Pelíšek sahal po rekordu šampionátu na 100 km. Proti byly i nové boty - Český běh

Překvapivého vítěze mělo letošní mistrovství republiky v běhu na 100 kilometrů, které se konalo o mikulášské sobotě v plzeňských Štruncových sadech. I když překvapivého… Závodník AK Olomouc David Pelíšek je kometou letošní sezony, která zazářila už pátým místem na MČR v půlmaratonu (1:08:27) nebo skvělým výkonem v azorském finále trailové série Golden Trail Series. V Plzni běžec z hanáckých Bělkovic-Lašťan zvítězil na své první silniční stovce v čase 6:56:45, kterým se zařadil na sedmé místo v českých historických tabulkách.

David Pelíšek je běžcem intuitivním a jeho cesty k výborným výkonům bývají mnohdy svérázné. Tak jako právě u plzeňské stovky. „Původně jsem chtěl běžet maraton Praha – Dobříš, ale týden před konáním mistrovství na sto kilometrů jsem se o této akci náhodou dozvěděl při listování termínovkou. Samozřejmě jsem se poradil se svou drahou polovičkou a druhý den v pondělí jsem volal svému prodejci běžeckých bot a výbornému vytrvalci Ondrovi Němcovi (s osobním rekordem na 100 km 6:59:06 – pozn. autora), abych si u něj pořídil nové silničky. To jsem si teda dal,“ usmívá se zpětně nový český šampion.

Zádrhel s puchýři

Pořadatelé mistrovství z SC Marathon Plzeň o něm v oficiální zprávě o závodu trochu mylně napsali, že to byla Pelíškova premiérová stovka. „Na silnici ano, ale pár trailových závodů na této vzdálenosti už za sebou mám. Před třemi lety jsem vyhrál na Slovensku Ponitrianskou stovku, běžel jsem ji i o rok později v rámci Ultra Trail Transgrancanaria. Je ale pravda, že kroužení na asfaltovém okruhu je pro mě něco nového,“ uznává David, jenž ve své rodné obci začínal obligátně s fotbalem, už v šestnácti se však úspěšně postavil na start kdysi velmi oblíbené Bělkovické dvacítky.

Tentokrát jej však čekala trať hned pětkrát delší. „Zhruba do třicátého kilometru jsme běželi na čele vcelku v pohodě s Petrem Hénkem, dokonce jsme si i popovídali. Jenže potom se začalo ukazovat, jak velkou chybu jsem udělal se startem v úplně nových botách. Na 35. kilometru jsem chtěl končit kvůli puchýřům, ale kolegyně Katka Kellnerová, která musela vzdát už po dvaceti kilometrech, sehnala tejpy, nohy mi ošetřila, a tak mi vlastně závod zachránila. Svou nejlepší desítku jsem zaběhl mezi šedesátým a sedmdesátým kilometrem (podle údajů pořadatelů 39:18 – pozn. autora) a nakonec z toho byl výsledek a čas, se kterým jsem velmi spokojený,“ říká David.

Rovnou na „Evropu“

I když byl Pelíšek na podobném druhu závodů vlastně nováčkem, neskrývá, že mu nechybí závodní ambice. „Rekord Dana Orálka z mistrovství republiky (6:54:50) mi unikl jen o dvě minuty. Přiznám se, že na hodinkách jsem tempo potřebné k jeho překonání nastavené měl, ale chyběly asi hlavně potřebné zkušenosti. V prvé řadě ty zpropadené nové boty, ale trochu mě zaskočila i trať se čtyřiceti okruhy a jednou ostrou vracečkou o 180 stupňů, ta mě pokaždé hodně rozhodila. A dost jsem oproti zkušenějším borcům ztrácel i v depu, tam jsem někdy zbytečně dlouho hodoval,“ neztrácí dobrou náladu borec, jenž letos přesně na Silvestra oslaví kulaté třicátiny.

A mistrovská stovka mu vynesla nominaci na mistrovství Evropy v této disciplíně, pokud se tedy příští rok v této pohnuté době vůbec uskuteční. „Dan Orálek mi říkal, že se mu mám ozvat a domluvíme technické detaily. Vím, že jsem letos vcelku i vysoko v evropské tabulce nejlepších výkonů, ale potvrzené to ještě nemám, ten můj tam totiž ještě nefiguruje. Kdo ví, co ale příští rok vůbec bude. Navíc plánů je spousta, znovu mě lákají dlouhé trailové běhy a hlavně bych se chtěl kvalitně připravit na maraton v Praze, protože jsem přesvědčený, že můžu atakovat čas 2:20. Tak uvidíme,“ uzavírá David Pelíšek.

Skromné pole, kvalitní výkon i od šampionky

Letošního MČR v běhu na 100 kilometrů se v Plzni kvůli platným vládním opatřením zúčastnilo pouze třicet mužů a sedm žen. Druhý mezi muži skončil Radek Brunner (7:32:27) a třetí dlouho na prvních dvou místech běžící Petr Hének (7:47:13). V kategorii žen si pro vítězství doběhla systémem start cíl Hana Vičarová (8:02:33), která zapsala třetí nejrychlejší stovku mezi Češkami všech dob. Stříbrná byla Kateřina Kašparová (8:40:05), pro bronz si doběhla Iveta Bodnarová (10:09:55). Kompletní výsledková listina zaznamenala v cíli dvaadvacet mužů a pět žen.