Robert Lah: Běhání na boso není o ambicích, ale o pocitech - Český běh

30. 7. 2019, Adam Fritscher, foto: Jaroslav Polák (2x) a archiv, Rozhovory

V závodním pelotonu nebývají často k vidění, ale jakmile se objeví, všude vzbudí oprávněný zájem a projevy sympatií. Bosí běžci bez moderní obuvi vybavené tlumením a dalšími technologickými vychytávkami působí trochu jako závan starých časů a dob, kdy sportovní klání bývala opravdu tvrdými souboji drsných gladiátorů. Jedním z těchto „bosoběhých dinosaurů“ je i Robert Lah, reprezentant olomouckého týmu Cycloracing, který si na jaře připsal vítězství v kategorii závodníků bez bot na 6. ročníku Istrijského maratonu (Istrski maraton) ve Slovinsku.

Jak ses dostal k běhání naboso, co bylo tím prvním impulsem?
V roce 2014 jsem běžel svůj první maraton v Praze a právě tam jsem se na trati potkal se závodníkem, který běžel bosý. Tehdy jsem si ještě říkal, že je to naprostý blázen. Jenže pak přišly další takové momenty, které můj náhled na věc postupně měnily. Na Poděbradech (jezero a areál poblíž Olomouce, které jsou pro místní oblíbeným rekreačním cílem – pozn. autora), kam se chodím otužovat, jsem v zimě potkal borce bez bot. A potom jsem si přečetl zajímavou a pro mě i trochu přelomovou knížku Naboso – 50 důvodů, proč zout boty. A řekl jsem si, že to musím taky zkusit. Pak už následoval můj první velký bosý závod na loňském Mattoni 1/2Maratonu Olomouc a prozatímní vyvrcholení na maratonu ve slovinské Istrii.

Jak sis užil právě maraton mezi slovinskými městy Portorož a Koper, na jehož konci jsi byl přímo na pláži u moře dekorován králem místních bosých běžců?
Je to prakticky obrátková trať a byly na ní dvě pasáže – zhruba na desátém a třicátém kilometru – s ostrými kameny typickými pro středomořskou půdu. Tam jsem si to tedy opravdu užil… Jinak to ale bylo v pohodě. To, že jsem bez bot, mě nijak během maratonu nelimitovalo. A samozřejmě musím přiznat, že když jsem se při registraci na závod dozvěděl, že pořadatelé vyhlásili právě i „bosoběhou“ kategorii, tak bylo rozhodnuto.

Můžeš svým běžeckým kolegům, které by něco podobného třeba nikdy nenapadlo, přiblížit, jaká jsou pozitiva a také případná negativa běhání naboso?
Člověk na to hlavně musí nohu naučit, ta si potom velmi rychle zvykne. Trošku obtížnější je to pochopitelně v zimě, ale i na mráz chodidla umějí přivyknout. Dost jiné je to potom na sněhu; myslím si, že já na něm bosý možná nikdy nepoběžím, ale jsou borci, kteří zvládnou i to. Výhody běhání naboso jsou zcela zřejmé – odpadají problémy s výběrem a nutností výměny bot, ale hlavně člověk nemusí řešit otlaky z obuvi či obdobné problémy při špatně zvolených běžeckých botách. A funguje to i jako účinná prevence zranění. Boty zakryjí leckterý vznikající zdravotní problém, zatímco bez nich se člověk při běhu daleko víc přirozeně hlídá a sleduje.

Jak je to s bosým během v těžším terénu?
Určitě se dá i to, ale já v terénu volím takzvané krusky, známé také pod označením happy sandals. Od firmy, která je vyrábí, dostaneš po objednávce podrážku na míru a tkaničky a sandály si jednoduše doděláš. Opět to znamená běh bez puchýřů, nevýhodou je naopak hlavně nemožnost jejich využití v dešti, kdy voda klouže mezi nohou a podrážkou.

Co sklo, hřebíky a další záludné nástrahy na ty, kdo volí běhání naboso či v tenkých sandálech?
Žádný problém. Chce to jen zapojit už trochu zapomenutý instinkt, dívat se před sebe a dávat si pozor.

Tvou ne zcela obvyklou běžeckou výbavu doplňuje ještě známá skotská sukně kilt. Tu jsi začal používat až po zahájení běhání naboso?
Právě naopak. Nejprve jsem běhal v kiltu a botách a až teprve potom jsem odložil obuv. Kilt je hlavně efektní módní doplněk, ale co je důležité, také velmi praktický. Běžecká sukně je vzdušná, „luftuje“ a nezapařují se pod ní jisté části mužského těla, o nichž se v dámské společnosti nemluví. K tomu její používání vytváří tu správnou atmosféru hlavně na velkých městských závodech. Lidi to baví a o to tu přece jde hlavně.

Zlí jazykové tvrdí, že se pod kilt už nic nenosí…
No samozřejmě! Jinak by to ani správně nefungovalo. Občas to zejména běžkyně chtějí testovat. Třeba po maratonu v Linci si to chtěla kamarádka ověřit prakticky a velmi se divila, že jsem nelhal. (smích)

Vraťme se možná raději k bosému běhu… Existuje nějaký podklad, na němž to tímto způsobem opravdu nejde?
Určitě makadam a štěrk. Když z běžců bez bot někdo tvrdí, že se na tom běhat dá, tak ten na těchto površích zcela jistě chodí. Ale já chci skutečně běhat.

Jsi už vítězem „bosé“ kategorie na maratonu v Istrii. Máš i nějaké jiné plány a sportovní cíle v této nepříliš obvyklé disciplině?
Ředitel Hanáckého půlmaratonu, který se běžel v Olomouci týden po Istrii, mi říkal, že se mu ten nápad líbí a že by se pro příští rok možná inspiroval vyhlášením stejné kategorie. To bych určitě uvítal, stejně jako kdyby se přidal třeba seriál RunCzech. Každému totiž bosý běh doporučuji. Je to zase úplně jiný zážitek, který je skvělé vyzkoušet. Jestli ale existuje nějaké mistrovství Evropy či světa? Nevím a ani mě to popravdě nezajímá. Běhání naboso totiž ve skutečnosti není o ambicích, ale o pocitech.

Další články

Virtuální závody ano, či ne? Vydařená a bezpečná Rohálovská 10 ukázala cestu
3. března 2021 Závody, Adam Fritscher

Virtuální závody ano, či ne? Vydařená a bezpečná Rohálovská 10 ukázala cestu

Suchá trať bez ledových zmrazků a sněhu, vítr přijatelné síly, občas vykukující sluníčko a teplota těsně pod deseti stupni nad nulou. Na konec února téměř ideální běžecké podmínky připravila příroda na plánovaný termín letošní Rohálovské desítky, jednoho z nejoblíbenějších tuzemských silničních závodů. Tedy nebýt neviditelného nepřítele jménem covid-19. Pořadatelé pod vedením duchovního ...

Jana Coufalová: Bráchu bych snad předběhla!
11. ledna 2021 Rozhovory, Český běh, foto: ČAS - Martin Wawryczek a archiv J. C.

Jana Coufalová: Bráchu bych snad předběhla!

Když se postavila v prosinci na start krosového šampionátu, ostatní závodnice jen zvedaly obočí, co tu tahle holka vůbec pohledává. Trvalo to půl hodiny, ale pak už se v Běchovicích nesmál nikdo. Jana Coufalová totiž na mistrovství republiky doběhla na senzačním čtvrtém místě, od medaile jí dělilo pouhých 16 vteřin. ...

Pelíšek sahal po rekordu šampionátu na 100 km. Proti byly i nové boty
18. prosince 2020 Rozhovory, Závody

Pelíšek sahal po rekordu šampionátu na 100 km. Proti byly i nové boty

Překvapivého vítěze mělo letošní mistrovství republiky v běhu na 100 kilometrů, které se konalo o mikulášské sobotě v plzeňských Štruncových sadech. I když překvapivého… Závodník AK Olomouc David Pelíšek je kometou letošní sezony, která zazářila už pátým místem na MČR v půlmaratonu (1:08:27) nebo skvělým výkonem v azorském finále trailové série Golden Trail Series. ...

Zlatý mílařský návrat Jaši, dorostenečtí suveréni Gieselová a Šlapák
14. prosince 2020 Závody, Michal Procházka, foto: ČAS - Martin Wawryczek

Zlatý mílařský návrat Jaši, dorostenečtí suveréni Gieselová a Šlapák

V Běchovicích pokračoval v neděli šampionát v krosu, jenž byl kvůli vládním opatřením rozdělen nezvykle do dvou víkendových dnů. V kratším mužském závodě se radoval z triumfu Tomáš Jaša, v dorostu porazili své soupeře rozdílem třídy Iva Gieselová a David Šlapák. V parku nedaleko startu tradiční silniční desítky se na ...

Velké kunratické se podařilo připsat si další čárku
14. prosince 2020 Závody, Michal Procházka, foto: Velká kunratická

Velké kunratické se podařilo připsat si další čárku

V neděli 13. prosince se vedle MČR v Běchovicích konal v Praze také jeden z nejstarších (nejen) krosových závodů u nás. Pořadatelskému týmu v čele s atlety ze Spartaku Praha 4 se podařilo uskutečnit 87. ročník Velké kunratické. Zachování dlouhé kontinuity pořádání se stala v době pandemie palčivou otázkou, jak pro velké, ...

Čtvrtý krosový titul pro Homoláče, první pro Hrochovou
13. prosince 2020 Závody, Michal Procházka, foto: ČAS - Martin Wawryczek

Čtvrtý krosový titul pro Homoláče, první pro Hrochovou

V Praze Běchovicích jen pár desítek metrů od startu legendární desítky probíhá o víkendu šampionát v přespolním běhu. Jeho sobotní část obstaraly bitvy dospělých, kde triumfovali Tereza Hrochová a Jiří Homoláč, a juniorů, v nichž zvítězili Tereza Hluchá a Martin Kováčech. PŘI POSLEDNÍ RÁNĚ Povedená tečka za nepovedenou sezonou, tak by se ...

V Běchovicích také o krosové tituly
10. prosince 2020 Závody, Michal Procházka, foto: ČAS - E. Erben

V Běchovicích také o krosové tituly

Mistrovství České republiky v přespolním běhu se letos koná nedaleko startu legendární silniční desítky. V Praze Běchovicích se původně mělo závodit o tři týdny dříve a jen starší věkové kategorie, nakonec tedy až na konci tohoto a poběží zde i ti mladší (dorost a žactvo), kteří měli mít svůj šampionát ...

Kros se na olympijské hry nedostal
8. prosince 2020 Závody, Michal Procházka, foto: Aleš Gräf

Kros se na olympijské hry nedostal

Vedení MOV neschválilo návrhy světové asociace na zařazení krosové smíšené štafety do programu OH v Paříži 2024. „Kros je napínavou a rychle rostoucí disciplínou po celém světě, takže jsme jednoznačně zklamaní, že se neobjeví na olympijských hrách v Paříži 2024,“ píše Světová atletika (WA) v reakci na rozhodnutí Mezinárodního olympijského výboru (MOV). V ...

provozovatel

partneři českého běžeckého klubu