Postřehy ze závodu: Z Třeboně je dobrá maratonská adresa - Český běh

27. 10. 2021, Adam Fritscher, foto: pořadatelé, Závody

Třeboňský maraton jsem si zvolil v loňském roce jako náhradní variantu pro start na královské trati poté, kdy již podruhé padl termín jarního maratonu v Krakově. Zpočátku jsem měl o této volbě určité pochyby (nejasnosti kolem možností přeregistrace a vrácení startovného při změně termínu závodu, informace o nepřesně změřené trati při jeho prvních ročnících), nakonec se ale běžecká návštěva vyhlášeného lázeňského městečka na jihu Čech ukázala jako vydařená trefa. Pro milovníky dobře zorganizovaných závodů na vcelku vyladěné hraně mezi domáckou atmosférou a přijatelnou komercí ji můžu pro příští roky klidně doporučit.

Compressport Třeboňský maraton, jak zní jeho oficiální název, zapsal letos svůj třetí ročník. Ten se měl původně uskutečnit už vloni, kvůli koronavirovým restrikcím se však start o rok posunul. Pořadatelé (jinak mimořádně vstřícní při možnostech „šibování“ účastníků se zvolenou trasou i přesunem na další ročník např. v případě nemoci) sice nejprve trochu nezvládli komunikaci ohledně možnosti vrácení loňského startovného a na svém webu nabízeli jako jedinou variantu jeho přesun na letošek, nakonec vše ale napravili, což bylo určitě jedině správně a fér (vytrvalostní běžec skutečně nemůže tušit, co bude s jeho tělem a plány za dlouhý rok).

Dalším vykřičníkem trochu odrazujícím od absolvování maratonského zápisu právě v Třeboni byly informace od účastníků prvních ročníků, kteří upozorňovali na zjevně kratší trať, což organizátoři dlouho i přes protesty a urgence odmítali přiznat. To je samozřejmě u maratonu zásadní problém, protože běžecké závody se mohou konat na opravdu různých a libovolných vzdálenostech, ale ta „královská“ je vážně jen jedna. 🙂

Nakonec však naše běžecká minivýprava z Hané téměř přes celou republiku do Třeboně dojela a je třeba říci, že nelitoval nikdo. Jednak Třeboň je skutečně krásné a malebné město (i když na svůj věhlas pro mě až překvapivě malé), ale také pořadatelé udělali vše pro to, aby si běžci a jejich doprovod pobyt včetně samotného závodu užili. Takže pojďme postupně.

Prezentace a zázemí

Vše klapalo perfektně. Výdej startovních čísel v místním divadle byl plynulý (den před závodem otevřeno do 23 hodin!), personál milý, vlídný a příjemný a nezbytná přítomnost partnerů a sponzorů zcela únosná. Místo zbytečných štosů reklamních letáčků se sponzoři z oblasti sportovního vybavení a výživy prezentovali prodejními stánky, kde se dalo na poslední chvíli pořídit to, co si člověk v cestovním chvatu zapomněl přibalit. Totéž se pak opakovalo v den závodu na třeboňském Masarykově náměstí, kde to opravdu žilo, aniž by se na účastníky valil barnumský cirkus z některých běžeckých monstrakcí.

Pozitivní byl i můj subjektivní dojem z úschovny věcí v základní školy (půlmaraton ji měl jinde, proto nehodnotím). Obsluha znovu velmi vstřícná, rychlost odbavení blesková, a přestože se nejednalo oficiálně o šatny, i tomuto účelu prostorná tělocvična posloužila velmi obstojně.

Snad jen mírné rozpaky v této souvislosti budil jeden z benefitů programu nazvaného Premium startovné, který za příplatek nabízel bonusy pro ty, kdo jej byli ochotní využít. Myšlenka je to sice určitě zajímavá a v principu vůbec ne špatná: proč si nedopřát například luxusu v podobě přednostního odbavení, kávičky v cíli či masáží gratis? Jenže navázat na tento program možnost využití jediných otevřených toalet v prostoru úschovny / šaten bylo poněkud necitlivé. Přestože mobilních zařízení bylo v okolí startovního koridoru vcelku dost, každý běžec z vlastní zkušenosti ví, jak vysoko je maximální dostupnost WC u těchto akcí hodnocena. A možnost využití toalet v šatně pouze za příplatek předem nemá s poměrně rovnostářským duchem běžeckých závodů mnoho společného.

Trasa závodu

Po startu z náměstí (který se mimochodem z kapacitních a pravděpodobně i epidemických důvodů uskutečnil v půlhodinových intervalech pro maratonce jako první, poté pro půlmaratonce a nakonec běžce na desítce) a krátkém proběhnutí zastavěné části městečka se závodníci dostali do otevřené krajiny typické pro tuto část jižních Čech. Samozřejmostí byly všudypřítomné vodní prvky, potěšilo téměř nulové převýšení i postupné střídání luk a pastvin (autor těchto řádků odkojený rodnou Hanou kvitoval minimum polí připomínajících po žních trochu pouště) a posléze zejména hlubokých a nekonečných lesů. Trať maratonu byla ve své první a poslední čtvrtině obrátková, prostředních cca 20 kilometrů vedlo dvěma okruhy a jednou „vracečkou“. Pokud dříve mohly vzniknout pochyby o regulérnosti maratonské vzdálenosti, tentokrát bylo nejen podle mých hodinek s GPS vše v pořádku. Jednotlivé kilometrovníky sice trochu „létaly“ (maximální zkrácení o zhruba 300 metrů), těsně před cílem a pak až do něj však už vzdálenost seděla.

Organizátoři slibovali při běhu radost z nekonečné a krásné přírody, což se také rozhodně splnilo. Každému sice nemusely vyhovovat opravdu dlouhé úseky zcela rovných lesních asfaltových cest, které jako by někdo narýsoval, v tichém a stále zeleném lese však bylo opravdu téměř až meditačně dobře. Městské maratony člověka sice asi po trati lépe rozptýlí a pocitově rychleji uplynou, nic takového ovšem avizováno a slibováno nebylo. V tomto případě běžci opravdu dostali to, na co je propozice lákaly. 🙂

Mimochodem, když jsme u rychlosti: trať Třeboňského maratonu určitě není ta nejrychlejší na světě. Výškové metry sice téměř chybí, velmi mírná stoupání (především v první půlce) a klesání ale na trase cítit jsou. K tomu i perfektní asfaltové koberce občas střídají hrubější povrchy, což zejména elitním běžcům v tenkých závodních speciálech může dělat určité problémy. Nicméně osobním rekordům zvolená trať rozhodně nebrání, jak ostatně prokázaly i jejich četné zápisy u těch nejlepších.

A ještě občerstvovací stanice: bylo jich dost a se standardním vybavením, v němž nechyběly voda, iontový nápoj (později i cola), banány, sůl, energetické tyčinky a tablety. K tomu opět motivované, ochotné a fandící posádky pracující navýsost skvěle. Úsměvnou vychytávkou a drobným bodíkem navíc byl stánek se „šampaňským“ a jahodami necelých dvě stě metrů před cílem. Vyzkoušel jsem, chutnalo a přišlo vhod.

Ceremoniál a z výsledků…

Nejprve pochvalná poznámka k velkému plusu závodu, úžasné atmosféře v cíli a při vyhlášení těch nejlepších. Jistě k tomu přispěl i fakt, že třeboňské Masarykovo náměstí je opravdu maličké (a zároveň překrásné), nicméně shromáždění fanoušci dokázali vytvořit takovou kulisu, že si ji pochvalovali i dojatí vítězové na jednotlivých distancích.

Dosažené výkony samozřejmě odpovídaly velikosti a významu závodu, nejlepší světové časy se zkrátka objevují na jiných akcích, přesto se i v Třeboni na špičce běželo úctyhodně rychle. 

…desítky…

Samotné pořadatele překvapila velká účast na desítce, kterou považovali za spíše podružnější doprovodný běh. Přesto se jej zúčastnilo více než čtyři sta běžců. Mezi muži zvítězil David Vaš (35:08), který zde testoval novou obuv a hlavně formu po zlomenině z června před českobudějovickým půlmaratonem týden na to, ženám kralovala Míša Eliášová (43:10).

…“půlky“…

Souboj půlmaratonců ovládl Vojta Novák (J+V team, 1:11:05) o minutu a čtvrt před Davidem Kalábem (Blažovice, 1:12:18), jenž si o pár vteřin poradil s Pavlem Štěpaníkem (AK Škoda Plzeň, 1:12:29). „Chtěl jsem ještě o něco lepší čas, ale nakonec jsem spokojený, protože mám osobák. Od soupeřů jsem se oddělil na šestém kilometru a nejhorší bylo vydržet poslední dva kilometry, kde mě trochu zlobil blátěný a betonový podklad. Byla to taková hra na panely,“ smál se vítězný Vojta Novák a připomněl tak skutečnost, že půlmaratonci měli část trati opatřenou citelně horším povrchem než jejich kolegové na dvojnásobné distanci.

První ženou v cíli půlmaratonu byla Romana Rudolf Lojková (Hobby Runners, 1:27:19) před druhou Anežkou Křížovou (TJ VTŽ Chomutov, 1:28:44) a třetí Johankou Šafránkovou (TJ Lokomotiva Beroun, 1:29:29). „Je tady moc hezká trať, hlavně její druhá polovina v lese, což jsem věděla, protože jsem tady byla už před třemi lety na maratonu. Tentokrát jsem ale chtěla běžet něco rychlejšího, proto půlka. Od začátku jsem běžela na prvním místě, žádná žena mě nepředběhla, čili z hlediska výsledku bez komplikací. Chtěla jsem osobní rekord, to se mi i díky ideálnímu počasí povedlo a moc se mi tu líbilo,“ plula na optimistické vlně Romana Rudolf Lojková.

…a maratonu

Také medailisté na maratonu dobíhali do cíle v poměrně malých časových rozestupech. Vítězství bral Lukáš Kozlík (Tělovýchovná jednota Sokol na Mělníce, 2:33:46) následovaný Matějem Benešem (Sportobchod, 2:35:03) a Michalem Burianem (Salming Running Česko, 2:36:47). „Osobní rekord oproti jaru jsem tady fakt nečekal, protože jsem po narození dcery nestihl tolik trénovat. První půlku jsme běželi v trojici a s druhým v cíli ještě až do třicátého kilometru prakticky rameno na rameno, teprve potom jsem se mu postupně vzdaloval. Jsem zcela spokojený, je tu skvělá trať a výborní organizátoři,“ povídal nad kočárkem s rovněž spokojeně se tvářící dcerkou Lukáš Kozlík.

Nejsuverénnější vítězství dne se zrodilo mezi maratonkyněmi. První Barbora Macková-Chumlenová (Eleven Run Team, AC Mladá Boleslav, 2:56:17) nadělila druhé Kateřině Houfkové (Forrest Gump Team, 3:08:20) celých dvanáct minut. Pro třetí místo si doběhla Koleta Moravcová (3:10:44). „Protože jsem věděla, že tohle je můj letošní poslední závod, jelikož mě čeká operace břišní kýly, chtěla jsem si zlepšit svůj maratonský osobák. To se podařilo a navíc jsem vyhrála, což byla taková další odměna dne. Čas není špatný, ale přiznávám, že jsem chtěla ještě o dvě tři minuty lepší. Jenže jsem to tradičně na začátku přepálila. Takže do devětadvacátého kilometru to vypadalo báječně, pak jsem si však užila své. Ale díky krásné trati, skvělým divákům a běžcům, se kterými jsem dlouho běžela v balíku, to bylo nakonec dobré. Musím pochválit skvělou organizaci závodu a celkovou atmosféru. Tolik lidí na vyhlášení jsem ještě nezažila, plné náměstí, to byla úplná senzace,“ rozplývala se oprávněně Barbora Macková-Chumlenová.

Závěr

Jako se nemají míchat hrušky s jablky, tak určitě nelze hodnotit společně obří městské maratony, menší, profesionálně pojaté, jako právě ten v Třeboni, a úplně malé akce pro pár desítek nadšenců bez okázalých kulis. Pokud si ale chcete zaběhnout dobře uspořádaný maraton s poměrně hodně rychlou tratí, přitom bez velkých nákladů na startovné a spíše v klidné a přátelské atmosféře, pak je Třeboň volbou právě pro vás. Zvlášť když bude organizační tým pokračovat v nastoleném trendu postupného vylepšování a vychytávání much, bez nichž se dobré závody stávají těmi nejlepšími. 🙂

Další články

V Olomouci vládli Ital D'Onofrio a Maďarka Szabó, Hrochová byla druhá
16. června 2024 Závody, RunCzech

V Olomouci vládli Ital D'Onofrio a Maďarka Szabó, Hrochová byla druhá

Králem olomouckého půlmaratonu, hlavního závodu při zdejším běžeckém festivalu, se stal s časem 1:04:56 Ital Daniele D'Onofrio. Nejlepším Čechem byl Jiří Homoláč. Mezi ženami zvítězila Maďarka Nóra Szabó (1:12:44) před Terezou Hrochovou. Novinkou byl doprovodný běh na 5 km. „Od prvního ročníku tady cítíme obrovskou podporu města i místních obyvatel. Místní lidé ...

Novinka v termínovce - poznávací půlmaraton kolem Prahy 4
4. června 2024 Závody, Tomáš Nohejl a Český běh

Novinka v termínovce - poznávací půlmaraton kolem Prahy 4

Není malých půlmaratonů! A tak přichází další, s místopisným přesahem, který chce objevit Prahu 4, největší část metropole. Víte, že po obvodu měří plus/mínus jedenadvacet kilometrů? Ne u každého závodu jde o čas, často je zážitek tím hlavním motivem k pohybu. Trať s epicentrem ve Žlutých lázních v Podolí zamíří podél ...

Rodina EPPkařů už má přes 700 000 členů, přidejte se i vy
3. června 2024 Trénink, Český běh PR

Rodina EPPkařů už má přes 700 000 členů, přidejte se i vy

Nazout kecky, zapnout EPPku a vyrazit! Sportovně-charitativní aplikace EPP-Pomáhej pohybem Nadace ČEZ si za devět let své existence získala srdce více než 700 000 lidí. EPPka, jak jí říkají sami uživatelé, patří mezi nejoblíbenější sportovní trackery v Česku. Spojuje totiž do jednoho zážitku dobrý pocit z pohybu a z pomoci druhým. A ...

Z francouzských hor veze mužské družstvo trailový bronz
3. června 2024 Závody, Michal Procházka, Petr Jelínek, foto: David Švestka

Z francouzských hor veze mužské družstvo trailový bronz

V horských terénech nad francouzským Annecy bojovali vytrvalci o prodlouženém víkendu při mistrovství Evropy. O nejlepší individuální umístění se postarali třináctá Hana Švestková Stružková v disciplíně nahoru-dolů a dvanáctý Tomáš Maceček, který spolu s kolegy v dlouhém horském závodě (trailu) vybojoval týmový bronz. V pátek maximem výsledky na konci „top 20“ V závodě žen „nahoru“ na 7,6 km ...

Půlmaraton při běžeckém festivalu v Českých Budějovicích ovládli Hendel a Nemčenko
2. června 2024 Závody, RunCzech

Půlmaraton při běžeckém festivalu v Českých Budějovicích ovládli Hendel a Nemčenko

Půlmaraton v Českých Budějovicích se nově uskutečnil pod hlavičkou Mattoni Running Festivalu. Pořadatelům se povedlo naplnit kapacity jak v elitních, tak v rodinných závodech. Vítězem Mattoni 1/2Maratonu České Budějovice, druhého dílu série EuroHeroes, se stal Němec Sebastian Hendel. Mezi ženami triumfovala Ukrajina Maryna Nemčenko, která vylepšila evropský rekord závodu. Nejlepšími ...

Hrochová ve Varech vystartovala za obhajobou titulu EuroHeroes
19. května 2024 Závody, RunCzech, M. Procházka, foto: RunCzech

Hrochová ve Varech vystartovala za obhajobou titulu EuroHeroes

Lázeňskou kolonádu při běžeckém festivalu v Karlových Varech zaplnily davy běžců. Půlmaraton opanoval Nizozemec Khalid Choukoud, který ve finiši na cílové čáře porazil Španěla Abdelazize Merzouguiho. Mezi ženami k radosti českých fanoušků zvítězila výkonem 1:12:29 Tereza Hrochová. Půlka i desítka Nové pojetí akce přineslo ještě více možností pro závodníky. Nechyběl klasický půlmaraton s certifikovanou ...

Na jedenáctém Vltava Runu triumfoval Winehouse.cz
13. května 2024 Závody, Michal Procházka, foto: Vltava Run

Na jedenáctém Vltava Runu triumfoval Winehouse.cz

Více než 360 km pro týmy o maximálně 12 členech, kteří si podělí pevně stanovených 36 úseků. To je Vltava Run, největší štafetový závod u nás podél nejdelší české řeky. Jeho dvanáctý ročník patřil týmu Winehouse.cz. Pro většinu z několika tisíc účastníků jde především o silný zážitek. Některé ze třech stovek ...

Patnáct jmen pro mistrovství Evropy v horských bězích
9. května 2024 Závody, Petr Jelínek, foto: David Švestka (zleva B. Macurová, A. Vetchá, H. Švestková Stružková)

Patnáct jmen pro mistrovství Evropy v horských bězích

Předsednictvo Českého atletického svazu schválilo nominaci pro mistrovství Evropy v horských bězích, které se uskuteční 31. 5. – 2. 6. ve francouzském Annecy. Na nadcházejícím evropském šampionátu vrchařů bude Českou republiku reprezentovat celkem patnáct atletů a atletek. V disciplíně běh do vrchu nahoru/dolů se představí čerstvý domácí šampion Matěj Zima. K němu se přidá tradiční reprezentační opora vrchařských závodů Marek Chrascina. Bronzový muž ...

provozovatel
 

generální partner ČAS

partneři
českého běžeckého klubu