Ženský maraton přinesl radost africké velmoci, výtečně si ovšem počínala novicka letní olympiády Eva Vrabcová.
Pořadatelé trať vedli první pětku ze Sambodromu, kde se pořádají slavné místní karnevaly směrem k moři. Podél pláže do Botafoga následně absolvovaly maratonkyně tři obrátková desetikilometrová kola a pak zpět 7,2 dlouhou cestou zpět na Sambodrom. Po relativně chladnějších dnech se běžkyně musely vypořádat i s teplejším klimatem. A jak vše probíhalo a dopadlo?
V polovině závodu se na čele udržovala desetičlenná skupinka, ještě na 35. km byla ve hře o medaile sedmička maratonkyň, teprve na dalším pětikilometrovém úseku se oddělila dvojice, která se na závěrečné dvojce poprala o titul. Více sil dokázala vydolovat Jemima Jelagat Sumgongová, reprezentantka Keni se v cíli objevila po 2:24:04 hod. od výstřelu. Její spolurodačka Eunice Jepkirui Kirwaová, která však obléká dres Bahrajnu, doběhla se ztrátou devíti vteřin (2:24:13). Větší ztrátu – takřka půlminutovou – už nabrala na šampionku nejlepší z Etiopanek Mare Dibabaová (2:24:30). Těsně za její krajankou Tsegayeovou překvapivě dokončila nejlepší z Evropanek Běloruska Mazuronaková, za ní pak hned následovala dvojice Američanek Flanaganová-Lindenová.
Eva Vrabcová se od počátku pohybovala ve čtvrté desítce a první dvě třetiny trati strávila ve vcelku početné skupince. Metou půlmaratonu proběhla jako třiatřicátá v čase 1:15:16, na dalším měřeném mezičasu (25 km) už se dostala mezi nejlepších třicet. Čtvrtou čtvrtinu trati strávila ve dvojici s Italkou Bertoneovou, která nakonec českou soupeřku předčila o dvě vteřiny. Eva se v cíli objevila po 2 hodinách, 33 minutách a 51 sekundách, tedy méně než deset minut za vítězkou.
„Dvacáté šesté místo je fantastické. Na lyžích mi trvalo o hodně, hodně delší dobu, než jsem se dostala na bodovaná místa (do třicítky – pozn.). Je to tedy výsledek, který si můžu vyvěsit a za který se nemusím stydět,“těšilo svěřenkyni svého muže Martina. Přiznala pouze, že měla drobnější potíže krize s udržením tempa. „I když holky běžely pořád to samé, já jsem si chvíli zpomalila nebo zrychlila. Nejvýraznější to bylo asi kolem 27. kilometru, kdy mi utekla skupinka. Pak jsem si našla svoje vhodné tempo a už to šlo,“ uvedla Vrabcová, která si plánovala trať užít i s pohledy na pláž. „Těšila jsem se, jak se budu kochat. Hodila jsem tam ale očkem jen jednou, a pak už jsem si na to ani nevzpomněla. Takže se tam budu muset jít podívat ještě jednou,“ smála se.
