Ve svém třetím blogerském příspěvku se běžecká rekordmanka zamýšlí nad vnitřním bojem, který člověk-sportovec svádí.
Říká se, že nejtěžší je žít sám se sebou. A podobné je to i ve sportu a hlavně v tom individuálním. Jasně, je to sice týmová práce díky trenérovi, který trpí tvoje nálady, díky svazu, který tě podporuje, fyzioterapeutům a doktorům, kteří tě skládají dohromady, a díky rodině a přátelům, kteří tě drží mentálně v pohodě.
Ale na startovní čáře stojíš sám, v kruhu jsi sám, v blocích jsi sám, v rozběhu jsi sám. A musíš prodat tu komplexní práci všech lidí okolo tebe a sebe samotného. Musíš? To jsem si myslela a pořád na to zapomínám. Jeden moudrý desetibojař mi jednou řekl: „Ty přece nic nemusíš, ale chceš a do závodu jdeš bojovat.“ A to byla ta pravda.
Nemůžeš se svazovat konkrétním cílem. Mozek si pak vytváří zbytečný blok a nedokáže se posunout z jakékoliv krize pryč. Bojuje jen uvnitř a zapomene posílat signály do zbytku těla, které má bojovat.
Říkala jsem si, že mě něco podobného nikdy nemůže potkat, že jsem silná, ale přichází jako zranění a je těžké mu předcházet. A co s tím? Musíš si to uvědomit sám. Sám najít příčinu, sám najít řešení, sám najít slabinu, protože i v závodě jsi sám.
Určitě jsou na světě věci, které opravdu můžeme považovat za skutečný problém. Ale pouhá myšlenka, nicotná malá věc může ovlivňovat naše podvědomí. A proč se to děje? Možná je to psychická regenerace.
Zatím se mi osvědčilo, že mě nejvíc naučilo cokoliv špatného. Že cesta ohněm je ta nejlepší. Že ta nejhorší zkušenost je ta nejvzácnější. Musíš poznat to špatné, aby sis uvědomil cenu toho dobrého.
A o čem že ten niterní boj je? Člověk se tomu špatnému brání, má strach a neví, jak se s tím má vypořádat. Bojuje s tím slabší „já“. Když váš životní postoj je realistický pesimista je nejtěžší to ustát a říct si, že to bude za chvíli lepší a jít dál.
Když však člověk vytrvá a svůj rozpor dokáže zlomit, dostane neskutečnou sílu. Najednou stojí na startu, a ví, že nemusí, naopak ví, že chce. Dokáže to, protože bude bojovat tak silně, aby mohl dál žít sám se sebou. A někdy bude sám se sebou po závodě dokonce spokojený.
Kristiina
