Klíšťata. Kdo by je měl rád, parazity jedny. Zvlášť pokud je najdete přisáté na těle svém nebo někoho z vašich blízkých. Jenže právě nyní, začátkem léta, je klíšťová aktivita na samém vrcholu. Co s tím? Vzdát se kvůli nim oblíbených výběhů do přírody? Aby se vám snáze odpovědělo „ne“, je dobré si připomenout pár základních pravidel, která se tohoto živočicha týkají.
Na to, jak je klíště malý tvor, představuje pro náš lidský rod poměrně značné nebezpečí, neboť přenáší hned tři nelehké nemoci. Z nich nejčastější a bohužel i nejzávažnější je lymeská borelióza, kterou každoročně u nás onemocní přes čtyři tisíce lidí a proti níž dosud neexistuje účinné očkování, byť nějaké pokroky v tomto směru snad již byly učiněny. Další nemocí, kterou ročně v Česku postihne v průměru 500 – 800 lidí, je klíšťová encefalitida, proti níž očkovat lze, vzácnějším onemocněním přenášeným klíštětem je granulocytární ehrlichióza, jež je nebezpečná hlavně pro osoby se sníženou obranyschopností.
Nedejte jim šanci / Nejlepší prevencí proti přenosu těchto nemocí samozřejmě je, pokud klíšťatům vůbec nedovolíme se přisát. Toho můžeme dosáhnout jednak vhodným oblečením, ideálně dlouhými nohavicemi zastrčenými rovnou do ponožek (což je ale pro běžce obtížně představitelná varianta), jednak za pomoci repelentů. Těch existuje celá řada, proti klíšťatům jsou však vhodné jen některé z nich, a to především ty, co se aplikují na oděvy (více k této problematice naleznete například zde). Jako vhodnou variantou se tedy jeví kombinace alespoň vyšších ponožek s uzavřenými běžeckými botami, na které jsme aplikovali příslušný postřik. Dále se také traduje, že by klíšťata měl odpuzovat vitamín B, což ale nejspíš nelze brát za bernou minci.
Vyhýbejte se jim / Pro samotný pohyb přírodou pak v souvislosti s klíšťaty platí, že bychom se měli vyhýbat místům s vysokou trávou a křovinami, kde tito paraziti čekají na své oběti nejčastěji. Raději než přeběhy vzrostlých luk tedy volte zpevněné nebo alespoň doširoka vyšlapané cesty. A když na vás přijde únava, rozhodně není dobrý nápad hledat odpočinek v trávě a obklopení listnatých stromů.
Odplavte je / Nedá se spoléhat ani na to, že se na zpocené tělo klíšťatům špatně přisává. To sice do jisté míry platí, ale tohle zvíře je natolik vychytralé a trpělivé, že si rádo počká, až se potit přestanete. Po každém výběhu by tak měla co možná nejdříve následovat sprcha, jež může dosud nezakousnutá klíšťata spláchnout. Není od věci též rovnou vyprat nebo alespoň řádně vyklepat oblečení, v němž jste běželi, neboť se v něm může klíště schovávat.
Zbavte se jich co nejdřív / Dalším bezprostředně následujícím krokem by měla být pečlivá kontrola celého těla, zejména těch nejrizikovějších partií jako jsou místa za ušima, v podpaží, podkolenní jamky, slabiny, intimní místa. Pokud se vám totiž podaří objevit a odstranit parazita krátce po jeho přisátí, je nebezpečí nákazy minimální, neboť ještě nestihl škodlivé látky do vašeho těla vpravit.
Neduste, viklejte, desinfikujte / Pokud klíště na svém těle objevíte, nenanášejte na něj žádné krémy typu indulona, což byl v minulosti mezi lidmi rozšířený postup, při němž se parazit udusil a následně se snáze pustil. Tento postup je zastaralý a nežádoucí, neboť vede k tomu, že dusící se klíště „zvrací“ do těla škodliviny. Správně by se klíště mělo – ideálně – za pomoci speciální pinzety vyviklat a následně místo přisátí vydezinfikovat.
Spalte, spláchněte nebo nechte zkoumat / Odstraněné klíště zlikvidujte nejlépe spálením nebo spláchnutím do odpadu, případně jej – bylo-li přisáté déle a vy máte z nákazy značné obavy – naopak uchovejte a pro svůj klid jej zašlete k laboratornímu prozkoumání, zda nebylo infikované. Nutno však poznamenat, že toto vyšetření není hrazeno ze zdravotního pojištění a při testování na všechny nemoci za něj zaplatíte v průměru 1500 a více korun.
Hlídejte se / Pokud se už klíště zakouslo, je třeba sledovat, zda se poté vaše tělo nechová nestandardně. Objeví-li se v místě přisátí po několika dnech či týdnech výrazná rudá skvrna, ať už homogenní nebo s bílým středem, případně vás postihnou bez jiné zřejmé příčiny horečky či bolesti kloubů, je určitě na místě brzká návštěva lékaře. Pro zmírnění následků nemocí způsobených klíštětem je totiž včasná diagnóza alfou a omegou. Bohužel až v polovině případů se zmíněné příznaky neobjevují, a tak je potřeba zpozornět i tehdy, pokud se ve větším odstupu (v řádu týdnů) u vás objeví něco, co vypadá jako běžná viróza, ale nemáte při ní rýmu ani kašel. Může to být borelióza v dalším stádiu, což bezpečněji odhalí až krevní testy.
Přejeme mnoho běžeckých kilometrů bez přisátí.
