Běžci opět obsadili okolí Vltavy. Potřetí triumfovala Kalokagathia

Populární štafetový Vltava Run (VR) se vrátil do klasického květnového termínu – víkend 14. a 15. 5. – a opět přivedl stovky běžeckých nadšenců na 360 km dlouhou pouť v prostředí nejdelší české řeky. Absolutním vítězem se stala potřetí v řadě sestava Kalokagathia Aliance.

Od ranního kuropění v sobotu až do nedělního odpoledne patří okolí tok Vltavy již devátý rok běžcům. Ze šumavského Zadova do pražského Braníka se znovu vydaly šesti až dvanáctičlenné týmy, které se na trati na 36 vypsaných úsecích o délce v průměru kolem 10 km prostřídaly. Podle počtu členů štafety minimálně třikrát, ale u těch nejskromnějších týmů až šestkrát.

Vltava Run si za pár let existence vybudoval ohromnou reputaci. Kapacita tří stovek týmů se pravidelně vyprodá v řádu vteřin – už několik sezón je dle účasti top běžeckým závodem Českého atletického svazu. Odhodlání pořadatelského týmu a nadšení účastníků dokumentuje i skutečnost, že se VR uskutečnil v obou covidových letech v době uzávěr (byť po odkladu v září).

Na trati si přijdou běžci různého zaměření, od orientačních až po triatlonisty. Střídají se rovinatější úseky s kopcovitými, po hladkém solidním asfaltu cyklostezky i měkkým až bahnitým podkladem, najde se celá členitých úseků, ale i rovina s pár zatáčkami. Trochu paradoxní je, že úseky s největším (negativním) převýšením jsou nikoli na Šumavě, ale až kolem kaskády přehrad před Prahou.

Třetí start, třetí triumf

„Tahle parta do toho dala srdce. Sportovci srdcaři se spojili a makali jeden pro druhého, pro tým… A je z toho dokonce třetí výhra v jednom z nejnáročnějších štafetových závodů u nás,“ napsala vítězná Kalokagathia Aliance na svůj Facebookový profil po prosluněném víkendu. Tým pod taktovkou bratrů Svobodových sice zaostal za svým loňským traťovým rekordem o pět minut, přesto s přehledem proměnil svou třetí účast v třetí vítězství, tentokrát v čase 22 hodin, 36 minut a 3 vteřiny.

Po třetí v řadě se museli před Kalokagathií sklonit jejich hlavní konkurenti z Winehouse.cz. Tým (nyní již) neběžícího kapitána Daniela Maštery od prvních úseků nabíral minutové ztráty a protože zisky byly většinou malé a ojedinělé, skončil s 35minutovou ztrátou na vítěze ve výsledném čase 23:11:28. Winehouse je pravidelným účastníkem, sedmkrát byl na bedně, má na svém kontě dva triumfy, ale druhé místo již bral počtvrté. „Asi na to máme patent,“ smál se Maštera v děkovném postu směrovaném nejen svému týmu, ale také pořadatelům. „Kam posunuli letos organizaci – strop!“ píše.

Třetí místo v nejpočetnější kategorii 10-12členných družstev – 257 v cíli – obsadil už odstupem hodiny a půl na nejlepší Poko Running Team (24:04:34). Loni třetí 2Bwinner team tentokrát skončil pod stupni čtvrtý (pátý celkově).

Dominantní vlčáci i „bláznivě-silné holky“

Absolutně třetí však nebyli běžci z Poko týmu. Famózní výkon podala vítězná sestava v kategorii 6 až 9členných týmů OTC Vlčáči. Ti se „dopravili“ ze Šumavy do Prahy za méně než 24 hodin, v čase 23:52:19. Také oni obhájili prvenství, navíc to zvládli o více než půlhodinu rychleji než vloni v záři.

A naprosto suverénně, nejbližším soupeřům Adidas Runners Prague Speed Squad nadělili 1:50 hod., jejich výkon: 25:42:28. Stříbrní v této kategorii obsadili absolutně sedmé místo. Skoro přesně o dvě hodiny pomaleji pak proběhl trať bronzový Benešovský běžecký klub (27:42:54, absolutně 13.). Celkem bylo klasifikováno 15 menších týmů.

Ryze ženských týmů dokončilo jedenáct. Naprosto jim kralovala part nazvaná Powerfool girls – v sestavě kupříkladu s Radkou Churaňovou – která se s časem 28:47:15 neztratila ani v celkovém pořadí, kde uzavírá elitní dvacítku. Stříbrný „#tymdejvidgirls“ Davida Vaše byl v cíli o tři a půl hodiny později (32:19:48), bronzový Amazons Gym už ztratil více než 4 hodiny (33:07:40). Oba týmy se však s přehledem vešli do lepší poloviny pole v celkové klasifikaci.

Výsledky