Jak vzniká přetížení, jaké jsou jeho příznaky, jak mu předcházet a co dělat, když přeci nastane, to vysvětluje ve stručnosti MUDr. Michal Nesvadba.
Sval pracuje dvojím způsobem: aerobně a anaerobně. Ke kontrakci používá energii, která se získává štěpením složených cukrů buď za přítomnosti kyslíku – aerobní glykolýza, nebo bez kyslíku – anaerobní glykolýza, při které se tvoří kyselina mléčná (laktát). Po vyčerpání složených cukrů se energie získává z bílkovin. Svalová únava je způsobená dlouhodobou prací svalu a jeho silnou opakovanou kontrakcí. Dochází ke snížení zásob glykogenu (složeného cukru), snížení pH svalů, nahromadění kyseliny mléčné (laktátu) a k následné změně prokrvení tkáně. Tím vším sval signalizuje, že je třeba snížit zátěž, aby nedošlo k úplnému vyčerpání a poškození.
Při dalším zatěžování se situace jen zhoršuje, glykogen je nahrazován bílkovinami a nedostatečnou oxidací (přísunem kyslíku) se vytváří stále více laktátu. Ten je pro svalová vlákna toxický a při zvýšené zátěži narušuje svalová vlákna, která prasknou. To přesně způsobuje nepříjemný pocit píchání. Sval potřebuje na regeneraci 24–48 hodin, aby došlo k odbourání škodlivých laktátů a předešlo se tak poškození.
Syndrom přetrénování se projeví nejen na svalové úrovni, ovlivňuje i psychiku.
Pokud nebudete dbát na varovné signály, dostaví se nepříjemné příznaky:
- prudký pokles výkonnosti a úbytek svalové hmoty,
- zvýšené celkové napětí organismu,
- podrážděnost, bolest hlavy, silná únava a nekvalitní spánek,
- pocit těžkých nohou,
- nechutenství a snížené sexuální libido,
- ztráta sportovní motivace a nezájem o koníčky,
- případně také deprese a psychické problémy.
Přetrénování může mít různé podoby a stupně, vše záleží na individualitě každého z nás. Rozhodující faktory jsou genetická odolnost (fyzická a psychická), věk, pohlaví, váha, druh sportovní činnosti atd. V extrémních případech může vrcholit i úplným zhroucením organismu, psychickým a imunitním kolapsem.
Rizikem je také náhlá změna stravy, zejména pokud se jedná o drastické vyloučení některé ze základních složek potravy – tuky, cukry, bílkoviny. Organismus potřebuje pro optimální fungování každou z nich, proto je nejvhodnější zachovat co nejpestřejší škálu stravy.
Prevence
I zde platí, že prevence je mnohonásobně lepší než léčba. Předcházet výše popsaným komplikacím jednoznačně lze. Proto se nestyďte poradit s odborníkem o tom, jak bezpečně vykonávat určitou konkrétní aktivitu, abyste předešli zraněním a přetížení.
Mějte na paměti:
- Pozor na zvyšování tréninkových dávek, provádějte to rozumně, postupně nebo si nechte poradit.
- Dbejte na dostatečnou regeneraci svalů (dostatečný klidový režim) a pomoci si můžete také příjmem vitamínů B a C či bílkovin na podporu regenerace.
- Zachovejte si dostatečný přísun všech základních složek potravy (tuky, cukry, bílkoviny).
- Psychická pohoda a radost z pohybu je prvořadá. Nevěnujte se sportu z povinnosti.
- Buďte spokojeni s každým malým úspěchem. Uvědomte si, že vždy se najde někdo lepší než vy, proto se nežeňte do extrému.
- Pracujte se stresem, adrenalinem a agresivitou. Naučíte se tak lépe ovládat i v běžném životě.
- Sport není jediný smysl života. Dopřejte si proto pravidelnou „dovolenou“, kdy druh aktivity změníte nebo ji úplně vynecháte.
- Odpočívejte. Regenerace nemusí znamenat jen klid. Dopřejte si masáž, věnujte se jednoduššímu pohybu, podpořte imunitu saunou a relaxujte oblíbeným způsobem.
Jak se říká: „Všeho moc škodí“. A ani při vaší oblíbené aktivitě tomu není jinak. „Uberte plyn“ a sportujte i nadále s radostí, bez bolesti a v plném zdraví.
Pomoc a léčba
Pokud jste do stádia přetrénování přeci jen došli, nezoufejte. V současnosti existují různé možnosti, jak si z tohoto stavu co nejrychleji pomoci. V každém případě musíte sportovní aktivitu změnit a přehodnotit přístup. Svalová a vazivová poškození dokáže moderní fyzioterapie dobře řešit.
Na urychlení hojení je možné použít terapii rázovou vlnou, kinesiotaping, lymfodrenáž a různé manuální techniky fyzioterapie.
Tento syndrom je však silně spjat s psychikou, proto je nutné se věnovat hlavně jí. Na rozdíl od fyzického zdraví bude cesta k vyvážené psychické pohodě podstatně delší. V tomto případě není hanbou vyhledat pomoc psychologa. Návrat k úplnému uzdravení může trvat stejně tak dlouho jako jste se do stavu přetrénování dostávali, což může být i několik let. Neváhejte proto svůj problém řešit hned.
