Jirkův blog / Zápisky z Keni: Jak vypadá můj běžecký den - Český běh

20. 3. 2017, Jiří Homoláč, foto: autor , Blogy, Jirkův blog

Ahoj běžci,

už jen pouhé dva týdny mi zbývají v keňském Itenu do ukončení tréninkového kempu. Ubíhá to strašně rychle, dny tu mají snad jen 12 hodin, a když je na programu kvalitnější trénink, připadá mně, že snad ještě méně.

Možná vás bude zajímat, co tu celý den dělám, když si jdu „jen dvakrát denně“ zaběhat.

Dopoledne trávím většinou jedním ze třech způsobů:

  1. Jdu na trénink s Keňany, vstávám v 5:40. Posnídám banán, zapiji jej černým čajem a v 6:20 startuje běh. Po doběhu se doopravdy nasnídám a tak dospím.
  2. Dopoledne mám volnější klus. To vstanu, až vstanu, ale většinou mezi 7:00-8:00. Opět jen rychlá snídaně a jde se na věc. Po doběhu snídám a protáhnu se, vyřídím maily a čtu zprávy. Takové „pracovní dopoledne“.
  3. Dopolední „těžký“ trénink. Budík je na 7:15 (nevím, kdo to vymyslel, ale já to nebyl!), dám si normální snídani, to znamená pečivo s medem a čaj, někdy i kousek sýra, abych se měl v tréninku o co opřít. Trénink potom začíná kolem 10. hodiny a vrátím se až na oběd.

Na oběd chodíme obvykle v 13:00. Poté se buď vydáme na trh na nákup zeleniny a ovoce, nebo se vracíme domů na masáž, kterou většinou s naším kamarádem Stephenem domlouvám na 14:00. Někdy to bolí více, někdy méně, ale ještě se nestalo, že bych u ní usnul (vysmátý smajlík). Následuje odpolední klid.

Kolem 17:30 se začnu chystat na podvečerní klus. Po něm následují ještě rovinky nebo posilování. Takže končím za tmy, protože tu slunce zapadá v 19:00. A abych neumřel hlady, tak na plynovém vařiči začínám připravovat večeři. V 20:00 se servíruje chutný a výživný pokrm – viz minulý díl zápisků.

Poté opět dle potřeby “pracovní večer” nebo jen čtení zpráv. Filmy ani nezapínám, protože tak dlouhý volný časový úsek ani nemám, abych nějaké dokoukal až do konce. Před spaním ještě několik minut protažení, aby se mi ráno dobře vstávalo. Naštěstí zdejší velkou výhodou je běhání po hliněných cestách, ani po sebenáročnějším tréninku nemám nohy rozbité tolik jako z asfaltu. Je to tu prostě RÁJ.

Co mám zde v tréninku nejraději

Jednoznačně „volný“ ranní běh s Keňany. Uvozovky jsou namístě, protože nikdy totiž nevíte, jaké se vyvrbí tempo. Jak rychle se poběží, pochopitelně určují ti na čele. Někdy se stane, že se dopředu dostanou odpočatí „závodníci“ a z počátečního pohodového tempa 5:00/km máte po pár kilometrech rázem 3:20/km. Skupina se úplně roztrhá, někteří to vzdají hned, jiní později.

Při jednom takovém „klusu“ jsem si přizpůsobil tempo svým možnostem. Viděl jsem, že na absolutní čelo – v tu chvíli ho tvořil jeden bláznivec – nemám, ale i tak jsem valil docela svižně. Po chvilce jsem sbíral jednoho Keňana za druhým a do konce jsem doběhl s borcem, který má osobák 62 minut na půlmaraton.

Tyto běhy ve skupině jsou pro psychické rozpoložení strašně důležité. Zjistíte, že držet tempo Keňanů není zas takový problém (jasně, musíte na to trochu mít :-D). Úplně to ale smazává bariéry a začnete si věřit, že když oni můžou běhat tak rychle, tak proč ne i já?

Jak vypadá zdejší trénink a co může způsobit

Jistě vás také zajímá, jakou mám tréninkovou skladbu. Nebudu zabíhat do detailů a nudit čísly. Řekl bych, že ji pro mě trenér plánuje ideálně. Týdně absolvuju 11-13 běžeckých fází a úhrnem 170 až 190 km. V tréninku je od každého něco. Vše se stupňuje a pořád mám pocit, že forma jde nahoru.

Zajímavé bylo ovšem sledovat, jak dopadli moji tři kamarádi, kteří tu byli se mnou a v podstatě odtrénovali to samé, jen ve svých tempech a pár kilometrů si z každého tréninku ubrali. Na jejich příkladu můžete vidět, jak umějí být místní nadmořská výška a podmínky zákeřné.

Jeden z nich asi po čtrnácti dnech zkolaboval na tréninku, prostě přestal ovládat nohy a sesunul se k zemi. Museli jsme ho naložit na motorku a odvézt domů, kde se pak dával do kupy. Při opětovném zkoušení tréninku, se přidalo zvracení, nevolnost, malátnost. Když se z toho dostal, tak vše „pohřbil“ dalším tréninkem. Po návratu domů mu v nemocnici nabízeli kapačky, ty nepřijal, a pak prý ještě týden litoval.

Druhý byl opatrnější a dal na mé rady, aby chodil odpoledne opravdu volně. Měl jsem z něj radost, jak mu i forma šla nahoru. Ale nakonec ho po čtyřech týdnech sejmula viróza a další týden ležel, než odjel domů. Tam se ještě trošku trápil.

Když oba odjížděli, říkal jsem si, že asi budou na část roku odepsaní. Opak byl pravdou, oba dva si k mé radosti vylepšili osobní rekordy na desítce.

Třetí kamarád Aleš, který tu je se mnou na celou dobu, odběhal první dva týdny všechno se mnou. Až jsem se divil, jak mu to jde. Poté jsem začal trochu zrychlovat odpolední klusy, a to už neakceptoval, naopak začal zpomalovat. Jak se únava hromadila, sem tam se mu trénink nepovedl. K tomu se přidaly žaludeční problémy, které se mu opakovaně vrací. Počáteční forma taky odešla. Snad se z toho dostane, a ještě něco poběhá.

Já se zatím cítím skvěle, tak doufám, že mi to zde těch 14 dní ještě vydrží a pak předvedu na závodech výsledky, ze kterých budu mít radost já trenér i ostatní, kteří mi drží palce.

P.S. Když jsem u rozboru sparingpartnerů, přijela za mnou také na pět týdnů moje přítelkyně Terezka. Samozřejmě běhá, jinak by se mnou nemohla vydržet! 😀 Trénink jsem jí upravoval podle jejích pocitů, a vše ve zdraví vydržela. Po návratu má celkem slušnou formu. Pečeckou 10 běžela za 37:55, což je její osobák asi o minutu a půl, ale já vím, že má ještě na víc. Třeba v blízké budoucnosti rozšíří naši běžeckou špičku.

Další články

V chladných Pečkách vládli hosté, z domácích na špici Šmahel a Veigertová
13. března 2023 Závody, Michal Procházka, foto: Jaroslav Železný a Jan Kervitcer

V chladných Pečkách vládli hosté, z domácích na špici Šmahel a Veigertová

Další březnová sobota a další tradiční desítka. V Pečkách na Kolínsku se 11. 3. uskutečnil 43. ročník Memoriálu Jardy Kvačka. Účastníky obrátkového závodu potrápil nejen vítr, ale také teplota jen lehce nad nulou, pocitová ještě nižší. Vítězi se stali ukrajinští běžci Mykola Mevša a Maryna Němčenko. Pečky – Ratenice – Cerhenice ...

Stewartová po zranění ovládla Kbely, absolutním vítězem Sasyn
6. března 2023 Závody, David Janeczek, Michal Procházka, foto: Jindřich Krammer

Stewartová po zranění ovládla Kbely, absolutním vítězem Sasyn

Moira Stewartová se vrátila po zranění suverénním triumfem na silniční Kbelské desítce, která byla součástí přípravy na pražský půlmaraton 1. dubna. Nejrychlejším mužem a tím i celkovým vítězem ve Kbelích byl René Sasyn. „Chtěla jsem hlavně závodit a vyzkoušet, jak na tom jsem,” vysvětluje Stewartová, která je v plném tréninku teprve měsíc. ...

Jubileum Rohálovské 10: mládí vpřed, vydařené oslavy a jede se dál!
28. února 2023 Rozhovory, Závody, Adam Fritscher, foto: Milan Mikšík (titulní a 1), Jiří Horák (2 a 3)

Jubileum Rohálovské 10: mládí vpřed, vydařené oslavy a jede se dál!

Patří k nejoblíbenějším běžeckým silničním závodům v Česku. Především pro svou perfektní organizaci, neopakovatelnou přátelskou atmosféru, ale i náročnou kopcovitou trať na pomezí Hané a Hostýnských vrchů s výhledy na nedaleký Svatý Hostýn. Rohálovská desítka oslavila v sobotu třicet let své existence – v plné kondici a s více než čtyřmi stovkami aktivních gratulantů na trati. ...

Eva Vrabcová Nývltová končí profi kariéru, u běhání ale zůstává
21. února 2023 Rozhovory, Trénink, Michal Procházka, foto: RunCzech

Eva Vrabcová Nývltová končí profi kariéru, u běhání ale zůstává

Když sledovala jako malá olympiádu v Barceloně a snila o účasti na hrách, nenapadlo ji, že pod pěti kruhy se objeví dvakrát v její letní a třikrát v zimní variantě. Teď pro Evu Vrabcovou Nývltovou nastal čas bohatou kariéru ukončit. Konec úspěšné kariéry bronzové maratonkyně z ME v Berlíně (6. 2. 1986) urychlilo ...

Světový kros v australském vedru pod nadvládou Afričanů
19. února 2023 Závody, Petr Jelínek, foto: Steve Christo pro WA

Světový kros v australském vedru pod nadvládou Afričanů

V australském Bathurstu se uskutečnilo za horkého počasí 44. mistrovství světa v přespolním běhu, kterému jasně dominovali afričtí běžci a běžkyně. V hlavních kategoriích brali tituly Uganďan Jacob Kiplimo a Keňanka Beatrice Chebet. Světový šampionát v krosu se uskutečnil po čtyřech letech a poprvé v historii se konal v Austrálii. Jeho ...

Na „vrchařský svět“ do Rakouska by mohlo dorazit na 1200 běžců
9. února 2023 Závody, Michal Procházka, foto: WMTRC 2023 / Roastmedia a David Švestka

Na „vrchařský svět“ do Rakouska by mohlo dorazit na 1200 běžců

Mistrovství světa v horských a trailových bězích v regionu Innsbruck­-Stubai proběhne sice až za čtyři měsíce (6. až 10. června), s předběžnými přihláškami hlásí pořadatelé mimořádný zájem. Ve své zprávě uvádějí, že k 6. únoru ­­mají přislíbenu účast více než 1200 běžců z 58 zemí. Ačkoli jsou registrace předběžné a federace ...

Damián Vích: Výhledově se vidím na silnici
31. ledna 2023 Rozhovory, Závody, redakce ČB, foto: 10k Valencia Ibercaja

Damián Vích: Výhledově se vidím na silnici

V polovině ledna ve Valencii vystřihnul silniční desítku za 29:07 a upevnil si pozici v elitní desítce českého historického pořadí. Hlavní disciplínou Damiána Vícha je sice pořád 3000 metrů překážek, už teď se o něm ale začíná mluvit jako o velké vytrvalecké naději. A on sám se tomu moc nebrání. Od úspěšného ...

TOP běhy 2022: výroční ocenění pro organizátory
26. ledna 2023 Závody, Michal Procházka, foto: ČAS - Jan Houska

TOP běhy 2022: výroční ocenění pro organizátory

Po roce se znovu v Caffesion Gallery na Střeleckém ostrově v Praze sešli pořadatelé běhů k převzetí ocenění od zástupců Českého atletického svazu a členů Zlatého klubu českých vytrvalců, včetně jubilantky Petry Kamínkové. Opět se vyhlašovalo ve čtyřech kategoriích: závody, akce, seriály a festival. V kavárně v centru Prahy s výhledem na ...

provozovatel

partneři českého běžeckého klubu