Michal Burian: Udělám maximum, abych se ještě zlepšil - Český běh

Pozvání k rozhovoru přijal 28letý učitel tělocviku a biologie na ZŠ, který se díky výraznému zlepšení stal letos pátým nejrychlejším českým maratoncem.

Michal Burian se narodil v Příbrami (4. 8. 1994), vyrůstal v nedaleké Březnici a ke sportu měl vždycky pozitivní vztah. Rodiče jej k němu odmalička vedli (nyní jej spolu s manželkou plně podporují a často doprovází i na závody) a stal se náplní jeho profesního i soukromého života. Vystudoval učitelství tělesné výchovy a biologie na PedF UK, takže teď učí na plný úvazek na Základní škole Dědina a po práci trénuje žactvo a mládež v USK Praha.

V dětství vystřídal hned několik sportů, nejdéle vydržel u stolního tenisu, ale potřeboval něco fyzicky náročnějšího, tak začal v roce 2012 trochu běhat. „Maraton byl pro mě od začátku mého běhání výzvou a pomyslným vrcholem. Pak jsem ale po prvním v roce 2015 usoudil, že nechci, aby můj osobní rekord začínal číslem 3, tak přišly další maratony,“ říká běžec, který 16. října v Amsterdamu zaběhl už 2:27:04 a rázem se na královské trati vyšvihl na páté místo letošních českých tabulek.

Mimochodem, ve výsledcích mu napsali do kolonky příslušnosti Králův Dvůr, kam se minulý rok přestěhoval. „Nevím, proč tam píšou místo oddílu bydliště. Jinak spoustu lidí nechápe, že běhám za Příbram, v lize hostuji za Jihlavu a trénuji v USK,“ směje se.

Zeď mi cestu nezkřížila

Michale, patří ti aktuálně páté místo v letošních českých tabulkách, co na to říkáš?

Přiznám se, že tomu ještě pořád nemůžu uvěřit… Je to pro mě obrovská motivace a v příštích letech budu dělat maximum pro to, abych čas ještě zlepšil a mohl zabojovat třeba i o stupně vítězů na mistrovství republiky. Nebude to ale jednoduché, kromě stálic si už na maraton brousí zuby i další skvělí běžci, kteří dosud běhali zatím jen půlmaratony.

Pár maratonů už máš, ale je to zlepšení o 8 a půl minuty, mnozí o pokoření 2:30 hod. usilují roky. Co se tak zásadně změnilo?

Myslím, že to byl výsledek dlouhodobé přípravy během covidu, to jsem míval i přes 600 km za měsíc. Pak přišlo MČR v roce 2021, kde mi úplně nesedla trať (běželo se více než 10 okruhů centrem města – pozn.) a navíc jsem se bál běžet rychleji, abych „nenarazil do zdi“. Už loni to bylo zlepšení o 8 minut. V Amstru všechno sedlo, příprava, předzávodní superkompenzační dieta, vyladění. Dost pomohlo i pár shozených kil. Trať byla krásná, rovinatá a běželo se jen jedno kolo, což je na hlavu lepší, než běžet nějakou část dvakrát. Jen mohlo méně foukat.

Jaký byl průběh závodu v Amsterdamu? Vypadá to podle mezičasů, že jsi začal opatrněji a dost jsi zrychlil od 20 do 35 km. Měl jsi po celou dobu s kým spolupracovat a vyhnuly se ti krize?

Říkal jsem si, že chci běžet pod 2:30, což znamená 3:33 na kilometr, ale to se hůř počítá, tak jsem to zkusil s rezervou po 3:30. První půlku jsem běžel v různých skupinách, ale od 15. km foukal docela nepříjemný protivítr a já běžel pořád v čele skupiny, nikdo se se mnou nechtěl střídat, takže jsem raději ze skupinky utekl a zůstali se mnou jen dva běžci až do cíle. Druhá polovina začínala po větru a protivítr se vrátil až cca 5 kilometrů před cílem, takže se od 20. do 35. běželo dobře. Naštěstí mi žádná maratonská zeď cestu nezkřížila a vidina velkého osobáku a také plný Olympijský stadion mě hnaly kupředu.

Bez zklamání v Praze by nebyl úspěch v Amstru

Přesto jsi zaběhl skoro o minutu lepší druhý půlmaraton. Bylo na lepší?

V druhé polovině jsem si říkal, že jsem to možná rozběhl moc opatrně, ale stejně jako minulý rok jsem se bál přepáleného začátku, přece jen půlmaraton pod 1:13 jsem běžel poprvé až letos na jaře. Myslím, že čas kolem 2:25 by byl reálný. Uvidíme příští rok na MČR v Praze.

V dubnu jsi šel zmíněný půlmaraton za 1:13, v květnu jsi kvůli zdraví nedokončil maraton. Jak důležitý pro sebevědomí byl osobák v Ústí (1:10:37). Mnozí lepší na půlmaratonu mají horší maraton, je ta „půlka“ strop? Pod 1:10, ještě lépe?

Bohužel maraton v Praze kvůli chřipce nevyšel, ale díky tomu jsem se zaregistroval do Amstru, v Praze bych tak rychle asi ještě neběžel. V Ústí mi moc pomohl Dominik Chlupáč, s kterým jsem to rozběhl trochu ostřeji, než jsem chtěl. Původně ten závod měl být tempovým tréninkem v přípravě na maraton, ale ostřejší tempo se povedlo udržet a byl z toho osobák. Na jaře určitě chci běžet pod 1:10.

Cítíš potřebu zrychlit i kratší tratě – desítku máš za 32 a půl minuty…

Určitě, chci víc pracovat i na rychlosti, zase budu závodit na dráze na kratších tratích, což by mi pak mohlo pomoci i na delších. Letos se mi povedlo posunout všechny osobáky od 800 m po maraton, tak doufám v podobný průběh i příští rok.

Sám sobě trenérem

Kdo se stará o tvoji přípravu? Viděl jsem v databázi Petra Vocilku, to byl ale myslím sprinter, ne?

Petr mě učil na gymnáziu a díky registraci ve Sportingu (Příbram) jsem měl možnost začít s opravdovou atletikou, za což mu moc děkuji. I když v Příbrami netrénuji, je pro mě Sporting srdcovka! Momentálně má Petr stejně dost práce s mládeží, takže si tréninkové plány píšu sám. Do budoucna nevylučuji, že se svěřím do péče nějakému trenérovi, ale zatím mi to takhle vyhovuje a když se ohlédnu za výsledky, tak to asi i funguje (úsměv).

Na čem přípravu stavíš? Viděl jsem dosavadní letošní kilometráž 4 500 na Stravě – chtěl bys více?

Přípravu jsem postavil na půlmaratonském až maratonském tréninku s týdenní kilometráží 120-140 kilometrů, podle období. Na jaře jsem ale vzhledem k ligovým závodům trénoval také hodně rychlost na pětku a desítku, což mi myslím pomohlo i na delších tratích. Kilometráž mezi 5 000 a 6 000 kilometry za rok bych chtěl udržet i na příští sezónu, ale chci přidat na kvalitě. Týdně zařazuji 7 až 8 tréninkových jednotek, ale bohužel vzhledem k pracovnímu vytížení, nezbývá tolik času na regeneraci.

Co soustředění – máš na něj vzhledem k profesi více prostoru asi jen v létě ne?

Soustředění většinou spojím s dovolenou, například letošní dovolená na západě USA mi běžecky dost pomohla. Příští léto bych chtěl alespoň na týden odjet na opravdové soustředění do hor.

Jak relaxuješ od běhání, když ti zbyde volný čas?

Odpočívám hlavně aktivně – chůze, občas kolo nebo jiný doplňkový sport. Hodně s manželkou cestujeme a trávíme volný čas v přírodě.

Jakou botu jsi měl v Amsterdamu a co bereš na různé typy tréninků?

V „Amstru“ a na velké závody beru Nike Vaporfly Next%. Na tréninky nejčastěji Salming Recoil Prime na objemy, klusy, na „kvalitu“ Salming EnRoute 3 nebo Salming Speed. Samozřejmě zkouším i jiné značky, ale Salming mi sedí nejvíc.

Mimo silnici nejraději na dráze

Jaké plány máš do konce roku? A do příštího?

Do konce roku už plánuji spíš odpočívat, možná zařadím nějaké menší závody a přemýšlím o MČR v přespolním běhu, ale to už beru jen jako bonus na závěr sezóny. Příští rok určitě MČR v půlmaratonu a maratonu, možná i MČR na desítce na dráze. V květnu a červnu budu hostovat ve druhé lize za Jihlavu a na podzim vyhlížím zase nějaký pěkný rychlý maraton v zahraničí. Časově bych se rád dostal pod 2:25 na maratonu a pod 1:10 na půlce. Maraton ale zůstává prioritou.

Je to znát z tvých odpovědí, ale potvrď nebo vyvrať, co je ti nejbližší – silnice, dráha, kros, vrchy?

Kromě silnice mě asi nejvíc baví dráha, ale občas si pro zpestření zkusím i nějaký ten terén. Loni a letos jsem si v týmu OTC Vlčáci vyzkoušel štafetové běhy a do budoucna s přibývajícím věkem zkusím i nějaké ultra, ale na to mám ještě času dost. Žádná běžecká disciplína mi není cizí, i když napříkla běhy do vrchu moc nevyhledávám.