S náročnou tratí, ale i nástrahami letního počasí bojovalo třetí srpnovou sobotu více než sedm stovek závodníků na trati jubilejního, desátého ročníku Jesenického maratonu a jeho o tři roky mladšího půlmaratonského souputníka. Jeden z nejpopulárnějších horských běhů u nás opět zavedl účastníky do nejkrásnějších i nejvyšších míst Jeseníků a nabídl divákům na trati a v cíli kvalitní sportovní výkony. A nakonec i to počasí bylo k vytrvalcům ještě vcelku milostivé.
Zatímco v předešlých letech vytahovala většina běžců ráno před startem bundy a mikiny v reakci na chladný vzduch druhé poloviny srpna, letos bylo už před sedmou hodinou v cílovém prostoru na Skřítku, odkud autobusy rozvážejí závodníky na start do Ramzové (maraton) a na Červenohorské sedlo (půlmaraton), jasné, že zimou tentokrát nikdo trpět nebude…
Slunce se nezadržitelně dralo přes clonu lesů, aby se ujalo své žhavé vlády, a místo dodatečné vrstvy oděvu začalo všeobecné hledání opalovacích krémů a pásů s lahvemi na vodu. V průběhu dne se však postupně zatáhlo, a když byly oba pelotony zhruba v polovině svého snažení, začalo nad hřebenem nebezpečně hřmít. I podruhé však byla běžecká božstva ke svým uctívačům vlídná a bouřka, která mohla závod v krajním případě i ukončit, naštěstí trasu minula. Ne však úplně.
„Pár kapek na mě v okolí Petrových kamenů spadlo,“ potvrdil například Marek Procházka, který se jako vítěz prvních čtyř ročníků Jesenického maratonu musel tentokrát spokojit „až“ s šestým místem celkově a prvním v kategorii čtyřicátníků. „Běželo se mi velmi dobře a lehce, ale na souboj s těmi nejlepšími to nebylo. Přece jen nikdo nemládneme,“ usmíval se v cíli na Skřítku dobře naložený závodník ze Šumperka.
A kdo byl tedy letos tím vůbec nejrychlejším maratoncem? V čase 3:20:47 to dokázal Markův jmenovec Jan Procházka z Inov8 teamu, jenž zhruba o pět minut zaostal za předloňským traťovým rekordem Davida Pelíška. Reprezentantovi v orientačním běhu a mimo jiné vícenásobnému vítězi mnohem kratší Velké kunratické to však radost z prvenství nijak nezkalilo. „Byl to moc pěkný závod a běželo se mi hezky. Pouze ve druhé půlce bylo trochu nepříjemné předbíhání pomalejších půlmaratonců, jichž bylo na trati opravdu hodně,“ řekl.
Procházka však o svém vítězství nad druhým Oldřichem Kokoškem (LightBike running team, 3:24:59) a třetím Petrem Hénkem (AK Drnovice, 3:29:56) rozhodl právě ve druhé polovině závodu. „Byli jsme spolu zhruba do dvacátého kilometru, pak jsem šel do čela a už si hlavně držel svoje tempo. Maraton byl ale dlouhý tak akorát, protože v závěrečném seběhu už mě braly křeče a byl jsem rád, že je konec,“ zmínil Jan Procházka.
Mezi ženami si pro suverénní prvenství ve skvělém čase 4:07:50 doběhla Kateřina Matrasová ze Salming Running Česko před obhájkyní loňského vítězství Janou Matějíkovou (TJ Liga stovkařů Olomouc, 4:40:31), za níž byla naopak jen velmi těsně třetí – o pouhou půlminutku – Veronika Drtilová z Litovle (4:41:01). „Chtěla jsem běžet pod čtyři hodiny, to se ale bohužel nepovedlo. Hlavní soupeřka mi nepřijela, takže to byl jen boj s časem bez žádné větší krize,“ popisovala jasný triumf při své premiérové účasti v závodu Matrasová.
Zatímco o jejím prvenství nebylo pochyb, o druhou příčku se strhl tuhý boj. „Předbíhala jsem Veroniku někde u Vysoké hole a vypadalo to, že se mě už nechytá. V závěru se přihlásily o slovo křeče, tak už jsem to chtěla jen v klidu doběhnout. Jaké bylo mé překvapení, když jsem se zhruba kilometr před cílem podívala vedle sebe a Veronika tam najednou byla. Poslední kilometr v seběhu jsem tak musela i s křečemi běžet snad pod čtyři minuty, vůbec nevím, jak jsem to dokázala,“ kroutila hlavou nakonec druhá Jana Matějíková.
Rovněž bitvu půlmaratonců ovládl orienťák-reprezentant. Miloš Nykodým (Odlo Team, 1:31:24) zvítězil přesvědčivě před Jakubem Stejskalem (Skialp Dolní Morava, 1:35:59) a Martinem Poklopem (Fortex ski Moravsky Beroun, 1:37:35). Mezi ženami byla první Eva Filipiová (TJ Šumperk, 1:51:58), druhá Tereza Kalousová (Vencl Tým Ústí nad Orlicí, 1:52:35) a třetí Taťána Straková (Vyškov, 1:57:41).
Tak na viděnou příští rok, kdy začne Jesenický maraton psát svou druhou dekádu.
