Jan Kreisinger patří do české běžecké elity už pěknou řádku let. Ve svých jednatřiceti toho již rodák ze Žatce naběhal hodně a to v mnoha koutech naší země i za jejími hranicemi. Přesto, když měl vybrat pro čtenáře našeho webu jednu zajímavou běžeckou lokalitu, ke které má navíc osobní vztah, dlouho neváhal. Zvolil trasu podél Schwarzenberského plavebního kanálu, kterou lze najít poblíž vodní nádrže Lipno.
Schwarzenberský plavební kanál měří sám o sobě 44 km a vine se hlubokými šumavskými hvozdy na česko-rakouském pomezí, v bývalé zakázané příhraniční zóně. Běžet se dá po celé jeho délce, jak se před lety Honza osobně přesvědčil, přičemž většinou po příjemných štěrkových cestách s minimálním převýšením v nadmořské výšce cca 800 m.
„V podstatě celá trasa vede lesem, kde na někoho narazíte jen velmi zřídka. Alespoň tak tomu bylo před těmi pěti, šesti lety, kdy jsem ji běžel,“ popisuje Honza. V paměti mu utkvěly dvě nezvyklá setkání – dva mohutní jeleni i s laním doprovodem a pak také Porsche s rakouskou poznávací značkou, na které narazil zničehonic uprostřed divočiny. „Asi to byl někdo, kdo pátral po svých kořenech ve zdejších zaniklých vesnicích,“ usuzuje.
Zážitkem je prý vedle panenské přírody i samotný plavební kanál. „Na řadě míst je funkční a je působivé, jak někdo dokázal něco takového vytvořit. V jednom místě prochází kanál tunelem a dostat se lze až k zaniklé nádrži, odkud kdysi voda vytékala. Každopádně je pořád na co koukat,“ oceňuje Honza.
Sám celou trasu, ke které je potřeba ještě připočíst ne zrovna krátké přístupové úseky, absolvoval na několikrát v průběhu dvou týdnů. „Bydlel jsem tehdy asi dva roky v Lipně nad Vltavou a vždy se někam přiblížil skútrem, odběhl kousek trasy a zase se k motorce vrátil,“ popisuje. Když ale má vybrat jen jeden úsek, volí hlavně kvůli relativně snadné dostupnosti ten zhruba devítikilometrový z Nové Pece do Zadní Zvonkové. „Ze začátku se musí kousek vystoupat, ale pak už je to jen příjemné proběhnutí skoro po rovině,“ navnazuje.
Dostatek možností však oblast skýtá i pro ty, koho lákají kopce. „Dá se běžet na Plešné jezero, vrch Plechý, krásných tras pro běhání je tu opravdu spousta,“ říká s tím, že doporučuje zajet sem v období od dubna do října. „Zimy tu občas bývají dlouhé, navíc na řadě míst jsou najížděné stopy pro běžkaře,“ upozorňuje.
A jak je na tom Honza se svým běháním nyní? Po nedokončeném pražském maratonu, kde se marně pokoušel navázat na svou olympijskou účast v Londýně 2012, se dává dohromady, aby vypomáhal na dráze atletické Spartě Praha v ligových soutěžích, v plánu má i starty na českobudějovickém a olomouckém půlmaratonu. Tak ať to běhá! Nejen jemu, ale i vám.
