Kolem vzniku křečových žil koluje řada mýtů a minimálně podle části z nich by se běžců v podstatě neměly týkat. Jenže ve skutečnosti je klíčovým faktorem genetika, a tak se tento problém běhajícím jedincům rozhodně nevyhýbá. Pokročilejší varixy je třeba řešit operací, pro kterou je konec podzimního závodění ideální dobou.
Nedostatek pohybu? Obezita? To jsou dva z hlavních rizikových faktorů podporujících vznik křečových žil a zároveň problémy, jimiž zapálení běžci z podstaty věci většinou netrpí. Přesto ani u nich nejsou nevzhledná (a rovnou dodejme i riskantní) zbytnělá žilní řečiště žádnou výjimkou. Jak je to možné? Důvod hledejme v genetice. Pokud na varixy trpí či trpěl jeden z vašich rodičů, existuje zhruba 80 % nebezpečí, že vy s nimi budete mít problém taky. A pokud to jsou či byli oba rodiče, vzroste míra rizika o dalších 10 %.
Pokud křečové žíly máte, neměli byste je podceňovat. A to i v případě, když vás v životě (zatím) nijak výrazně neomezují. Na místě je minimálně odborné vyšetření, které stanoví stupeň postižení a od toho odvodí i způsob, jak problém řešit. „Pokud ho budete ignorovat, hrozí záněty, trombóza, otoky dolních končetin, ztenčení a pigmentace kůže, vznik bércového vředu…“ vypočítává možná nebezpečí atletický šéflékař Jiří Neumann.
Počínající křečové žíly je možné řešit za pomocí elastických punčoch, které je však nutné nosit po celé dny, případně léky, tzv. venotoniky, a režimovými opatřeními, při kterých se co možná nejvíce eliminuje dlouhé stání a sezení.
Na pokročilá stádia je již třeba operace. I v tom případě je tu škála možností – od klasických operací, při kterých se žíla podvazuje, po různé formy miniinvazivních zákroků, které by měly být vůči tělu šetrnější, a po nichž by měla být kratší i doba regenerace. Bývají však zároveň placené, cena se pohybuje zhruba v rozmezí 10 až 15 tisíc Kč na jednu končetinu, záleží na jednotlivých zařízeních a použité metodě.
„Ne vždy však jsou (operace) tou nejvhodnější variantou právě pro vás, proto je nutná předchozí konzultace s cévním chirurgem,“ upozorňuje Neumann. A jak je to s rekonvalescencí? Opět záleží na typu operace, obecně je však třeba počítat s cca 4-6 týdny. „Nebo ale třeba i rok v případě komplikací, pokud pacient nepřijde včas,“ varuje Neumann.
Z medicinského hlediska jsou nejvhodnější dobou pro tento typ operací podzim, zima a brzké jaro. Už proto, že po zákroku je zhruba po dobu dvou měsíců třeba nohu bandážovat a nosit elastické punčochy, což v době letních veder není zrovna ideální. Také z běžeckého pohledu se právě nyní blíží ta správná doba. Kdy jindy si naordinovat nucenou pauzu než v přechodném období po skončení podzimních závodů a před začátkem přípravy na příští sezonu?
„Odpočinek od běhání, a to i psychický, může mít i pozitivní vliv, což by mělo být cílem období tak jako tak,“ říká odborník na běhání Aleš Tvrzník s tím, že v listopadu na začátku přípravného období se běhají hlavně objemy, tedy pomalejší a delší běhy, což je v plném souladu s tím, jak by se mělo začínat po vynucené zdravotní pauze. „Celková kilometráž by měla ale odpovídat charakteru zákroku a délce pauzy. Pro správné nastavení intenzit je vhodné cca 10 dnů po začátku přípravy absolvovat laktátové vyšetření,“ dodává Tvrzník.
