Krakovský maraton: Velkorysý komfort za dostupný peníz - Český běh

Žádné roušky, kontroly a covidové testy. Zato precizní organizace a i díky tomu více než tři tisícovky běžců vychutnávajících si svůj „velký den“. Devatenáctý ročník maratonu v starobylém polském královském městě Krakov dal v plném lesku vzpomenout na veselejší doby před epidemií. V neděli 24. dubna 2022 u toho byla i přibližně pětadvacítka českých závodníků.

Proč přibližně? Protože podle statistik závodu byli sice Češi v počtu 26 druhou nejpočetněji zastoupenou národností (zcela logicky po domácích Polácích), mezi nimi je však v oficiálních výsledcích uveden minimálně jeden závodník s typickým polským jménem i názvem klubu. A naopak někteří autorovi těchto řádků známí účastníci ve výčtu chybějí. Což samozřejmě může znamenat pouze to, že někteří přihlášení udělali při online prezentaci chybu.

A když už jsme právě u prezentace, tu velká část letošních krakovských maratonců absolvovala již před dvěma lety. Tehdejší ročník se ze známých důvodů nemohl uskutečnit a následně se odkládal hned třikrát – nejprve na podzim 2020, poté na jaro 2021 a definitivně rovnou o další celý rok. Přesto bylo všem přihlášeným prakticky po celou dobu umožněno žádat zaplacené startovné zpět, případně v posledních týdnech před startem převést své číslo na někoho jiného (že by právě zde byl důvod polských jmen pod českou vlajkou?).

Kvalitní servis za pár stovek láká hlavně hobíky

Za dva roky se nezměnilo ani maratonské startovné, které v nejnižší ceně (odstupňované dle data přihlášky) činilo 120 zlotých, tedy při aktuálním kurzu něco přes 600 korun. Při srovnání s cenami startovného třeba ve Vídni, ale i v Praze částka více než přívětivá. Přitom na organizaci závodu a komfortu pro jeho účastníky nebyla příznivě nastavená cena nijak negativně znát. Spíše naopak. Od uvítací party s občerstvením pro běžce (nikdo jejich identitu u výdeje jídla a pití nekontroloval), přes funkční trička ve startovních balíčcích, málokdy vídané množství mobilních toalet v prostoru startu a cíle na krakovském Hlavním náměstí až po výborně zásobené občerstvovací stanice s ovocem, čokoládou, cukrem, solí a nápoji. Zejména běžci mířící za rychlými časy ocenili délku občerstvovacích stolů a početnost i ochotu jejich obsluhy, což vše přispívalo k opravdu plynulému a komfortnímu doplňování energie. Drobnou komplikací bylo naopak podávání zabalené čokolády, soli a cukru – možná daň za zpřísněné hygienické nároky (po)covidové doby.

Elitní startovní pole v Krakově nečítalo tak známá jména a v takovém počtu jako u „zavedenějších“ maratonských adres. A tak vítězný Keňan David Metto (2:14:07) běžel v podstatě sólo závod, už v jeho polovině měl obrovský náskok a v cíli nadělil druhému Poláku Tomaszi Januszovi rovných dvacet minut. Absolutně osmá byla nejrychlejší žena Lilia Fisikoviciová (2:40:35), původem Ukrajinka reprezentující Moldavsko. I ona měla na druhou domácí Annu Bodnarovou obrovský, osmnáctiminutový časový polštář.

České jedničky blízko top 20, resp. top 10

Poměrně vysoko v pořadí byli také nejlepší Češi, přestože se nejedná o nijak známé špičkové závodníky. Letos sedmačtyřicetiletý Petr Kučera (2:45:38) se dlouho držel kolem sedmého místa absolutně, svůj sympatický pokus sice nedotáhl a tempo neudržel, přesto byl celkově dvaadvacátý. „Organizace tohoto maratonu je opravdu skvělá, zvlášť za cenu kolem šesti stovek. Jen oproti roku 2017 poněkud pozměněná trať mi přišla možná minule rychlejší. K tomu během závodu dvakrát intenzivně pršelo, což mi příliš nevyhovuje, mám raději teplé počasí. Ale zase se mi moc líbil nedělní večer v hospodě s kamarády po doběhu (smích). Na to, kolik jsem měl, nebo spíše úplně neměl naběháno, jsem byl se svým výkonem velmi spokojený. Nebyl jsem tak daleko od mého osobního rekordu (2:36:34 předloni ve španělské Málaze – pozn. aut.), takže i z tohoto pohledu úplně super,“ pochvaloval si Petr Kučera z malé obce Grymov na Přerovsku.

Dokonce celkově jedenáctá mezi ženami byla Jana Fritscherová (3:25:57) z Ligy stovkařů Olomouc. Také ona to zkoušela svižněji, proti však bylo zdraví. „Za mě je maraton v Krakově naprosto bombastická velká běžecká akce. Možná je to trochu ovlivněno tím, že jsem si zde minule zaběhla svůj nejlepší osobní výkon (3:12:07), ale přesto jsem přesvědčená, jde o velmi vydařený závod s opravdu přátelskou a běžecky přívětivou atmosférou. Trať je vcelku rychlá a i divácky atraktivní a tak akorát mi přijde i počet účastníků. Stále je s kým běžet, ale netvoří se žádné velké zácpy a špunty. Jediné, co mi tedy letos trochu kalilo dojem, byl můj výkon. Běžela jsem s nějakým menším nachlazením, které mě určitě ovlivnilo. Přesto jsem to zkusila rozběhnout svižně, ale bylo z toho docela trápení. Chtěla jsem výkon o nějakých šest minut lepší, na druhou stranu to nebyl z mého pohledu žádný propadák, takže celkově převládá velká spokojenost,“ hodnotila Jana Fritscherová.

Závěrem…

…lze říct, že Cracovia Maraton stojí určitě za účast. I díky tomu, že kulisy trati dělá krásné historické město s monumentálním hradem Wawel a řekou Wislou, kolem níž část trasy vede. Kdo hledá blízký a dostupný maraton s veškerým komfortem, Krakov by si zcela jistě neměl nechat ujít. Jubilejní 20. ročník by se měl konat 23. dubna 2023.