Nedávný světový šampionát v krosu potvrdil v plné míře trend, který v posledních letech tuto disciplínu ovládá. Ze závodů se stalo otevřené mistrovství afrických zemí a evropští závodníci paběrkují jak výsledkově, tak i početně. Autority nyní dumají, jak kros znovu učinit celosvětově atraktivní a vrátit mu prestiž, kterou kdysi míval.
Šampionát v krosu, který se v neděli uskutečnil v ugandské Kampale, nesl sice adjektivum „světový“, o globální měření sil však fakticky nešlo. Rozhodně ne vyrovnaných sil. Všechny medaile zůstaly v Africe, až na dva týmové bronzy, které ovšem pro Turecko a Bahrajn vybojovali také závodníci a závodnice s africkými kořeny.
Abychom našli Evropany, je třeba řádně rolovat výsledkovou listinou dolů. První vlaječku příslušníka starého kontinentu najdeme v mužském hodnocení jednotlivců na 50. místě (Španěl Sánchez), mezi ženami je situace o něco lepší jen díky rozené Etiopance ve španělském dresu Thiras Gebrové, která dokončila jako dvacátá.
Neveselá čísla se týkají i početního zastoupení Evropanů. Zatímco ještě před rokem 2006 bývali na MS v krosu nejsilněji zastoupeným kontinentem, letos jejich poddíl klesl na umrněných 13,8 %. Zákonitě. V kontextu výsledků uvedených výše se není federacím co divit, že se jim nechce vysílat za drahé peníze své reprezentanty do předem ztracených bojů.
Vysokým atletickým funkcionářům se tento vývoj, kdy se z kdysi výstavní a světem sledované disciplíny stává regionální, vůbec nelíbí, a přemýšlí, jak ji opět učinit pro závodníky atraktivní. „Pro mě a mé vrstevníky byly krosy součástí běžeckého jídelníčku, na kterém jsme vyrostli. Vnímali jsme je jako nedílnou součást cesty, která vede na vrchol. Chtěli bychom, aby tomu tak bylo znovu,“ nechala se slyšet legenda středních tratí a stávající prezident IAAF Sebastian Coe.
Jenže jak na to? Vedle navýšení finanční odměn, pořádání na atraktivních místech typu newyorského Central parku a také přesunu šampionátu na jiný termín, aby nekolidoval s lukrativními silničními závody, je často zmiňována potřeba bojovat za to, aby byl kros součástí zimních olympijských her.
Apoštolskou práci v tomto směru plánují odvést pořadatelé krosového MS 2019, který se bude konat v dánském Aaarhusu. „Samozřejmě není v naší moci krosy na olympiádu dostat, ale chtěli bychom uspořádat tak poutavý závod, aby podnítil serózní debatu na toto téma,“ prohlásil ředitel dánské federace Jacob Larsen.
Kros by měl podle něj opustit současnou cestu víceméně rovinatého závodu na travnatém povrchu s několika málo překážkami spíše pro forma a vrátit se ke kořenům, kdy krosové závody představovaly skutečnou výzvu. „Měli bychom se inspirovat třeba u cyklokrosu nebo různých typů běžeckých závodů s překážkami,“ myslí si Larsen.
