Profil Simony Vrzalové: Pracovnice ve večerce, pro niž je idolem Zátopek - Český běh

30. 12. 2016, Pavel Frček

V první díle profilu (zveřejněno 5. 12.) jsme mapovali cestu těšínské rodačky od začátků až po úspěšnou letošní sezónu. V druhé části se mohl Jiří Šoptenko podívat do „kuchyně“, v níž se Simona Vrzalové připravuje, takže můžeme nahlédnout do jejího tréninku, ale i mimo sport. A také promluví její kouč Augustin Šulc.

Většina z běžců české špičky obdivovala během své kariéry některou z běžeckých hvězd. Simona není výjimkou „Možná to bude znít ohraně, ale nejvíce mě fascinuje Emil Zátopek. Vím, že tu bylo a je hodně kvalitních běžců, ale on byl naprosto výjimečný. Shlédla jsem o něm několik televizních dokumentů, přečetla si různé články na internetu a brzy se vydám zakoupit některou z několika nových knížek.“

Malé nahlédnutí do tréninku

„Pokud trénuji doma, běhám pouze jednofázově, ale pořádně (smích). Na soustředěních střídám dva dny dvoufázového tréninku (ráno kvalita, odpoledne klus) s jedním dnem jednofázového. Týdenní kilometráž se pohybuje okolo 60 km, na soustředěních maximálně do 80km.“ V březnu odjela Simona na desetidenní soustředění do Tater, nedávno zavítala na pět dní do Jeseníků. „Soustředění mám moc ráda, protože tam nemusím řešit vaření ani práci ve večerce, a mohu se soustředit „jen“ trénink a odpočinek.“

Co se týče tréninku kvality, v dorostu běhala úseky maximálně do 600 metrů. Při druhém návratu k atletice (loni v říjnu) jsou kromě krátkých intenzivních úseků základem tréninku dvou až tříkilometrové úseky v tempu závodů na 5 až 10 km. „Dříve mě bavily krátké, rychlé úseky, dnes mám nejraději dvojky a trojky. V patnáctkovém tempu bylo nejtěžším tréninkem 8 x 500 m za 1:25 až 1:20, v trojkovém a pětkovém tempu trénink 3 – 2 – 1km (zmíněn v prvním dílu: 9:23 – 6:10 a 2:55). Kopcům se věnujeme hlavně na soustředěních, v současné době je běhám tak jednou za týden, v úsecích od 100 do 250 metrů.“

V tréninkové „stáji“ pomáhají Simoně v tréninku dva výborní vytrvalci. Jedním z nich je Milan Hrazděra, který doběhl na nedávné Hornické desítce pátý za 31:17. „Ráda bych mu za pomoc poděkovala, jsem moc ráda, že se k němu mohu při některých trénincích přidat. Jeden příklad – pokud běží v tréninku souvisle rychlých 10 km, já s ním běžím třikrát 2 km, a on vše odtáhne. Dalším prima sparingpartnerem v naší stáji je Matouš Vrzala, moc hodný, věřící kluk, o kterém si mnoho lidí myslí, že je mým bráchou. Jde ale pouze o shodu jmen.“

Podobně jako Eva Vrabcová dává velký důraz na posilování i Simona Vrzalová. „Posiluji obden s vlastním tělem nebo s lehkými činkami. Ráda dělám například pánské kliky (ne na kolenou), ve čtyřech sériích po 25. V jednom zátahu jich udělám 50. Velkou pozornost věnuji posilování středu těla (břicho, záda) metodou plank. Podle mého názoru je zbytečné dělat sedy lehy, to je posilování spíše pro okrasu, protože jsou tyto svaly vidět. Pro běžce jsou důležitější spíše vnitřní svaly, které se kromě planku posilují i těmi kliky. Nohy moc neposiluji, ty dostanou dost zabrat při výbězích kopců. V době, kdy jsem příliš neposilovala, jsem cítila, jak mi v závěrech závodů tuhnou ruce a břicho. Od té doby, co tento důležitý tréninkový prostředek neopomíjím, se mi to ještě nestalo.“

Cesta k vrcholným výkonu navzdory náročné práci

Ideální konstelací pro vrcholové běžce je pouze trénovat, závodit a mezi tím odpočívat. Simoně takové podmínky zatím překvapivě nikdo nenabídl. „Od deseti let pomáhám rodičům v jejich potravinové večerce. V poslední době pět hodin denně, mezi devátou až čtrnáctou hodinou. Má to jednu výhodu. Pokud potřebuji odjet na závody nebo na soustředění, oni se zařídí, a já se nemusím nikoho doprošovat. Jinak je to ale fyzicky i psychicky náročná práce, neustále nosím těžké věci (kartony s nápoji atd.) Někdy si tam připadám jako v trafice. V části, kde prodáváme zeleninu, je k dostání také alkohol s cigaretami, kam chodí nakupovat i opilí lidé. Dost často s nimi máme konflikty, což mě moc netěší. Raději bych se viděla někde v kanceláři.“

Finanční podmínky k přípravě usměvavé běžkyně jsou spíše skromnější. „Ostravské CISO (Centrum individuálních sportů Ostrava) mi na druhou část letošní sezóny přispělo částkou 15 000 Kč na běžeckou obuv a soustředění. Příští rok bych měla obdržet podobnou částku. Od klubu jsem letos dostávala v extralize 300 Kč za bod, což dělalo letos dohromady 20 000 Kč. Něco si vydělám i na závodech na silnici, ale běhání mě v žádném případě neuživí, zvláště pokud se chci soustředit spíše na dráhu. Přesto – pokud by mi nabídli někde lepší podmínky, hodně bych se rozmýšlela odejít, protože Ostrava je městem, které mám moc ráda, jsou tu úžasní lidé a jsem tady šťastná.“

Koníčky: pes, tenis, vaření

Zbývá Simoně kromě večerky, tréninku a běhání čas na záliby? „Mám fenku jménem Princezna, patřící do rasy Čau Čau, což jsou takoví líní, pomalí a plíživí psi. Jsem ráda, že s ní mohu chodit jen na procházky a užívat si v klidu přírodu. Pokud bych měla rychlejšího psa, musela bych kromě tréninku běhat i s ním. (smích)

Moc ráda sleduji v televizi tenis. Nejraději mám Juana Martína del Potra (rozhoduji se podle sympatií), který byl dlouho zraněný, ale na olympiádě se dostal až do finále, kde prohrál s Andy Murrayem.“

Mezi mé další záliby patří i vaření, kterému se však věnuji ve chvílích, kdy na to mám více volného času než narychlo. Občas uvařím i rodičům. Prý umím udělat excelentní boloňské špagety a všichni chválí moji svíčkovou. (smích). Na učňáku mě nenaučili vůbec nic, jen recepty nazpaměť, navíc já uměla vařit už předtím.

Z filmů mám ráda scifi s dobrým koncem (Superman, X-Men), z hudby české písničky Hany Zagorové, Pavla Nováka (písnička Nádherná láska), ze světa Kanaďanku Avril Lavigne. A literatura? Jsem náročnou čtenářkou sci-fi a životopisných knih, ale málokterá mě zaujme natolik, abych ji dočetla do konce…. Naposledy se tak stalo v případě Harryho Pottera a životopisu Arnolda Schwarzeneggera.“

Zatím zůstává na dráze … a oběma nohama na zemi

„Kdyby mi někdo před rokem řekl, že letos získám čtyři tituly mistryně republiky, tak bych mu v žádném případě nevěřila. Připadá mi to ode mě k ostatním běžkyním trochu sobecké, na druhou stranu jsem tím zavařila i sama sobě, protože budu mít opravdu co dělat, abych všechno obhájila. (smích). Na oslavu krosového titulu jsem uvařila mně (i mému příteli) mé oblíbené boloňské špagety. Co se závodění týče, mám moc ráda pestrost. Na konci léta jsem se již cítila trochu přesycená dráhou a těšila se na silnici a krosy, a když se jich teď po ME nasytím, budu se zase těšit na halovou sezónu.“

Simona Vrzalová nevylučuje, že bude za pár let závodit pouze na silnici. Sympatickým zjištěním však je, že se v nebližších budoucnosti zaměří na zvyšování výkonnosti na dráhových tratích od 800 metrů po 10 km. „Po krosovém ME by mě trenér rád připravil do haly na 1500 m a 3 000 m. Ráda bych se zlepšila hlavně na trojce, kde mám zaběhnutý osobák v taktickém závodě na extralize,“ říká věčně dobře naladěná Simona a dodává, kterou disciplínu má zatím nejraději. „Mojí srdcovkou je patnáctistovka, která utíká tak rychle, že než se člověk pořádně rozběhne, už mu zvoní do posledního kola,“ směje se.

Ohledně cílů do budoucna se S. Vrzalová drží spíše při zemi. „Dlouhodobé cíle si příliš nedávám, spíše se pokaždé soustředím na nejbližší závod. Pokud bych vysněné výkony nezaběhla, byla bych zklamaná. Raději se tím, co přijde, nechávám překvapit.“

Pohled trenéra

Augustin Šulc byl po mnoho let trenérem na ostravském sportovním gymnáziu, kde připravoval běžce do 19 let. Pod jeho vedením se svého času připravovali například půlkař Jan Pernica, mílař Tomáš Bednář, stýplař David Arabasz a v začátcích kariéry i mílařka Jana Biolková.

Je zajímavé, že i při druhém návratu Simony Vrzalové k atletice věřil trenér v její ohromný běžecký potenciál. „Věděl jsem, že bude mít běhání i po těch letech stále v sobě. Dodnes vzpomínám na její vynikající výkony v dorostu, kdy startovala již v 16 letech na krosovém ME do 19 let. Je pro mě jako běžkyně výjimečným úkazem, se kterým jsem se nikde jinde jako trenér nesetkal. Je naprosto neskutečné, jakých výkonů vzhledem k letošnímu tréninku dosáhla. O tom, že by mohla s běháním opět začít, jsem během té pětileté zdravotní pauzy nepřemýšlel. Bylo to i pro mě ohromné překvapení. Hned na začátku naší třetí spolupráce jsme se domluvili, že bude pracovat na životosprávě (strava atd.), což má podle mého názoru na výkonnost ohromný vliv.“

Zotavení po tréninku a po práci ve večerce přikládá trenér taktéž velkou důležitost. „Simona má obrovské možnosti regenerace přímo na stadionu. Záleží už jen na ní, nakolik je využívá. Je to 28letá dospělá dáma a já ji v tomto ohledu nemohu do něčeho nutit. V Ostravě má pro trénink slušné podmínky. Věřím, že by se díky účasti na ME měla v tomto ohledu dostat na úroveň ostatních atletů. Myslím, že by v případě jiné nabídky neměla z Ostravy odcházet, má to tady hodně ráda.“

Simoně nejvíce vyhovují soustředění, kde má na přípravu klid a může trénovat dvoufázově. „Je to ale trošku na hraně, protože ji při vyšší zátěži pokaždé začínají pobolívat kolena. Pokud by trénovala dlouhodobě dvoufázově i doma, myslím, že by to její tělo zdravotně nezvládlo ani obden. V tomto ohledu mezi námi funguje ohromná souhra. Simona mi dává v tréninku perfektní zpětnou vazbu, na co má, a na co ne, a já mohu podle toho její přípravu upravovat. A co je neméně důležité: Simona má štěstí na výborného sparingpartnera Milana Hrazděru (letos třetí místo na M ČR ve stýplu), s nímž je schopná odběhat části některých tréninků. Běžkyň, které by dokázaly v tréninku oběhnout to co ona, totiž v Čechách příliš není.“

S nápadem vyzkoušet letos pětku přišel trenér. „Bylo moc důležité, zdali ji zvládne psychicky. Po velmi kvalitních trénincích na jaře jsem byl přesvědčený, že může dosáhnout výkonu pod 15:40. Potají jsem věřil, že by mohla překonat i český rekord 15:35. Deset dní před pětkou jsem se jí pokusil těžkým tréninkem (3 – 2 – 1 km, 9:27 – 6:13 – 2:55 /pauza 4 a 3 minuty/) dokázat, že je takový výkon v jejich silách. Velkou část tréninku odběhala ve druhé dráze společně s Milanem, který měl před sebou překážky. Celý trénink absolvovala v naprosté pohodě, neskutečná byla zejména rychlost uklidnění jejího tepu mezi úseky – po jedné minutě klesl na ideálních, ale po takové zátěži málokdy vídaných 120 úderů/min.

Při samotném závodě v Carquefou došlo k malému nedorozumění. Manažer nám sliboval lepší konkurenci, což znamenalo, že by se Simona mohla vézt minimálně 3 km v závěsu. Realita byla jiná – vodička tempa sice nechyběla, ale běžela dost pomalu. Simona si tak musela odtáhnout tři čtvrtiny trati od druhého km až do cíle. Přesto měla v závěru dostatek sil. Posledních 800 metrů zaběhla za 2:12. Výsledný čas 15:40.92 na pětku byl šokem jen pro lidi, kteří Simonu příliš neznají. Pro mě rozhodně ne.“

Augustin Šulc také věřil, že by rovinatý profil na krosovém ME jeho svěřenkyni měl vyhovovat. Jenže se – jak už jsme psali po šampionátu v Chii – Simoně nevydařil start, a přestože pak sbírala soupeřky jednu za druhou (ještě v posledním kole jich předběhla šest), už se nedokázala dostat výš než na 28. pozici. Rozhodně se ale nedá říct, že by zůstala v poli poražených, navíc má alespoň dostatečnou motivaci pro příští rok, kdy se koná evropský přespolák v Šamoríně. Motivaci, již posiluje skutečnost, že jsou oba její rodiče Slováci. Nechme se tedy překvapit, jaká bude sezóna 2017 této běžecké komety letošního roku. Už jen úsilí o obhajobu čtyř republikových titulů bude zajímavé.

Vizitka: Simona Vrzalová
věk: 28 let
výška / váha: 165 cm / 53 kg
klub: SSK Vítkovice
trenér: Augustin Šulc
osobní rekordy (všechny byly dosaženy v roce 2016):
800m – 2:07.25 // 1500m – 4:13.54 // 3km – 9:17.7 //
5km – 15:40.92 // 10km – 34:20/silnice

Další články

Azorská partie trailového běžce Pelíška: covid, bahno a cyklóna
13. listopadu 2020 Rozhovory, Závody, Adam Fritscher, foto: pořadatelé a archiv atleta

Azorská partie trailového běžce Pelíška: covid, bahno a cyklóna

Zcela neočekávaná nominace, téměř nemožná cesta a nakonec vyrovnaný souboj se světovou elitou. Tak by se ve zkratce dala popsat výprava českého běžce Davida Pelíška na finálové klání světové soutěže Golden Trail Series, které letos hostilo na přelomu října a listopadu (29. 10. - 1. 11.) portugalské souostroví Azory. V ...

Tereze Hrochové vyšlo »náhradní« mistrovství světa na jedničku
28. října 2020 Rozhovory, Český běh, foto: ČAS - Aleš Gräf

Tereze Hrochové vyšlo »náhradní« mistrovství světa na jedničku

Čtyři reprezentantky, tři osobní rekordy a 12. místo v týmové soutěži. Mistrovství světa v půlmaratonu se českým běžkyním nadmíru podařilo, z polské Gdyně odjížděla spokojená i Tereza Hrochová. Čtyřiadvacetiletá svěřenkyně Vladimíra Bartůňka si na šampionátu vylepšila osobní rekord téměř o čtyři minuty, čas 1:12:13 stačil na 50. příčku a také ...

Stewartová: Maličko začínáme uvažovat o maratonu
19. října 2020 Rozhovory, Petr Jelínek, foto: ČAS - Aleš Gräf

Stewartová: Maličko začínáme uvažovat o maratonu

O velmi příjemné překvapení se na sobotním mistrovství světa v ½ maratonu postarala Moira Stewartová, když teprve při svém druhém startu útočila dokonce i na český rekord Evy Vrabcové. Jaké dojmy si z Polska přivezla a jakým směrem se teď bude ubírat její kariéra? Moiro, jaký pro vás byl šampionát v ...

V Gdyni kralovali Kiplimo a Jepchirchirová, Stewartová kousek do NR
17. října 2020 Závody, Petr Jelínek, foto: ČAS - Aleš Gräf

V Gdyni kralovali Kiplimo a Jepchirchirová, Stewartová kousek do NR

V polské Gdyni proběhlo 24. mistrovství světa v ½ maratonu. Pro světové tituly si doběhli Uganďan Jacob Kiplimo a Keňanka Peres Jepchirchirová. Z českých závodnic dosáhla nejlepšího umístění 34. Moira Stewartová, která zaostala jen sedm vteřin za českým rekordem Evy Vrabcové Nývltové. Dva rekordy za šest týdnů Do závodu žen odstartovalo 105 ...

Čtyři Češky na startu půlmaratonského mistrovství světa
16. října 2020 Závody, redakce ČB, foto: Jan Pernica

Čtyři Češky na startu půlmaratonského mistrovství světa

Dost možná největší atletická akce letošního roku je tady! V polské Gdyni se už zítra poběží půlmaratonské mistrovství světa. Hvězdou mužského závodu bude »ugandský Zátopek« Joshua Cheptegei, který v letošním roce zaběhl už tři světové rekordy: 5 kilometrů na silnici a 5000 a 10000 metrů na dráze. Mezi ženami se ...

Běchovice oceněny za příspěvek ke světovému atletickému dědictví
5. října 2020 Závody, Petr Jelínek, foto: ČAS - Aleš Gräf, Martina Gräfová

Běchovice oceněny za příspěvek ke světovému atletickému dědictví

Tradiční silniční závod Česká spořitelna Běchovice – Praha se dočkal ze strany World Athletics významného ocenění ve formě plakety historického dědictví. Toto ocenění uděluje Světová atletika od roku 2018 a zatím ho obdrželo šest desítek významných závodů, osobností nebo médií, kteří jsou spojeni se světem atletiky. V České republice prozatím získali ...

Zemaník potřetí triumfoval v Běchovicích, Stewartová prožila vítězný návrat od juniorských let
27. září 2020 Závody, Petr Jelínek, foto: ČAS - Aleš Gräf, Martina Gräfová

Zemaník potřetí triumfoval v Běchovicích, Stewartová prožila vítězný návrat od juniorských let

Poslední zářijová neděle patří již léta nejstaršímu nepřerušenému silničnímu závodu Česká spořitelna Běchovice – Praha. Tradice nebyla navzdory přísnějším vládním opatřením porušena a na náročné desítce z okraje Prahy do centra se běželo pro radost i zostra závodilo. Absolutními vítězi 124. ročníku se stali Jakub Zemaník a Moira Stewartová, kteří ...

Moira Stewartová: v roušce pro půlmaratonský zápis do historie
18. září 2020

Moira Stewartová: v roušce pro půlmaratonský zápis do historie

Na dráze při dlouhých tratích jen těžko hledá konkurenci, skvěle umí také přespolní běhy. A jak se před pár dny ukázalo na mistrovství Slovenska v půlmaratonu, české atletice tak trochu stranou zájmu vyrostla fantastická atletka i pro silniční závody. Pětadvacetiletá česko-skotská běžkyně Moira Stewartová totiž při své půlmaratonské premiéře zaběhla čas ...

provozovatel

partneři českého běžeckého klubu