Příběhy Zátopkových olympijských triumfů - Desítka v Helsinkách: stíny před i při závodu - Český běh

23. 8. 2016, Michal Procházka

Pakliže triumf na desítce v olympijském Londýně znamenal pro Zátopka vstupenky mezi běžecké hvězdy tehdejší doby, „Zlatý týden“ o čtyři roky později v Helsinkách, při němž vyhrál pětku, desítku i maraton, z něj jednou pro vždy udělal legendu. Vítězství v běhu na 10 000 m, které přišlo nejdříve, bylo z těch tří nejočekávanější, neboť na této trati Zátopek v mezidobí několikrát pokořil světový rekord a byl jednoznačným favoritem. I jemu však předcházely dramatické události a ani samotný závod nebyl takovou procházkou růžovým sadem.

První zádrhel byl rázu zdravotního a odstartovala ho nevydařená masáž, tedy především podmínky, za kterých proběhla.

Zátopek masážím nikdy neholdoval. Byl přesvědčen, že o své svaly dokáže pečovat sám svým tréninkem a také, jak tvrdil, byl dosti lechtivý. Přesto na jaře olympijského roku 1952 už neodolal přemlouvání armádního maséra, aby k němu zašel, že mu jeho péče pomůže a on sám se pak bude moci chlubit, že se stará o takovou hvězdu.

Ten den měl za sebou trénink v chladu a ani u maséra nebylo o mnoho tepleji. „Navíc mne půl hodiny máčel studenou vodou a mýdlem. Ale vydržel jsem to. Horší bylo, že mezitím atleti vypotřebovali teplou vodu ve sprchách. Musel jsem tedy vlézt pod studenou, abych se umyl od mýdla. Druhý den mě ani nepřekvapilo, že jsem měl horečku,“ vzpomíná Emil v knize Náš život pod pěti kruhy, která se nedávno dostala na knižní trh.

Lékař konstatoval angínu a doporučil klid, čímž by ale Zátopek přišel o prešovské mistrovství republiky v přespolním běhu, kde pořadatelům svůj start přislíbil a už byl i na plakátech k akci. Rozhodl se tedy, že závod nějak zkusí odběhnout a výsledkem bylo, že sice nakonec dodržel dané slovo a zvítězil, ale jeho zdravotní stav se výrazně zhoršil. Doktorské kapacity mu zakázaly běhat, měl se jen léčit. „Tak bych byl do olympiády nejvýš zdravý, rozhodně bych ale nic nevyhrál,“ byl přesvědčen Zátopek, a proto, jak jen to šlo, postel opustil. Nejdřív chodil dlouhé vycházky, pak navázal volným klusem, přičemž si na sebe bral dvojí tepláky, aby se vypotil. Koncem května se postavil na start prvního závodu – to běžel pětku za 14:47, během dvou týdnu tento čas srazil o 25 vteřin. Jeho světoví soupeři však byli ještě o dost rychlejší, a tak se pro svůj olympijský start na této trati rozhodl až po mistrovství republiky, kde běžel 14:17.

Výkonnostně se tedy Emil připravit dokázal, i tak ale mohl o Helsinky přijít. Stála za tím politika, Emilovy morální hodnoty a jeho neústupnost. Začalo to posudkem, který dostal za úkol napsat na mladého mílaře Stanislava Jungwirtha, pozdějšího světového rekordmana na 1500 m, který vedle nezpochybnitelného talentu měl bohužel v očích tehdejších mocných těžký kádrový škraloup kvůli svému otci zavřenému za protistátní činnost. Zátopek se v posudku za Jungwirtha zaručil a přidal, že pokud ho do Helsinek nepustí, nepojede ani on. Už to vyvolalo u papalášů velký vztek, ale protože byl Emil jasnou medailovou nadějí, neodvážili se jít do otevřeného sporu. Místo toho bylo ticho po pěšině a snažili se svůj zákaz startu pro Jungwirtha udržet v utajení.

Zátopek si to však pohlídal, a když v den odletu zjistil, že Jungwirth není na seznamu cestujících, sám odmítl do letadla nastoupit. Bylo kolem toho tenkrát velké haló a jeho manželka Dana už viděla svého chotě ve vězení. Dopadlo to ale jinak. „Asi za dva dny u nás zastavilo auto a že se mám dostavit na ministerstvo. Tam s kyselým ksichtem vytáhli pas a letenku jak pro mě, tak pro Standu,“ líčí Zátopek šťastný konec dramatických událostí, které předcházeli jeho odletu do Finska a následnému startu na desítce.

Samotný závod byl proti tomu téměř pohodovou záležitostí. Zátopek se nenechal vybláznit soupeři, kteří to od startu napálili, běžel si své a od čtvrtého kola se začal posouvat kupředu. Od šestého pak už byl v čele. Nevětší soupeři se za něho zařadili, což vedlo později ke slavným karikaturám, na kterých je Emil zobrazen jako lokomotiva a jeho sokové jako vagony, co se akorát nechají vézt. I tak jich bylo za ním postupně méně a méně, ažvydržel pouze Francouz Mimoun, již tehdy přezdívaný jako  „Zátopkův stín“.  A v tomto závodu hrál stín skutečně svoji roli. „Mimounovi jsem dlouho utéct nemohl, nakonec mi pomohlo slunko. Když nám svítilo do zad, vždycky jsem přidal a pozoroval jsem před sebou oba naše stíny. Jen se od sebe trochu vzdálily, hned byly zase spolu. To Mimoun zrychlil. Několikrát se to opakovalo, až jednou jsem si všiml, že Mimounův stín nějak váhá, okamžitě jsem zaspurtoval a naše stíny se již nesetkaly,“ vzpomíná Zátopek.

Zbylá kola již odběhl sám a v cíli byl v novém olympijském rekordu 29:17,0, téměř 16 vteřin před svým „stínem“. Euforie se ho však držela jen krátce, záhy se mu totiž do mysli začaly vkrádat myšlenky na blížící se pětku, kde si na rozdíl od desítky příliš nevěřil…

Další články

Zlatý trailový seriál: Drama se v Jeseníkách nekonalo
19. srpna 2019 Závody, Jiří Petr, foto: Jan Dvořáček/Trailrun.cz

Zlatý trailový seriál: Drama se v Jeseníkách nekonalo

Finálový závod a zároveň první ročník seriálu Golden Trail National Series 2019 je za námi. Jiří Čípa na Jesenickém maratonu deklasoval zbytek startovního pole a doběhl si pro vítězství v rekordu trasy v čase 2:58:29. Původní rekord vylepšil o více než 17 minut. Druhý doběhl Jan Zemaník a třetí Tomáš ...

Čerstvý otec Pernica vyhrál Zátopkovu časovku
13. srpna 2019 Závody, Tomáš Nohejl, foto: Ladislav Adámek

Čerstvý otec Pernica vyhrál Zátopkovu časovku

Intervalová desítka v terénu je na tuzemské závodní scéně unikum. Po stopách legendárního Emila Zátopka se však v Lomené aleji ve staroboleslavském lese běhá na jeho pětikilometrovém okruhu už třetím rokem jaksi samosebou. Letos i s dvojicemi (5+5 km) a dětmi přes čtyři stovky účastníků! Letošní termín se navíc trefil přesně do sedmého výročí ...

Radka Churaňová láme ultramaratonské rekordy a vyhlíží podzimní vrcholy
10. srpna 2019 Rozhovory, Adam Fritscher, foto: archiv atletky

Radka Churaňová láme ultramaratonské rekordy a vyhlíží podzimní vrcholy

Vloni na jaře stanovila nový český rekord v běhu na 100 kilometrů, letos na konci července překonala dosavadní národní maximum na 24 hodin výkonem 251,498 km (úctyhodný průměr cca 5:44 minuty na kilometr). Radka Churaňová je novou hvězdou českého ultramaratonu. Letos dvaačtyřicetiletá závodnice Lokomotivy Trutnov však rozhodně není neznámá ani ...

Horský běžec z rovin je novým vládcem Krkonošské 50
7. srpna 2019 Závody, Tomáš Nohejl, foto: Ladislav Adámek

Horský běžec z rovin je novým vládcem Krkonošské 50

Milan Janata z Hořic v Podkrkonoší a Jana Mikešová z Nové Paky (taktéž v Podkrkonoší) vyhráli na uprgradované trati Krkonošskou 50, královský závod tuzemského trailového poháru Mizuno Trail Running Cupu. V horském půlmaratonu, také bodovaném do seriálu MTRC (padesátka má vyšší koeficient), původní pětadvacítce pomenšené o poslední brutální výšlap do Stohu, obhájil prvenství Radek Hübl ...

Čtyři veteránky. Elitní české běžkyně bodovaly ve francouzském Mende
5. srpna 2019 Závody, Adam Fritscher, foto: Radka Churaňová

Čtyři veteránky. Elitní české běžkyně bodovaly ve francouzském Mende

Kopec, s nímž bojují i nejlepší světoví cyklisté v rámci Tour de France, si letos opět vyzkoušely přední české vytrvalkyně. Závod semi-Marathon Marvejols - Mende se koná na jihu Francie a každoročně sem míří výprava elitních českých běžců a běžkyň, kteří na jeho 22,4 kilometru dlouhé trase se dvěma výraznými stoupáními bojují ...

RunCzech odstartoval registrace na jaro 2020
4. srpna 2019 Závody, RunCzech

RunCzech odstartoval registrace na jaro 2020

Současná běžecká sezóna je ještě v plném proudu a i léto se teprve překlápí do své druhé poloviny, ale seriál RunCzech však už intenzivně připravuje ročník 2020. Běžce znovu vezme na neotřelá místa, kudy by se jindy možná ani nevydali. A slibuje krásné běžecké zážitky, které jinde nezažijí.  RunCzech spustil registrace ...

Robert Lah: Běhání na boso není o ambicích, ale o pocitech
30. července 2019 Rozhovory, Adam Fritscher, foto: Jaroslav Polák (2x) a archiv

Robert Lah: Běhání na boso není o ambicích, ale o pocitech

V závodním pelotonu nebývají často k vidění, ale jakmile se objeví, všude vzbudí oprávněný zájem a projevy sympatií. Bosí běžci bez moderní obuvi vybavené tlumením a dalšími technologickými vychytávkami působí trochu jako závan starých časů a dob, kdy sportovní klání bývala opravdu tvrdými souboji drsných gladiátorů. Jedním z těchto „bosoběhých ...

Tréninková zátěž II: plánování a skladba tréninku
23. července 2019 Trénink, Terézia Beitlová, ilustrační foto: ČAS - Aleš Gräf

Tréninková zátěž II: plánování a skladba tréninku

Tvorba tréninkového plánu není jednoduchá, ale v případě, že rozumíte základním běžeckým pojmům a potřebám tréninku, je lehčí správně naplánovat váš trénink. Pokud to přeženete s dlouhými souvislými běhy a nepřidáte do tréninkového procesu intervalový trénink, sice se zlepší vaše kondice, ale dozajista se nezrychlíte. Zároveň, pokud to přeženete s intervalovým ...

provozovatel

partneři českého běžeckého klubu