Na 24hodinovce v Albi padaly rekordy. Nový český má Ondřej Velička - Český běh

7. 11. 2019, Adam Fritscher, foto: Ondřej Velička, Rozhovory, Závody

V jihofrancouzském městě Albi se na sklonku října konalo letošní a celkově již patnácté mistrovství světa v běhu na 24 hodin. A na místě s bohatou historií se také přepisovaly dějiny českého ultramaratonu. Zásluhou osobního rekordu nejlepšího z našich reprezentantů Ondřeje Veličky, jenž má nově hodnotu 265,646 km, padl o 2,5 kilometru jednadvacet let starý rekord český, který doposud držel legendární Tomáš Rusek. Vicemistr Evropy Velička díky němu v jednom z nejkvalitnějších ultrazávodů všech dob skončil na skvělém osmém místě.

Do města, které bylo ve středověku terčem křížového tažení proti albigenským, se mistrovství světa na 24 hodin vrátilo po dvou letech. Konalo se na místním atletickém oválu a přilehlé trati, jeden okruh měřil bezmála 1,5 kilometru. Na start se postavilo 205 mužů a 147 žen a od začátku bylo jasné, že půjde i přes teplé počasí o velmi rychlý závod. Potvrdil to mimo jiné i nový světový rekord žen, jenž stanovila vítězná Američanka Camille Herronová a nyní činí 270,116 kilometru. A spousta dalších běžců zde posouvala své vlastní i národní limity.

To nejrychlejší z Čechů Ondřej Velička překonal své dosavadní maximum vytvořené před třemi lety právě v  Albi o sedm kilometrů. „Můj výkon absolutně předčil má vlastní očekávání. V roce 2016 jsem v Albi zaběhl velmi slušný výsledek a vybojoval stříbro na mistrovství Evropy, ale další tři roky jsem se na čtyřiadvacetihodinovkách trápil a vůbec mi nešly. Proto jsem do závodu nastupoval s velkým respektem a pokorou a stanovil si relativně skromný cíl 240 kilometrů. Ale zároveň jsem to chtěl rozběhnout stejně jako v roce 2016 s tím, že mi to třeba opět sedne. A ono to sedlo,“ neskrývá nadšení z dosaženého úspěchu Velička.

Jak už to u vydařených závodů často bývá, na trati se nepotkal s žádnou výraznější krizí. „U mě jsou většinou navázané na občerstvování. Dokud jím, dokážu běžet. Pokud přestanu, dostanu se do energetického deficitu a pak mi to tolik nejde. Jinými slovy: pokud spolupracuje žaludek a dokážu neustále jíst a pít, jde to dobře. Tentokrát mi v jednu chvíli žaludek malinko protestoval a došlo k menšímu propadu tempa. Naštěstí to netrvalo dlouho a já se srovnal bramborovou kaší z občerstvovačky pořadatelů. Ta mě postavila na nohy a já po chvíli opět dokázal sníst i gely,“ popisuje borec, který se běhu věnuje od roku 2011.

Nemyslel během závodu, v němž se neustále držel v popředí celkového pořadí, na medailové umístění? „Abych pravdu řekl, v medaili jsem absolutně nedoufal. Po sto uběhnutých mílích jsem se ale cítil stále dobře a začal věřit v překonání rekordu. Proto jsem posledních asi sto kilometrů prakticky nesledoval pořadí, ale zaměřil se pouze na uběhnutou vzdálenost. K tomu jsem směřoval veškerou pozornost a často jsem propočítával, jestli je to reálné. Samozřejmě top ten na světě je skvělý výsledek, ale překonání rekordu hřeje u srdce mnohem víc. Zvlášť když jsem překonal tak skvělého ultramaratonce, jako je Tomáš Rusek,“ těší Ondřeje Veličku.

A jeho počin sleduje s obdivem právě i muž, který byl dosavadním držitelem českého maxima a je stále i přes jeho překonání naší ultramaratonskou legendou. „Ondru i Radka Brunnera sleduji už pár let a čekal jsem překonání mého rekordu každým rokem. Vloni jsem dokonce jel na pozvání ultraběžců na mistrovství Evropy do Temešváru s očekáváním, že k překonání budu osobně přispívat podporou na místě. Počasí tomu ale nepřálo. Do Albi jsem chtěl jet také, ale musel jsem průvodcovat cyklozájezd do Sikkimu. Na překonání jsem dával větší šanci Ondrovi, protože Radek je více upnut na Spartathlon, ale to neznamená, že by rekord nemohl do dvou let posunout ještě výše,“ komentuje posunutí mezníku z cesty do Himalájí Tomáš Rusek.

A přidává jednu zajímavou informaci: „Od loňska mám nové levé koleno a už jsem znovu začal poklusávat. Dokonce jsem na Barokomaratonu uběhl v botech z Lidlu deset kilometrů, ale pak jsem blbě spadl při kanyoningu u Tolmezza a pochroumal jsem si trochu záda. Na kole jezdit můžu, a když se to se zády zlepší, tak začnu zase trénovat a třeba ještě uběhnu někdy slušně osmačtyřicetihodinovku v kategorii nad sedmdesát let,“ avizuje možný návrat legendární borec, který mimo jiné dvaadvacetkrát zvládl klasický maraton pod 2 a půl hodiny.

Ale zpět do Albi. Hned čtyři další borci překonali 200 km a vešli se do první stovky celkového pořadí: 25. Jiří Horčička (243,688 km), 46. Petr Herejt 226,243 km, osobní rekord), 66. Radek Brunner (212,363 km), 90. Dušan Kopečný 202,653 km). Náš tým zásluhou prvních tří borců obsadil osmé místo se zápisem 735,577.

V ženské části závodu, v níž padl již zmiňovaný světový rekord, byla nejžhavějším českým želízkem v ohni letošní národní rekordmanka Radka Churaňová. Ta se také dlouho držela na virtuálních stupních vítězů, ve druhé půli závodu se však začala propadat a dokončila na devatenáctém místě za 222,031 kilometru. „S mým vystoupením nejsem vůbec spokojená, čekala jsem daleko lepší výsledek. Do poloviny závodu jsem běžela na druhém místě a běželo se mi celkem dobře. Vinou špatného občerstvování jsem od dvanácté hodiny nebyla schopna nic pozřít a vše jsem vyzvracela. Chyběla mi energie a já nezvládla udržet tempo. Zbytek závodu už bylo jen trápení a snaha vydržet až do konce,“ mrzí Churaňovou, která ví: „Pokud by se mi podařilo běžet bez nějaké větší krize, mohla jsem bojovat o třetí místo. První dvě soupeřky běžely opravdu skvěle, nebyla šance zvládnout jejich tempo.“

A jaké si z toho vezme ponaučení do budoucna? „U takto dlouhých závodů se musím naučit pořádně občerstvovat. To opravdu neumím a už jsem na to několikrát dojela. I když jsem měla vše připravené a pevně dané, kdy mám co jíst a pít, nedodržovala jsem to. A to se mi vymstilo,“ plánuje změnu Radka Churaňová.

Její kolegyně z reprezentačního výběru zaujaly v konečném pořadí tyto pozice: 53. Veronika Mocko (198,141 km, osobní rekord), 93. Jana Šindlerová (166,864 km), 118. Tereza Gecová (132,802 km), 136. Kateřina Kašparová ukončila závod po absolvování stovky. Ženské družstvo díky výkonu nejlepšího tria 587,035 kilometru obsadilo třináctou příčku.

Další články

Moira Stewartová: v roušce pro půlmaratonský zápis do historie
18. září 2020

Moira Stewartová: v roušce pro půlmaratonský zápis do historie

Na dráze při dlouhých tratích jen těžko hledá konkurenci, skvěle umí také přespolní běhy. A jak se před pár dny ukázalo na mistrovství Slovenska v půlmaratonu, české atletice tak trochu stranou zájmu vyrostla fantastická atletka i pro silniční závody. Pětadvacetiletá česko-skotská běžkyně Moira Stewartová totiž při své půlmaratonské premiéře zaběhla čas ...

Světový půlmaratonský rekord Chepchirchirové v Praze na Letné
5. září 2020 Závody, Michal Procházka, foto: RunCzech

Světový půlmaratonský rekord Chepchirchirové v Praze na Letné

O časném sobotním ránu byl na pražské Letné k vidění nejrychlejší půlmaratonský čas v ryze ženském závodě, postarala se o něj Keňanka Peres Chepchirchirová. Její krajan Kibiwott Kandie poté zaběhl šestý čas historie. VELKÉ SÓLO CHEPCHIRCHIROVÉ Ačkoli byly pro šest vytrvalkyň připraveny dvě vodičky, Peres Chepchirchirová s nimi nebyla už po dvaceti minutách běhu (na ...

Mistrovství světa vrchařů na Kanárech bylo zrušeno
4. září 2020 , Michal Procházka, foto: ČAS - Tomáš Taubr

Mistrovství světa vrchařů na Kanárech bylo zrušeno

Také „horští běžci“ přišli o svůj mezinárodní vrchol, světový šampionát plánovaný na listopad na španělský ostrov Lanzarote byl zrušen. Městečko Haría na čtvrtém největším Kanárském ostrov Lanzarote mělo běžce do vrchu z celého světa hostit o víkendu 13. a 14. listopadu, což byl i původní termín před vypuknutím pandemie. Na sobotu ...

Do Prahy se sjelo elitní pole vytrvalců pro špičkový půlmaraton
3. září 2020 Závody, Michal Procházka, foto: ČAS - Eduard Erben

Do Prahy se sjelo elitní pole vytrvalců pro špičkový půlmaraton

Půlmaraton chystaný na sobotu na uzavřeném okruhu na Letné slibuje rychlé časy. Do Prahy dorazili na pozvání pořadatelského RunCzechu běžci s osobními rekordy blízko těm nejlepším časům v historii. Carlo Capalbo a jeho tým RunCzech celou akci připravoval zhruba měsíc. „Když se objevila možnost něco uspořádat, neváhali jsme, je to taková naše ...

Půlmaratonci na okruhu na Letné zaútočí na rychlé časy
1. září 2020 Závody, Michal Procházka

Půlmaratonci na okruhu na Letné zaútočí na rychlé časy

Pandemie dostala do útlumu běžecký sektor, organizátoři RunCzech ligy se tomu po sérii letištních závodů snaží čelit velkolepou akcí pod heslem Ready for the Restart. Do Prahy mají přijet tři desítky špičkových vytrvalců a pokusit se v sobotu na uzavřeném okruhu zaútočit rychlé půlmaratonské časy, oznámil RunCzech v tiskové zprávě ...

Běchovice bojují za udržení tradice, RunCzech za záchranu části sezóny
30. srpna 2020 Závody, Michal Procházka, foto: ČAS - Aleš Gräf

Běchovice bojují za udržení tradice, RunCzech za záchranu části sezóny

Do 124. ročníku tradiční silniční desítky zbývá necelý měsíc, pořadatelé v týdnu ohlásili některá opatření, která mají pomoci, aby se závod vůbec mohl uskutečnit. Také organizátoři největšího seriálu RunCzech hlásí, že minimálně dvě z jejich akcí by přeci jen měly proběhnout. Dosud byl nejstarším nepřerušeným závodem na světě maraton v Bostonu, který ...

Dušan Kopečný: Jak jsem překonal tři sta kilometrů za 48 hodin
18. srpna 2020 Rozhovory, Závody, Adam Fritscher, foto: pořadatelé a Dušan Kopečný

Dušan Kopečný: Jak jsem překonal tři sta kilometrů za 48 hodin

Tři sta kilometrů. To je vzdálenost, o kterou řada amatérských běžců zvládne během celého jednoho měsíce. V běžeckém závodu na 48 hodin v Kladně na konci letošního července tuto distanci překonalo hned šest borců včetně jedné ženy. A největší porci kilometrů – přesně 321 a 895 metrů k tomu – ukrojil během dvou dnů ...

Jak jsem běžel (a taky hodně šel) MUM
31. července 2020 Závody, Adam Fritscher, foto: Daniel Orálek

Jak jsem běžel (a taky hodně šel) MUM

Reportáž z běžecké (vrchařské) sedmidenní alias Moravského UltraMaratonu přináší náš zvláštní zpravodaj z Hané Adam Fritscher. Letošní sezona pro mě začala hodně zvláštně. Ještě na sklonku loňského roku mi můj fyzioterapeut dal vybrat mezi úplným zákazem běhu na několik měsíců a vynecháním závodů a rychlých tréninků na dobu minimálně stejně dlouhou. Zvolil jsem samozřejmě ...

provozovatel

partneři českého běžeckého klubu