V loňském roce dosáhl Milan Janata životního úspěchu, když ve Slovinsku na mistrovství světa v horském maratonu získal desátou příčku a jak on sám říká, tak překvapil sám sebe. Už v neděli 6.8. se v italské Premaně pokusí tento výsledek obhájit. Jak probíhala příprava a jaké jsou ambice?
Loni si dostal důvěru reprezentace a svou šanci dokonale proměnil. Změnil si něco v přípravě?
Změn bylo hned několik. V Podbrdu jsem se postavil na start vůbec svého prvního horského maratonu a nevěděl, co od sebe mohu očekávat. Vše jsem ale tehdy vsadil na jednu kartu a příprava se vyplatila. Vyzkoušel jsem si, že na těchto tratím mohu mít budoucnost a s tím jsem šel do této sezóny. Od zimy jsem pracoval na objemu zejména na lyžích a definitivně přizpůsobil svůj závodní program horským maratonům, abych nabral zkušenosti. Změna je tedy v tom, že letos jsem absolvoval od dubna hned několik dlouhých závodů, například v Anglii 3Peaks marathon, v polsku Chojnik, nebo na trati loňského MS ve Slovinsku. Zapracoval jsem na speciálních maratonských trénincích a definitivně opustil silniční běhy.
V jaké formě se cítíš pár dní před odjezdem a s jakou ambicí do Itálie cestuješ?
Model finální přípravy jsem zvolil hodně podobný tomu loňskému, akorát jsem absolvoval více soustředění v Alpách. Z posledního z nich jsem přijel před týdnem a v rámci něho zvládl start na Grossglockner berglauf, kde jsem 5. místem celkově vylepšil nejen své prozatím nejlepší umístění, ale o dvě minuty posunul také nejlepší čas. Po týdnu tvrdých tréninků, což znamenalo 165 km a 6 500 nastoupaných metrů jsem ještě zvládl místní kratší běh do vrchu, kde mě o vítězství připravil pouze keňský závodník, ale i tak ztrátu dvou minut považuji za dobrý signál před MS. S ambicemi jsem však opatrný. U maratonu se nedá nikdy predikovat, loni vše vyšlo na výbornou, ale zároveň vím, že i když člověk udělá vše, tak se to nemusí povést. Proto budu spokojen, pokud se mi podaří na trati nechat vše, co jsem v tréninku získal.
Víš tedy alespoň něco o soupeřích? Zajímáš se o tyto věci před startem?
Vím pouze to, že konkurence bude obrovská. Giir di mont, v rámci kterého se MS běží je tradiční závod, spíše by se dalo říci skyrace a je charakteristický svým náročným terénem a seběhy. To přivede na start čistokrevné skyrunnery, kteří loni MS vynechali, protože byl závod spíše „běhavý“, než „lezecký“. Navíc Itálie těmito běhy žije a je velmi prestižní být na startu. Bude to zcela jiný závod, než v Podbrdu, ale těším se a soustředím se na sebe, než na ostatní.
