Vedení MOV neschválilo návrhy světové asociace na zařazení krosové smíšené štafety do programu OH v Paříži 2024.
„Kros je napínavou a rychle rostoucí disciplínou po celém světě, takže jsme jednoznačně zklamaní, že se neobjeví na olympijských hrách v Paříži 2024,“ píše Světová atletika (WA) v reakci na rozhodnutí Mezinárodního olympijského výboru (MOV). V přespolním běhu se pod pěti kruhy již závodilo (muži), a to třikrát, 1912 ve Stockholmu, 1920 v Antverpách a naposledy 1924 v Paříži. Do programu her by se tak kros vrátil přesně po sto letech.
V krosu se od roku 1973 koná mistrovství světa, tedy o deset let déle než na dráze. A není to ani první snaha tuto klasickou disciplínu dostat znovu na olympiádu. V roce 2008 špičkoví vytrvalci Haile Gebrselassie, Kenenisa Bekele a Paul Tergat poslali v tomto smyslu dopis na MOV, kterého se poté chopila i IAAF (dnes WA). V prvním kole se snažili dostat přespolní běh na zimní hry, kde je volnější prostor pro „nové“ sporty. Jenže na hrách v Soči 2014 ani o čtyři roky později v Pchjongčchangu se neobjevil.
Nové vedení IAAF (WA) zvolené v létě 2015 v čele se Sebastianem Coem napřelo své úsilí na letní olympiádu. Šéf asociace ostatně jako bývalý špičkový běžec údajně na krosech vyrůstal. Aby WA naplnila požadavky od MOV, musela svůj návrh uzpůsobit. V našlapaném programu není prostor a není žádoucí ani přílišný nárůst sportovců či udělovaných medailí – atletika má nyní 48 disciplín. Proto Světová atletika počítala s jedinou sadou, o kterou by soutěžilo 60 běžců z 15 zemí. Ve čtyřčlenné štafetě by byli 2 muži a 2 ženy, přičemž každý by absolvoval dva 2,5kilometrové úseky. A z toho plyne další zklamání pro WA, MOV prý slíbila pomoc s realizací krosu na OH.
MS v krosu, Bydhošť 2013 – Aleš Gräf
