídrem letošních evropských tabulek, pokud bychom ho zařadili do loňských, patřilo by mu na starém kontinentu desáté místo.

Není to tak úplně náhoda

Filipa čeká v příštím týdnu maturita, nechme jej tedy v klidu učit. A podívejme se na jeho skvělý výkon i dosavadní běžeckou kariéru očima jeho trenéra Antonína Slezáka, jenž má na výkonu svého svěřence lví podíl. Trenérské práci se věnuje již 35 let!

Po výborném halovém výkonu 3:41.37 se dalo očekávat Filipovo zlepšení, ale tak obrovský úspěch nečekal ani zkušený trenér. „Jsem z Filipova výkonu nadšený. Až jsem se toho trochu zalekl, protože kam až to může pokračovat…? Vnímal jsem závod jako šanci zazávodit si s lepšími běžci, věřil jsem, že by mohl dosáhnout výkonu na hranici 3:38 a umístit se někde uprostřed závodního pole. Ale že by mohl vyhrát, to by mě nenapadlo ani ve snu,“ kroutí hlavou kouč.

„Asi jej vybičovala atmosféra v závěru závodu a soupeři, které postupně předbíhal. Koncovky závodů trénujeme formou zrychlovaných úseků, nebo úseků na trhání tempa,“ přibližuje Slezák, který uvádí na pravou míru omyl z přihlášky, kde mu zůstal venkovní osobák 3:46.13. „To pak vypadá, že se zlepšil o 10 sekund, přitom letos v hale již běžel lépe. Je pravděpodobné, že pokud umí běžec v hale čas 3:41, mělo by to být venku ještě o tři sekundy rychlejší,“ vysvětluje trenér. A přesně tohle se v závodě potvrdilo. K dalším dvěma sekundám mohl pomoci běh v zákrytu.

Rád pro jednou opustil styl „start-cíl“

Talent z jihomoravského Hodonína je pověstný svým odvážným způsobem běhu. Mnoho závodů v České republice si odtáhl sám, zatímco jeho soupeři se za ním vyvezli k osobákům. „Někteří z českých soupeřů se mu v závodech vyhýbají a často je slyšíme, jak s respektem říkají „je tady Sasínek“. Ale Filip jim odpovídá: „Kluci, klidně se za mě schovejte, já vám to odtáhnu.“ Pokud jej někdo v minulosti oslovil, že by chtěl v závodě pomoci, on nikdy neřekl ne,“ popisuje Slezák vlastnost svého svěřence.

A současně si povzdechne, že obráceně to ani zdaleka tak nefunguje. „Když přišel za někým on, tak slyšel „víš, dneska to nejde“. Odtáhnout mu při závodě na 1500 m první šestistovku by přece neměl být pro nikoho z běžců české špičky problém… Kdyby si tady kluci více pomohli, limity na velké soutěže by se jim plnily o mnoho lépe,“ myslí si kouč.

„Nedávno mi Filip řekl, že by se konečně také rád svezl v závodě za někým i on.“ A stalo se! Ostravské vítězství bylo zaslouženou odměnou za obětavost v předchozích závodech. A co na to trenér? „Bylo to poprvé, co jsem Filipovi řekl, aby neplýtval silami a držel se kolem 4. – 6. místa v balíku ostatních běžců. A pokud se bude cítit dobře, ať začne závodit až v posledním kole. Před startem jsem mu ještě zdůraznil, že všichni běžci, proti kterým bude závodit, jsou také jenom lidé a řekl mu, že má na to, aby zaběhl posledních 400 m mezi 54 – 55 sekundami. Odpověděl mi „trenére, to asi ne“, ale v závodě přesně tohle předvedl.

Moc mu pomohlo, že měl před sebou v závěru soupeře, protože běžet 20 – 30 metrů před ostatními, jak se mu to občas stává na závodech u nás, je trochu demotivační. Moji taktiku na „tretře“ naprosto detailně splnil, i když prvních 500 m běžel více vpředu, než jsem si přál (na čtvrtém místě za vodiči a Jakubem Holušou). Chvílemi jsem měl pocit, že by byl schopný závod i odtáhnout. Pak se ale pohyboval mezi 6. až 10. místem, což bylo ideální. Po závodě za mnou přišel a s nadšením mi řekl. „Trenére, děkuji za vaše rady, běželo se mi moc dobře.“

Výborně se představil v národním běhu i Adam Zenkl, který si celý závod odtáhl sám a zvítězil v čase 3:46.00. „Po závodě přišel za Filipem se slovy. „Běžel jsem tvým systémem ‚start – cíl‘ a vidím, že to funguje.“ Nadějným běžcem se jeví i Honza Friš. Důležité ale je, aby i tito mladí dostali možnost kvalitních závodů, nebo si navzájem pomohli. S jejich trenéry výborně vycházím, takže je možné se domluvit.“

„Nepřátel se neleká, na jméno nehledí“

V Ostravě přišlo i druhé vítězství nad největším českým soupeřem Jakubem Holušou. „Filipa vítězství nad běžeckým fenoménem Jakubem potěšilo, ale oba víme, že Jakub má splněný ostrý olympijský limit z minulého roku a ještě ani nemusí být v plné formě. Filip ho porazil už loni na lize, kde nechtěl nikdo běžet rychle. My jsme si řekli, že se nebudeme nikoho bát a poběžíme rychle, ať už bude startovat kdokoliv. A vyšlo to,“ pochvaluje si trenér.

Podle Slezáka není důvod taktizovat, zvlášť při závodech u nás. „Nemá smysl nechat se celou trať vést a pak zafinišovat na posledních 200 metrech. Já tohle neuznávám a Filip k tomu přistupuje podobně. Mezi jeho vzory patří například keňský běžec Rudisha, který dokáže zaběhnout skvělé výkony i v sólozávodech.“

Filip rád studuje závody světových běžců a má přehled, jakou taktikou běhali či běhají Sebastian Coe, Mohameda Farah a další slavní běžci. „Vždycky jsem mu říkal, že pokud se bude bát některého soupeře doma, tak nemá cenu jezdit na závody ven. Musí být schopný si některé závody v Čechách odtáhnout i sám. A on se opravdu nebojí. Z toho důvodu ještě moc neumí běhat v balíku, protože na to není z našich závodů zvyklý,“ odhaluje mimoděk prostor pro zlepšení svého svěřence.

Sasínek: Musíme zůstat nohama na zemi

Mnoho trenérů se v minulosti nechalo slyšet, jak jsou při startech svých závodníků ohromně nervózní. V té chvíli totiž nemohou pro své závodníky nic udělat a mohou jen přihlížet. Antonín Slezák není výjimkou. „Přiznávám se, že jsem Filipův závod hodně prožíval a na jeho konci jsem měl slzy v očích. Byl jsem při závodě tak nervózní, že jsem pořádně nezměřil ani mezičasy. Musím se na celý závod podívat ještě na videu a udělat si rozbor. Vím jen, že kilometrem Filip probíhal za 2:25, tedy přesně tak, jak jsem si to přál. On by raději za 2:27, aby nebyl moc zakyselený, ale já mu dodal odvahy, že na to určitě má. Když vbíhal do posledního kola, cítil se velmi dobře, a tak to zkusil.“

Okamžiky setkání trenéra se závodníkem bývají po úspěšném závodě velmi emotivní. „Po závodě jsem na Filipa čekal skoro jeden a půl hodiny, než přišel z antidopingové zkoušky. Odevzdat potřebný vzorek trvá po fyzickém výkonu někdy o trochu déle. Když jsme se setkali, ani jeden z nás neměl slov… Filip kroutil hlavou, jako by tomu pořád nevěřil. První jeho slova po chvilce mlčení byla „trenére, musíme zůstat na zemi“, na což jsem mu odpověděl. „To je přesně ono! Buďme rádi, že to vyšlo, ale je před námi ještě spousta práce.“ Potom nám všem ještě ukázal pohár a zašel se vyfotit s dětskými fanoušky.“

„Relax“ uprostřed maturity

Na „Tretru“ přijela z Hodonína podpořit Sasínka tři auta. Dorazili jeho rodiče i celá tréninková skupina s transparenty. Někteří ze svěřenců trenéra Slezáka navíc běželi v národním programu.

Kromě běhání zaměstnávají Filipa v poslední době závěrečné zkoušky na grafické škole ve Strážnici. „Nedávno zvládl státní maturitu a den před Zlatou tretrou odevzdal ve škole závěrečnou práci. Příští týden jej čeká závěrečná, ústní část zkoušek,“ přibližuje trenér Slezák.

„Do Ostravy jsme přijeli až v den závodu a on posledních sedm hodin před závodem ležel a odpočíval na trávníku rozcvičovací plochy. Byly to trošku polní podmínky, ale jemu to vůbec nevadilo. Učení si s sebou nebral, pokud jede na závody, soustředí se pouze na ně. Myslím, že pro něho byla Zlatá tretra výborným odreagováním,“ popisuje trenér.

Nahánět Rio? Jen to ne

Ke splnění olympijského limitu (3:36.2) scházelo hodonínskému běžci pouhých 12 setin sekundy, což činí v přepočtu na vzdálenost necelý metr… „O olympijských hrách samozřejmě každý sportovec sní a Filip není výjimkou. Uvažovali jsme ale spíše až o olympiádě za čtyři roky v Tokiu. Jsme ale i tak nadšení, že splnil limit na mistrovství Evropy. Ani ve snu nás nenapadlo, že by mohl atakovat limit již na letošní olympiádu. Na půlce jsem věřil, že by mohl letos zaběhnout čas 1:47, což je sekundu za limitem, na patnáctistovce ve výkon o dvě sekundy pomalejší olympijského limitu,“ říká trenér o předsezónních očekáváních, která z poloviny „rozmetal“ ostravský závod. A tak se jistě nabízí myšlenka ještě na Rio zaútočit.

„Pokud bychom však teď začali nahánět olympijský limit a jezdili od závodu k závodu, nebylo by to dobré,“ myslí však kouč. „I kdyby požadovaný čas splnil, byl by vyzávoděný a na olympiádě by nic nezaběhl. Cíl jsme si splnili, a pokud ještě dostane šanci na některém ze zahraničních mítinků, bude to skvělé. Pokud ne, ale byla by mu přesto jako nadějnému běžci dána šance na olympiádu jet, bylo by to fajn,“ vysvětluje svůj postoj Slezák.

Smolná Eskilstuna jej nezlomila

Loni v zimě splnil Filip limit na březnové HME v Praze na osmistovce i patnáctistovce. „Nakonec se rozhodl startovat na půlce, aby na trati 1500 m mohli startovat kromě Jakuba Holuši další dva čeští běžci Friš s Kocourkem.“ Při premiéře v konkurenci dospělých na velké akci nepostoupil z rozběhu, hlavním vrcholem bylo pro Sasínka letní juniorské mistrovství Evropy ve švédské Eskilstuně, kde se chystal běžet 3000 m steeplechase.

Jenže příprava na jaře nešla tak úplně podle plánu. „Na horském soustředění v Melagu došlo k zánětu v blízkosti achilovky. Nohu jsme poté trochu šetřili, rozhodli jsme se ji doléčit a se startem na „juniorské Evropě“ už jsme ani moc nepočítali. Nakonec jsme to stihli, i když nebyl připravený tak, jak bychom si představovali.“

Smůla však Filipa provázela i přímo na červencovém MEJ. „V rozběhu mu jeden ze soupeřů skočil na třetí překážce na druhou achilovku. Musel postupně dotahovat 20metrovou ztrátu. Do cíle doběhl s vypětím všech sil za 9:11.84, ale zranění jeho výkon zásadně ovlivnilo. Rána krvácela, a když si po doběhu sundal tretru, měl achilovku otevřenou po celé její délce (12 cm). Maséři mu ji zatejpovali. Když toto zranění viděli doktoři, řekli mu, že měl obrovské štěstí, že se achilovka neutrhla. Pokud by všechno proběhlo normálně, myslím, že měl na to doběhnout mezi prvními třemi, maximálně pěti závodníky.“

Trenéra pak mile překvapila svěřencova reakce. „Filip za mnou po závodě přišel se slovy. „trenére, mrzí mě, že jsem vám udělal ostudu. Každý přece čekal, že postoupím do finále a možná získám i medaili. Připravovali jsme se na závod několik měsíců a všechna snaha je pryč“. Uklidňoval jsem ho, že na tom nenese žádnou vinu, že to byla smůla a já si vše jako trenér zodpovím. Moc se mi líbilo, jakým způsobem k této situaci přistoupil. Řekl jen: „Dobře trenére, jedeme dál.“

Když pak spolu sledovali finále z tribuny, všiml si kouč, že má jeho svěřenec slzy na krajíčku. „Říkal mi: „Vždyť běžet s těmi kluky by nebyl žádný problém. Proč zrovna já mám takovou smůlu?“ A já na to: „Filipe, tohle se může stát, je to jenom sport. Dostaneš se na špičku, pak se zraníš, onemocníš, nebo může přijít v důležitém závodě pád. To zažívají skoro všichni dobří běžci,“ vysvětloval prý trenér.

„Přesto jsem viděl, že o všem přemýšlel ještě celý následující týden. Ale nesrazilo ho to, poučil se,“ myslí si Antonín Slezák, „a možná o to větší radost měl ze svého vítězství na Zlaté tretře,“ uzavírá na adresu Filipa Sasínka.

Další články

Stewartová cílí na maraton při mistrovství Evropy v Mnichově
12. listopadu 2021 Rozhovory, Michal Procházka, foto: Ivana Roháčková

Stewartová cílí na maraton při mistrovství Evropy v Mnichově

Poté co nevyšla olympiáda, spravila si Moira Stewartová v závěru sezóny chuť. Po běchovické obhajobě přidala 26letá vytrvalkyně cenné osobní rekordy na půlmaratonu a silniční desítce. Nyní vyhlíží cíle pro příští rok, hlavním by měl být maraton na mistrovství Evropy, kde vidí největší šance na úspěch. Z dvojice mezinárodních startů si svěřenkyně ...

Vrchařky 3. v Poháru národů
31. října 2021

Vrchařky 3. v Poháru národů

V italské Chiavenně se uskutečnil vrchařský Pohár národů, kde se neztratila ani česká reprezentace. Tým žen obsadil bronzovou pozici. Nejlepšího individuálního umístění dosáhl šestý Jáchym Kovář. Mistroství světa v běhu do vrchu, které se mělo na sklonku roku uskutečnit v Thajsku bylo zrušeno, a tak přišla Světová asociace běhu do vrchu s nápadem uspořádání ...

Postřehy ze závodu: Z Třeboně je dobrá maratonská adresa
27. října 2021 Závody, Adam Fritscher, foto: pořadatelé

Postřehy ze závodu: Z Třeboně je dobrá maratonská adresa

Třeboňský maraton jsem si zvolil v loňském roce jako náhradní variantu pro start na královské trati poté, kdy již podruhé padl termín jarního maratonu v Krakově. Zpočátku jsem měl o této volbě určité pochyby (nejasnosti kolem možností přeregistrace a vrácení startovného při změně termínu závodu, informace o nepřesně změřené trati při jeho ...

125. Běchovice: Stewartová se blýskla rekordem, mezi muži překvapil Zajíc
26. září 2021 Závody, Petr Jelínek, foto: ČAS - Tomáš Edlman

125. Běchovice: Stewartová se blýskla rekordem, mezi muži překvapil Zajíc

V neděli 26. září se uskutečnil již 125. ročník silničního závodu Běchovice – Praha. V jeho rámci se bojovalo také o mistrovské medaile v silničním běhu na 10 kilometrů. Mezi ženami obhájila prvenství z loňského roku Moira Stewartová. V kategorii mužů zvítězil Martin Zajíc. DUEL FAVORITEK JASNĚ PRO OBHÁJKYNI V závodě žen ...

125. Běchovice: Otevřená mužská bitva, očekávaný ženský duel
22. září 2021 Závody, Petr Jelínek, foto: ČAS - Aleš Gräf

125. Běchovice: Otevřená mužská bitva, očekávaný ženský duel

V neděli 26. září se uskuteční již 125. ročník nejstaršího nepřerušeného běžeckého závodu v Evropě Běchovice – Praha, který je zároveň mistrovstvím České republiky v silničním běhu na 10 kilometrů. Prvenství z loňského roku by měli obhajovat Jakub Zemaník a Moira Stewartová. Nabité mužské pole Závod mužů slibuje velmi zajímavou podívanou. ...

Jesenický maraton dekoroval staronového krále Pelíška i novou královnu Horkou
27. srpna 2021 , Adam Fritscher, foto: Milan Zach / Jesenický maraton

Jesenický maraton dekoroval staronového krále Pelíška i novou královnu Horkou

Ideální počasí připravil pro své účastníky třináctý ročník Jesenického maratonu, závodu, který je od roku 2009 tuzemským vzorem pro v současné době tak oblíbenou kategorii horských maratonů a ultratrailů. Jeho vítězi se letos v přívětivé teplotě a milosrdných slunečních paprscích střídaných lehkou oblačností stali potřetí David Pelíšek a poprvé loňská ...

Stopětadvacáté Běchovice se blíží
25. srpna 2021 , redakce ČB, foto: ČAS - Aleš Gräf

Stopětadvacáté Běchovice se blíží

Už jen něco málo přes měsíc zbývá do startu 125. ročníku tradičního silničního závodu Běchovice – Praha. Samotný běh se uskuteční v neděli 26. září, a ještě stále je možnost se na tento běžecký svátek registrovat. Běchovice se honosí titulem nejstaršího nepřerušeného běžeckého závodu v Evropě. První ročník se konal již v ...

Zátopek poběží v kinech. Již brzy
20. srpna 2021 , Michal Procházka, foto: Lucky Man Films – Julie Vrabelová, Dušan Martinček, Martin Špelda, Jakub Čech

Zátopek poběží v kinech. Již brzy

Emil Zátopek je opět na startu. Měsíc před výročím jeho 99. narození se tak stane ve filmu, který po letech příprav zažívá tento pátek světovou premiéru v Karlových Varech a v kinech po celé zemi poběží od příštího čtvrtka. „Film je nejen vzrušujícím vyprávěním o mimořádných sportovních úspěších Emila Zátopka, ale ...

provozovatel

partneři českého běžeckého klubu