Jirkův blog / Zápisky z Keni: Jak vypadá můj běžecký den - Český běh

20. 3. 2017, Jiří Homoláč, foto: autor , Blogy, Jirkův blog

Ahoj běžci,

už jen pouhé dva týdny mi zbývají v keňském Itenu do ukončení tréninkového kempu. Ubíhá to strašně rychle, dny tu mají snad jen 12 hodin, a když je na programu kvalitnější trénink, připadá mně, že snad ještě méně.

Možná vás bude zajímat, co tu celý den dělám, když si jdu „jen dvakrát denně“ zaběhat.

Dopoledne trávím většinou jedním ze třech způsobů:

  1. Jdu na trénink s Keňany, vstávám v 5:40. Posnídám banán, zapiji jej černým čajem a v 6:20 startuje běh. Po doběhu se doopravdy nasnídám a tak dospím.
  2. Dopoledne mám volnější klus. To vstanu, až vstanu, ale většinou mezi 7:00-8:00. Opět jen rychlá snídaně a jde se na věc. Po doběhu snídám a protáhnu se, vyřídím maily a čtu zprávy. Takové „pracovní dopoledne“.
  3. Dopolední „těžký“ trénink. Budík je na 7:15 (nevím, kdo to vymyslel, ale já to nebyl!), dám si normální snídani, to znamená pečivo s medem a čaj, někdy i kousek sýra, abych se měl v tréninku o co opřít. Trénink potom začíná kolem 10. hodiny a vrátím se až na oběd.

Na oběd chodíme obvykle v 13:00. Poté se buď vydáme na trh na nákup zeleniny a ovoce, nebo se vracíme domů na masáž, kterou většinou s naším kamarádem Stephenem domlouvám na 14:00. Někdy to bolí více, někdy méně, ale ještě se nestalo, že bych u ní usnul (vysmátý smajlík). Následuje odpolední klid.

Kolem 17:30 se začnu chystat na podvečerní klus. Po něm následují ještě rovinky nebo posilování. Takže končím za tmy, protože tu slunce zapadá v 19:00. A abych neumřel hlady, tak na plynovém vařiči začínám připravovat večeři. V 20:00 se servíruje chutný a výživný pokrm – viz minulý díl zápisků.

Poté opět dle potřeby “pracovní večer” nebo jen čtení zpráv. Filmy ani nezapínám, protože tak dlouhý volný časový úsek ani nemám, abych nějaké dokoukal až do konce. Před spaním ještě několik minut protažení, aby se mi ráno dobře vstávalo. Naštěstí zdejší velkou výhodou je běhání po hliněných cestách, ani po sebenáročnějším tréninku nemám nohy rozbité tolik jako z asfaltu. Je to tu prostě RÁJ.

Co mám zde v tréninku nejraději

Jednoznačně „volný“ ranní běh s Keňany. Uvozovky jsou namístě, protože nikdy totiž nevíte, jaké se vyvrbí tempo. Jak rychle se poběží, pochopitelně určují ti na čele. Někdy se stane, že se dopředu dostanou odpočatí „závodníci“ a z počátečního pohodového tempa 5:00/km máte po pár kilometrech rázem 3:20/km. Skupina se úplně roztrhá, někteří to vzdají hned, jiní později.

Při jednom takovém „klusu“ jsem si přizpůsobil tempo svým možnostem. Viděl jsem, že na absolutní čelo – v tu chvíli ho tvořil jeden bláznivec – nemám, ale i tak jsem valil docela svižně. Po chvilce jsem sbíral jednoho Keňana za druhým a do konce jsem doběhl s borcem, který má osobák 62 minut na půlmaraton.

Tyto běhy ve skupině jsou pro psychické rozpoložení strašně důležité. Zjistíte, že držet tempo Keňanů není zas takový problém (jasně, musíte na to trochu mít :-D). Úplně to ale smazává bariéry a začnete si věřit, že když oni můžou běhat tak rychle, tak proč ne i já?

Jak vypadá zdejší trénink a co může způsobit

Jistě vás také zajímá, jakou mám tréninkovou skladbu. Nebudu zabíhat do detailů a nudit čísly. Řekl bych, že ji pro mě trenér plánuje ideálně. Týdně absolvuju 11-13 běžeckých fází a úhrnem 170 až 190 km. V tréninku je od každého něco. Vše se stupňuje a pořád mám pocit, že forma jde nahoru.

Zajímavé bylo ovšem sledovat, jak dopadli moji tři kamarádi, kteří tu byli se mnou a v podstatě odtrénovali to samé, jen ve svých tempech a pár kilometrů si z každého tréninku ubrali. Na jejich příkladu můžete vidět, jak umějí být místní nadmořská výška a podmínky zákeřné.

Jeden z nich asi po čtrnácti dnech zkolaboval na tréninku, prostě přestal ovládat nohy a sesunul se k zemi. Museli jsme ho naložit na motorku a odvézt domů, kde se pak dával do kupy. Při opětovném zkoušení tréninku, se přidalo zvracení, nevolnost, malátnost. Když se z toho dostal, tak vše „pohřbil“ dalším tréninkem. Po návratu domů mu v nemocnici nabízeli kapačky, ty nepřijal, a pak prý ještě týden litoval.

Druhý byl opatrnější a dal na mé rady, aby chodil odpoledne opravdu volně. Měl jsem z něj radost, jak mu i forma šla nahoru. Ale nakonec ho po čtyřech týdnech sejmula viróza a další týden ležel, než odjel domů. Tam se ještě trošku trápil.

Když oba odjížděli, říkal jsem si, že asi budou na část roku odepsaní. Opak byl pravdou, oba dva si k mé radosti vylepšili osobní rekordy na desítce.

Třetí kamarád Aleš, který tu je se mnou na celou dobu, odběhal první dva týdny všechno se mnou. Až jsem se divil, jak mu to jde. Poté jsem začal trochu zrychlovat odpolední klusy, a to už neakceptoval, naopak začal zpomalovat. Jak se únava hromadila, sem tam se mu trénink nepovedl. K tomu se přidaly žaludeční problémy, které se mu opakovaně vrací. Počáteční forma taky odešla. Snad se z toho dostane, a ještě něco poběhá.

Já se zatím cítím skvěle, tak doufám, že mi to zde těch 14 dní ještě vydrží a pak předvedu na závodech výsledky, ze kterých budu mít radost já trenér i ostatní, kteří mi drží palce.

P.S. Když jsem u rozboru sparingpartnerů, přijela za mnou také na pět týdnů moje přítelkyně Terezka. Samozřejmě běhá, jinak by se mnou nemohla vydržet! 😀 Trénink jsem jí upravoval podle jejích pocitů, a vše ve zdraví vydržela. Po návratu má celkem slušnou formu. Pečeckou 10 běžela za 37:55, což je její osobák asi o minutu a půl, ale já vím, že má ještě na víc. Třeba v blízké budoucnosti rozšíří naši běžeckou špičku.

Další články

Světový pohár vrchařů míří do Janských Lázní
29. července 2021 Závody, Michal Procházka

Světový pohár vrchařů míří do Janských Lázní

Po ročním odkladu se v Janských Lázních uskuteční premiéra Světového poháru v běhu do vrchu. V neděli 15. srpna se poběží na půlmaratonské trati po svazích Černé hory jako Krkonošský půlmaraton. Třikrát hostily Janské Lázně šampionáty veteránů (2x ME, 1x MS), jednou Světový pohár do 17 let, pro dospělé vrchaře se ...

Virtuální běh v rámci „Atleti spolu“ i s Marcelou Joglovou
18. května 2021 Trénink, Závody, Petr Jelínek

Virtuální běh v rámci „Atleti spolu“ i s Marcelou Joglovou

Hromadné běžecké závody jsou fenoménem posledních let. Z důvodu řady omezení, která se týkají konání těchto akcí v důsledku covidové krize, se už více než rok nemůže běžecká komunita při svých kláních setkávat. ČAS tak zorganizuje Virtuální běh, který je naplánován na 2. června. Patronkou je Marcela Joglová. Virtuální běhy jsou ...

Virtuální závody ano, či ne? Vydařená a bezpečná Rohálovská 10 ukázala cestu
3. března 2021 Závody, Adam Fritscher

Virtuální závody ano, či ne? Vydařená a bezpečná Rohálovská 10 ukázala cestu

Suchá trať bez ledových zmrazků a sněhu, vítr přijatelné síly, občas vykukující sluníčko a teplota těsně pod deseti stupni nad nulou. Na konec února téměř ideální běžecké podmínky připravila příroda na plánovaný termín letošní Rohálovské desítky, jednoho z nejoblíbenějších tuzemských silničních závodů. Tedy nebýt neviditelného nepřítele jménem covid-19. Pořadatelé pod vedením duchovního ...

Jana Coufalová: Bráchu bych snad předběhla!
11. ledna 2021 Rozhovory, Český běh, foto: ČAS - Martin Wawryczek a archiv J. C.

Jana Coufalová: Bráchu bych snad předběhla!

Když se postavila v prosinci na start krosového šampionátu, ostatní závodnice jen zvedaly obočí, co tu tahle holka vůbec pohledává. Trvalo to půl hodiny, ale pak už se v Běchovicích nesmál nikdo. Jana Coufalová totiž na mistrovství republiky doběhla na senzačním čtvrtém místě, od medaile jí dělilo pouhých 16 vteřin. ...

Pelíšek sahal po rekordu šampionátu na 100 km. Proti byly i nové boty
18. prosince 2020 Rozhovory, Závody

Pelíšek sahal po rekordu šampionátu na 100 km. Proti byly i nové boty

Překvapivého vítěze mělo letošní mistrovství republiky v běhu na 100 kilometrů, které se konalo o mikulášské sobotě v plzeňských Štruncových sadech. I když překvapivého… Závodník AK Olomouc David Pelíšek je kometou letošní sezony, která zazářila už pátým místem na MČR v půlmaratonu (1:08:27) nebo skvělým výkonem v azorském finále trailové série Golden Trail Series. ...

Zlatý mílařský návrat Jaši, dorostenečtí suveréni Gieselová a Šlapák
14. prosince 2020 Závody, Michal Procházka, foto: ČAS - Martin Wawryczek

Zlatý mílařský návrat Jaši, dorostenečtí suveréni Gieselová a Šlapák

V Běchovicích pokračoval v neděli šampionát v krosu, jenž byl kvůli vládním opatřením rozdělen nezvykle do dvou víkendových dnů. V kratším mužském závodě se radoval z triumfu Tomáš Jaša, v dorostu porazili své soupeře rozdílem třídy Iva Gieselová a David Šlapák. V parku nedaleko startu tradiční silniční desítky se na ...

Velké kunratické se podařilo připsat si další čárku
14. prosince 2020 Závody, Michal Procházka, foto: Velká kunratická

Velké kunratické se podařilo připsat si další čárku

V neděli 13. prosince se vedle MČR v Běchovicích konal v Praze také jeden z nejstarších (nejen) krosových závodů u nás. Pořadatelskému týmu v čele s atlety ze Spartaku Praha 4 se podařilo uskutečnit 87. ročník Velké kunratické. Zachování dlouhé kontinuity pořádání se stala v době pandemie palčivou otázkou, jak pro velké, ...

Čtvrtý krosový titul pro Homoláče, první pro Hrochovou
13. prosince 2020 Závody, Michal Procházka, foto: ČAS - Martin Wawryczek

Čtvrtý krosový titul pro Homoláče, první pro Hrochovou

V Praze Běchovicích jen pár desítek metrů od startu legendární desítky probíhá o víkendu šampionát v přespolním běhu. Jeho sobotní část obstaraly bitvy dospělých, kde triumfovali Tereza Hrochová a Jiří Homoláč, a juniorů, v nichž zvítězili Tereza Hluchá a Martin Kováčech. PŘI POSLEDNÍ RÁNĚ Povedená tečka za nepovedenou sezonou, tak by se ...

provozovatel

partneři českého běžeckého klubu