Damián Vích si v neděli ve španělské Valencii vylepšil osobní rekord na silniční desítce, Patrik Vebr si své maximum vyrovnal, startoval také Jakub Zemaník. Jen těsně nepadl světový rekord v ženské kategorii.
Začátkem roku se do třetího největšího města Španělska sjíždí silná mezinárodní konkurence vytrvalců. Silniční závod na deset kilometrů „10k Valencia Ibercaja“ (s doprovodnou pětkou) nabízí takřka ideální povětrnostní i traťové podmínky. Letos byla teplota kolem 12, 13 stupňů a běžce na trase nebrzdí žádná obrátka o 180 stupňů a i za dvě zatáčky do pravého úhlu se prý pořadatelé na technickém mítinku omlouvali.
Závod ovlivnil hromadný pád
Přesto se Valencii nevyhnul problém, velká konkurence – na startu více než stovka borců s osobními rekordy pod půlhodinu – v kombinaci s úzkým startovním koridorem způsobila tlačenici a po pár metrech od výstřelu hromadný pád. Tak úplně se mu nevyhnuli ani čeští účastníci, přímo v něm se ocitl Jakub Zemaník, kterému závod následně nevyšel podle představ a s časem 30:20 se tak tak vešel mezi stovku nejlepších v cíli. (96. místo).
Mnohem spokojenější byl Patrik Vebr, který podruhé v životě zaběhl desítku za rovných 30 minut. Absolutní „čipový osobák“ si svěřenec Jana Pernici oproti Grand Prix v Praze vloni v září vylepšil o vteřinu na 29:56 a skončil na 86. místě. Přestože mu znovu unikla meta půlhodiny, nesmutnil. „Jel jsem sem fakt bez formy, respektive kdybych to neměl zaplacené dopředu, tak bych ani nejel, proto jsem za ten čas fakt moc rád,“ vysvětloval Patrik, kterého v přípravě zbrzdilo zranění.
Dle jeho slov pomohla právě rychlejší trasa a silná konkurence. „Pořád je s kým běžet. Předběhneš jednoho a hned tam jsou další dva lidi, za které se schováš, i když fouká jako tentokrát. Pád na začátku mě ovlivnil minimálně, byl několik řad přede mnou. Během závodu jsem si běh vůbec neužíval, jak necítím formu, bylo to takové udřené celou dobu,“ popsal Vebr.
Vích k 29 minutám blíž
Pozici jedničky potvrdil Damián Vích, který po ostré první polovině nakonec nepokořil metu 29 minut. Svěřenec Jakuba Holuši byl 54. v osobním rekordu (o čtyři vteřiny) 29:07, kterým si upevnil sedmou pozici v národních historických tabulkách. Zároveň jde o nejlepší výkon českého vytrvalce za posledních 13 let.
„Byl to pěkný závod. Na pěti kilometrech jsem byl za 14:23 a druhá půlka byla proti větru, což mě lehce zpomalilo a pak už to byl boj o život. Mrzí mě, že to nebylo pod 29 minut. Start byl šílený. Nevešli jsme se tam a spousta lidí spadla. Já jsem naštěstí jen přepadl na ruce, a to mě příliš nezpomalilo,“ zhodnotil závod.
Vích byl jediný z Čechů, který za sebou nechal ženskou vítězku. Nutno však vypíchnout, že Yalemzerf Yehualaw zůstala časem 29:19 pouhých 5 sekund za vlastním světovým rekordem. Etiopanka běžela sama od 4. km a hodně stahovala v druhé polovině, tou první proběhla za 14:47, v tu chvíli měla manko na „WR“ výrazvně větší – 19 s. Nakonec z toho byl již zmíněný druhý čas historie a jasné vítězství před Keňankami Jescou Chelangat (30:01) a Esther Borura (30:15). Nejlepší Evropankou byla na šestém místě Britka Samantha Harrison (30:51).
Absolutní pořadí ovládli Keňané. Zvítězil Weldon Langat (26:55) před Charlesem Langatem (26:57) a Daniel Kosenem (27:01). Francouz Jimmy Gressier skončil na jedenáctém místě (27:40) jako nejlepší Evropan.
Prohlášení pořadatelů k pádu:
„K incidentu, který se stal po startu závodu a do kterého se zapojilo několik desítek běžců: Litujeme problémů, které tato událost způsobila všem zúčastněným. Zajistili jsme pečlivě rozložený start tak, aby se běžci mohli rozmístit podle svých značek. Ne vše se však povedlo. Vzhledem k hustotě koridorů naprosto chápeme, že musíme v tomto bodě přijmout opatření ke zlepšení. Budeme studovat možné změny na startu pro plynulost a bezpečnost běžců, což je náš největší zájem.“
