Když se daří jednomu, daří se všem? V případě českých běžců to minulý víkend platilo takřka stoprocentně, jakoby se hecovali, kdo z nich vyšvihne povedenější výkon. Vše začalo v německém Řeznu, kde Vladimír Marčík zaběhl nejrychlejší českou dráhovou desítku od roku 2018. Jen o pár hodin později se v nejlepším světle předvedla Radka Churaňová, když v plzeňských Štruncových sadech zaběhla český rekord na 100 kilometrů. A sladkou tečku v podobě českého maxima v půlmaratonu přivezla z tureckého Istanbulu Moira Stewartová. Co o svých víkendových výkonech říkají sami atleti?
Vladimír Marčík
10 000 metrů: 29:38,78
nejlepší český čas od roku 2018 (Jakub Zemaník, 29:10,43)
Tahoun skupiny Perňa System si nemohl vynachválit podmínky. „Podvečer, západ sluníčka, bezvětří. Dráha v naprosto ideálním stavu, německá kvalita se pozná. Organizátoři měli start naplánovaný na 16. hodinu, ale aby se daly běžet kvalitnější časy, posunuli start o dvě hodiny, prostě všechno pro sportovce a jejich výkon,“ chválil běžec, který špičkové výkony podává i při zaměstnání.
Marčík měl natrénováno pod 30 minut, před závodem přemýšlel o čase 29:40, což nakonec splnil téměř na vteřinu. „Poslední těžký trénink jsem šel 5x2000metrů s pauzou 2:30, kde jsem běžel v průměru 2:57 na kilometr, takový trénink mi dodal sebevědomí. V závodě jsem 6 kilometrů šel se Simonem Bochem, střídali jsme se po dvou kolech. Pak trochu zrychlil a poslední 4 kilometry jsem šel sám, kdyby tam ještě někdo byl, čas by byl ještě mnohem lepší,“ věří Marčík, který zůstává nohama pevně na zemi. „Stále je to daleko od evropské špičky i od Damiána Vícha, který běžel na konci února ve Španělsku na silnici 29:11,“ říká.
Vedoucí muž českých tabulek teď zamíří na půlmaratonské MČR v Pardubicích, kde bude chtít medaili a čas pod 65 minut. Pak přijde český mistrák na dráhové desítce a pak… „Završím to v květnu, kdy budu mít premiéru na MČR v maratonu s ambicí na zisk mistrovské medaile a časem pod 2:20,“ prozrazuje Marčík.
Radka Churaňová
100 kilometrů: 7:18:53
český rekord (překonala svůj výkon 7:22:16 z roku 2018)
Celkem 44 statečných se pustilo na 2,5 kilometru dlouhý okruh ve Štruncových sadech s převýšením pouhého 1,5 metru. Mistrovství ČR v běhu na 100 kilometrů mělo jasnou favoritku, Radku Churaňovou. Letos pětačtyřicetiletá závodnice Lokomotivy Trutnov jakoby nestárla, pořád dovede být lepší a lepší. A v Plzni to bylo vidět.
Churaňová vládla stylem start cíl, časem 7:18:53 o 3 minuty a 23 vteřin vylepšila svůj vlastní český rekord, navíc stanovila i nový světový rekord v kategorii 40 – 44 let. „Za výsledek jsem šťastná, byla jsem totiž ráda, že jsem to vůbec dokončila,“ oddechla si Radka v cíli. „Plán byl sice ještě o trošku odvážnější, ale vylepšení českého rekordu na 100 kilometrů skoro o tři a půl minuty se počítá. Díky všem na trati a okolo za povzbuzování a za ten nejlepší support od Radka Bé. To se to pak ve Štruncových sadech krouží,“ vyšvihla později na Facebooku poděkování kouči Radku Brunnerovi.
Moira Stewartová
půlmaraton: 1:10:14
český rekord (o 47 sekund překonala čas Evy Vrabcové-Nývltové z roku 2018)
Dobře věděla, že na český rekord má, vždyť loni v Římě běžela čas 1:10:16. Jenomže… Italská trať nesplňuje potřebná kritéria, a tak se Moiřin čas nemohl počítat. Proto se na rekord muselo čekat dalších pět měsíců. Tři z nich přitom vytrvalkyně s česko-skotskými kořeny nemohla trénovat, trápilo ji bolavé koleno a potíže se dlouho nedařilo řešit. „Na magnetické rezonanci jistili, že mám vykouslou nebo vyhřezlou plotýnku, že mi tlačí na nerv do kolena. Jakmile se to zjistilo, tak jsem dostala cviky a do týdne to bylo v pohodě,“ popisuje Stewartová.
Její trénink tak byl kvůli zranění značně improvizovaný. „Dost jsem posilovala, jezdila na kole. Zjistila jsem, že můžu běhat do nějakých pěti kilometrů. Takže já jsem byla zraněná a měla jsem trojfázové tréninky. Ráno jsem běhala, pak jsem šla do posilky a na trenažér,“ usmívá se Moira, která i přesto zvládla zaběhnout rekordní čas 1:10:14. „Skoro si myslím, že jsem měla krizi od prvního do jednadvacátého kilometru. Měla jsem pár světlých chvilek, ale myslím si, že celý závod byl těžký, už jenom proto, že se trať vlnila nahoru dolů a přišlo mi, že hodně foukal protivítr,“ přemýšlela po svém 12. místě a chválila práci pořadateli přiděleného vodiče Steffena Uliczky
Stewartová závěrečný úsek 1,1 km v tempu 3:15 na kilometr. „Ukázala, že tam jsou ještě rezervy, určitě může běžet pod hodinu deset, tohle byl navíc teprve čtvrtý půlmaraton. Jsem nadšený,“ radoval se kouč Václav Janoušek. Kde by se ony rezervy daly vylepšovat? Na dráhové desítce na MČR v Otrokovicích a v létě v maratonu na ME v Mnichově!
