Národní cyklokoordinátor Jarda Martínek má běh jako gurmánský zážitek - Český běh

20. 2. 2018, Adam Fritscher

Jmenuje se Jaroslav, ale ve výsledkových listinách ho najdete většinou pod jménem Jarda. Jeho pracovním chlebíčkem je cyklistická doprava, ale před jízdou na kole dává přednost běhu. Trénoval ve skupině s Danem Orálkem, ale ultramaratonský šampion se z něj nestal. Přesto je „nejvyšší velitel“ nad českými a moravskými cyklotrasami Jarda Martínek zajímavou (nejen) běžeckou postavou s velmi hodnotnými osobními maximy. Ale jak sám říká, běhání si hlavně a především vychutnává.

Jaké byly tvé běžecké začátky a jak ses dostal k závodění na delších tratích?
To je jednoduché, běhání je pro mě naprosto přirozené. Od doby, co jsem se narodil, tak běhám. (smích) Původně jsem ale hrál fotbal, jenže jsme přitom moc chlastali, a to i na můj vkus. Pak jsem jednou běžel v Brně závod na 1500 metrů, a přestože jsem na to nikdy netrénoval a bylo to po fernetové smršti, tak jsem ještě na kilometru vedl a nakonec jsem doběhl třetí. No a jak už to bývá, v cíli za mnou přišel známý trenér běžců Jiří Sequent s takřka klasickou filmovou otázkou „za co běháš“.

Co jsi mu odpověděl?
Že hraju fotbal za Sokol Chomoutov. No a potom jsem v jeho skupině dva roky běhal, třeba s Danem Orálkem nebo Radkem Cingálkem, který už bohužel není mezi námi. Byla to pro mě důležitá doba, protože mě naučila řádu, začala mě tehdy bavit vysoká škola, kterou jsem studoval, a nasměrovalo mě to vlastně do dalšího života. Jenže jsem stejně nemohl pořádně závodit, protože mám prasklé rohovky v očích a transplantáty, dokonce kvůli tomu vlastním modrou vojenskou knížku s tím, že mám lékařsky zakázané běhání.

A dál?
Měl jsem od běhu asi desetiletou pauzu, kdy jsem se věnoval jiným věcem, práci, rodině, hrál malou kopanou. Zpětně musím říct, že jsem byl tehdy v Brně magor, šel jsem jen po výsledcích, neuměl si běh užívat. Dnes naopak mohu směle prohlásit, že pro mě žádný závod nemůže dopadnout špatně, protože si to užívám, každý kilometr je pro mě lahůdka, gurmánský zážitek. Naplno mi to došlo v roce 2007, když jsem se po letech bez závodění postavil na start Mikulášského běhu v Olomouci. Šel jsem automaticky dozadu a po výstřelu jsem se lehkým klusem, ale přesto rychle posouval směrem dopředu. Bylo mi divné, proč všichni jen tak vyklusávají a nezávodí.

Přepálil jsi závod?

To ani ne, spíš je to o tom, že dnes běhají desítku za nějakých 32 minut vysoce nadprůměrní vytrvalci, v podstatě elita, zatímco za časů mého působení u Sequenta by po takových běžcích neštěkl ani pes. Je to dobou, lidé se přestávají hýbat, děti nemají přirozený základ, takže průměr jde logicky dolů. Na jedné straně je většina zcela bez pohybu a na té druhé úzká skupinka specializovaně trénovaných jedinců. Oproti tomu my jsme měli neskutečnou fyzičku, jejímž základem byl pohyb, o kterém se prostě nepřemýšlí.

Přestože se běháním už především bavíš, máš i dnes nějaké závodní plány?
To opravdu ne, běhám si skutečně jen pro radost, takže cílem je vždy ten nejbližší běh. Vlastně mám během roku jen dva takové své kultovní závody. Prvním z nich je Valašský hrb, protože miluju běhání v horách a Valašsko je kraj, který mám nejradši. A druhým je závod extrémních štafet Bobr Cup v Litovli, který mě pomohl po x letech vrátit k běhu a máme tam super bandu. Rád bych k tomu přiřadil ještě i Jesenický maraton, jenže s ním mám tu smůlu, že mi většinou koliduje s rodinnou dovolenou.

Tvá pracovní pozice se nazývá národní cyklokoordinátor. Co si pod tímto pojmenováním můžeme představit?
Dá se říct, že už jsem se stal politikem, který ale není v žádné politické straně. Slovo politika je bohužel mezi lidmi zprofanované, přitom je to činnost přínosná. Stačí jen věřit tomu, že zdaleka ne všechno, co jde shora a od oficiálních institucí, je prohnilé. Ale zpátky k mé práci. Když jsem končil vysokou školu s dopravní specializací, tak tehdy ještě neexistoval obor cyklistická doprava. Začínali jsme s ním v Olomouci s tím, že zkusíme něco, co tady vůbec není. A od roku 1997 se tato vize rozvinula pro celou republiku. Musím zpětně přiznat, že když jsem poprvé přišel do kanceláře, tak jsem vůbec nevěděl, co ten den budu dělat.

Kdy se to změnilo?
Přelomovým byl rok 2000, kdy vláda ratifikovala úmluvu, že bude vytvářet strategické dokumenty pro cyklistickou a pěší dopravu. Hezký závazek, ale nikdo tehdy moc netušil, co bude jeho konkrétním obsahem. A to je vlastně náplň mé práce. Ale abych byl úplně konkrétní, mým cílem je, abych změnil k lepšímu ulici či pomohl vystavět novou cyklostezku. Když se právě tohle podaří, tak jsem nejspokojenější.

Pomáhá ti při tvém povolání nějak i běh?
Nejvíc tím, že miluji aktivní pohyb, k čemuž běh velkou měrou přispívá. Ale je tu ještě jedna důležitá věc. K tomu, abych mohl realizovat své plány, potřebuji podporu vlivných lidí. Spojence hledám napříč celým politickým spektrem a už vím, že nejlíp se domluvím s těmi, kdo se sami pohybují, sportují, běhají. S nimi se nejsnáze vytváří spojenectví.

Zkusím otázku otočit, v čem může být tvá práce užitečná pro běžce?
Řeknu to takto: pokud jsme stejné krve, máte také rádi aktivní pohyb a není vám lhostejná podoba vašeho okolí, pojďme vytvořit tým, armádu, komunitu. Je jedno, odkud jste, z jaké vesnice či města. Fotbal mě naučil týmové hře, takže teď říkám, pojďme to dělat společně a pak je jisté, že se změní i naše okolí; ulice budou vypadat a fungovat jinak, přibudou nové cyklostezky, po kterých se dá přece i skvěle a bezpečně běhat.

A úplně na závěr jedna osobní otázka. Jak je to s tebou a cyklistikou? Navzdory tvé práci tě na kole až tak často vídat nelze.
Je to pravda a dost často se mě ptají partneři při jednáních, jestli jsem přijel na kole. Já ale vážně nejsem cyklista, ale běžec. Kolo používám jako dopravní prostředek a jízdu si nejraději užívám úplně na pohodu, s rychlostí kolem sedmnácti osmnácti kilometrů za hodinu.

Ing. Jaroslav Martínek
narozen v roce 1969, povoláním národní cyklokoordinátor
klub: TriSK Olomouc

osobní maxima:

  • 10 km – 31:50 (1992)
  • půlmaraton – 1:14:42 (2012)
  • maraton – 2:44:13 (2013)

Další články

Stewartová před půlmaratonem v Praze: Rekord? Hlavně limit na MS
30. března 2023 Rozhovory, Závody, redakce ČB, foto: IG M. S.

Stewartová před půlmaratonem v Praze: Rekord? Hlavně limit na MS

Česká rekordmanka v běhu na 10 000 metrů na dráze a také na půlmaratonské trati Moira Stewartová se v sobotu představí na startu pražského půlmaratonu. Právě na půlmaratonské trati stanovila Stewartová český rekord minulý rok v Istanbulu, kdy časem 1:10:14 vylepšila tehdejší nejlepší výkon Evy Vrabcové Nývltové o 47 vteřin. ...

V chladných Pečkách vládli hosté, z domácích na špici Šmahel a Veigertová
13. března 2023 Závody, Michal Procházka, foto: Jaroslav Železný a Jan Kervitcer

V chladných Pečkách vládli hosté, z domácích na špici Šmahel a Veigertová

Další březnová sobota a další tradiční desítka. V Pečkách na Kolínsku se 11. 3. uskutečnil 43. ročník Memoriálu Jardy Kvačka. Účastníky obrátkového závodu potrápil nejen vítr, ale také teplota jen lehce nad nulou, pocitová ještě nižší. Vítězi se stali ukrajinští běžci Mykola Mevša a Maryna Němčenko. Pečky – Ratenice – Cerhenice ...

Stewartová po zranění ovládla Kbely, absolutním vítězem Sasyn
6. března 2023 Závody, David Janeczek, Michal Procházka, foto: Jindřich Krammer

Stewartová po zranění ovládla Kbely, absolutním vítězem Sasyn

Moira Stewartová se vrátila po zranění suverénním triumfem na silniční Kbelské desítce, která byla součástí přípravy na pražský půlmaraton 1. dubna. Nejrychlejším mužem a tím i celkovým vítězem ve Kbelích byl René Sasyn. „Chtěla jsem hlavně závodit a vyzkoušet, jak na tom jsem,” vysvětluje Stewartová, která je v plném tréninku teprve měsíc. ...

Jubileum Rohálovské 10: mládí vpřed, vydařené oslavy a jede se dál!
28. února 2023 Rozhovory, Závody, Adam Fritscher, foto: Milan Mikšík (titulní a 1), Jiří Horák (2 a 3)

Jubileum Rohálovské 10: mládí vpřed, vydařené oslavy a jede se dál!

Patří k nejoblíbenějším běžeckým silničním závodům v Česku. Především pro svou perfektní organizaci, neopakovatelnou přátelskou atmosféru, ale i náročnou kopcovitou trať na pomezí Hané a Hostýnských vrchů s výhledy na nedaleký Svatý Hostýn. Rohálovská desítka oslavila v sobotu třicet let své existence – v plné kondici a s více než čtyřmi stovkami aktivních gratulantů na trati. ...

Eva Vrabcová Nývltová končí profi kariéru, u běhání ale zůstává
21. února 2023 Rozhovory, Trénink, Michal Procházka, foto: RunCzech

Eva Vrabcová Nývltová končí profi kariéru, u běhání ale zůstává

Když sledovala jako malá olympiádu v Barceloně a snila o účasti na hrách, nenapadlo ji, že pod pěti kruhy se objeví dvakrát v její letní a třikrát v zimní variantě. Teď pro Evu Vrabcovou Nývltovou nastal čas bohatou kariéru ukončit. Konec úspěšné kariéry bronzové maratonkyně z ME v Berlíně (6. 2. 1986) urychlilo ...

Světový kros v australském vedru pod nadvládou Afričanů
19. února 2023 Závody, Petr Jelínek, foto: Steve Christo pro WA

Světový kros v australském vedru pod nadvládou Afričanů

V australském Bathurstu se uskutečnilo za horkého počasí 44. mistrovství světa v přespolním běhu, kterému jasně dominovali afričtí běžci a běžkyně. V hlavních kategoriích brali tituly Uganďan Jacob Kiplimo a Keňanka Beatrice Chebet. Světový šampionát v krosu se uskutečnil po čtyřech letech a poprvé v historii se konal v Austrálii. Jeho ...

Na „vrchařský svět“ do Rakouska by mohlo dorazit na 1200 běžců
9. února 2023 Závody, Michal Procházka, foto: WMTRC 2023 / Roastmedia a David Švestka

Na „vrchařský svět“ do Rakouska by mohlo dorazit na 1200 běžců

Mistrovství světa v horských a trailových bězích v regionu Innsbruck­-Stubai proběhne sice až za čtyři měsíce (6. až 10. června), s předběžnými přihláškami hlásí pořadatelé mimořádný zájem. Ve své zprávě uvádějí, že k 6. únoru ­­mají přislíbenu účast více než 1200 běžců z 58 zemí. Ačkoli jsou registrace předběžné a federace ...

Damián Vích: Výhledově se vidím na silnici
31. ledna 2023 Rozhovory, Závody, redakce ČB, foto: 10k Valencia Ibercaja

Damián Vích: Výhledově se vidím na silnici

V polovině ledna ve Valencii vystřihnul silniční desítku za 29:07 a upevnil si pozici v elitní desítce českého historického pořadí. Hlavní disciplínou Damiána Vícha je sice pořád 3000 metrů překážek, už teď se o něm ale začíná mluvit jako o velké vytrvalecké naději. A on sám se tomu moc nebrání. Od úspěšného ...

provozovatel

partneři českého běžeckého klubu