Běchovice: Před 125 lety se zrodila legenda - Český běh

27. 5. 2022, Michal Procházka, foto: archiv, Závody

Je čtvrtek 27. května 1897, třetí hodina odpolední a na náročnou desetikilometrovou trasu mezi (tehdy) mimopražskými obcemi Běchovice a Žižkovem se vydávají za teplého počasí (19 °C) první odvážlivci. Do cíle dobíhají čtyři a začali tím dlouhou cesta ke vzniku legendy. Pojďme si připomenout hlavní prvky, z nichž se skládá unikátní příběh nyní již století a čtvrt starého závodu.

Marné hledání roviny v okolí Prahy

Josef Hlavsa a Jan Hrazdíra ze zakládajícího Českého klubu sportovního z Karlína dostali od kolegů-iniciátorů Maxmiliána Švagrovského a Jaroslava Dvořáka úkol vybrat v okolí Prahy rovinatou trasu pro mistrovskou desítku. Jako vášniví cyklisté (jejich klub se zabýval hlavně cyklistikou) objeli hlavní město a jako nejvhodnější vybrali cestu vedoucí přes Běchovice.

Jak se může každý účastník přesvědčit, s rovinou to hlavně v poslední čtvrtině vůbec nevyšlo. Rozhodující pro volbu však bylo, že běžci mohli na start dorazit vlakem a z cíle pak pokračovat tramvají. To ostatně také platí dodnes.

Mnoho let se účastníci potýkali s mizerným povrchem na trati. Starodávná cesta spojující Čechy s Moravou sice měla kamenný podklad, na něm však ležela udusaná vrstva. Při suchu tak čekala běžce spousta prachu, při mokru zase bláto a louže. To trvalo až do roku 1930, kdy se silnice dočkala betonu a žulové dlažby.

Od balancování na hraně existence po účast třech a půl tisíc

Nebylo to jen válečné běsnění za první či druhé světové války, co ohrožovalo kontinuitu závodu. Dlouhé roky se oficiálně operovalo s tím, že výpadek nastal již mnohem dříve. Teprve na konci čtyřicátých let se podařilo získat důvěryhodný důkaz o konání zpochybňovaného ročníku 1902. Za jubilejní padesátý však byl ještě mylně označen rok 1947…

Ruku v ruce s tím závod zůstal záležitosti úzkého množství běžců. Na startu se první ročníky scházelo pár jednotlivců, málokdy přesáhla účast deset. Významnější nárůst přišel až po roce 1922, kdy byly zavedeny věkové kategorie. (Jubileum tak letos slaví i veterány.) Ve 20. a 30. letech minulého století už se počet dokončivších blížil stovce, ale paradoxně až ve válečném roce 1944 ji přesáhl (124 v cíli). Ani poté však řadu let nebylo „100 a více“ pravidlem.

Až na konci 50. let začala účastnická křivka růst. Nicméně první tisícovka padla teprve na prahu éry masové podpory vytrvalostního běhu v roce 1971 (1174). Druhá ji pak následovala při 80. ročníku v roce 1976 (2747). Z rekordních osmdesátých let pochází i dosud nepřekonaný ročník 1982 s 3552 běžci v cíli. Po roce 1990 přišel propad, kdy se scházelo jen lehce přes tisícovku – krom 2626 při stém ročníku v roce 1996. V minulém desetiletí zase zájem vzrostl na čísla kolem 2 500, dva tisíce nepřesáhla účast jen v prvním „covidovém“ roce 2020. Loni bylo 2100.

Je ve světě málo silničních závodů s delší tradicí než mají Běchovice. Pár jich najdeme v zámoří, vůbec nejstarší existující je u jezera Ontario v kanadském Hamiltonu, založený 1894 – ten se však několikrát nekonal. O dva roky mladší závod na Den díkuvzdání v nedalekém Buffalu (k Niagaře a zpět) nepřerušily ani covidové roky, takže jej čeká v listopadu 127. ročník. (Více mají jen závody běžené celé nebo částečně v terénu – nejvíc mají sprinterský eliminační „Stawell Gift“ v Austrálii a anglický krosový šampionát, 140 a 134 ročníků.) Nejslavnější ze zmíněných Bostonský maraton založený pár týdnů před Běchovicemi si počítá i virtuální závod 2020, takže má od dubna 126 ročníků.

Dopoledne o poslední zářijové neděli aneb jak se ustálil termín

Bostonský maraton se koná od svého založení na „Den patriotů“ (třetí pondělí v dubnu), Běchovice své pevné místo hledaly postupně. Takřka půlstoletí, 1897 až 1944, byl nejčastějším měsícem květen, jednou se běželo v říjnu (1899), dvakrát v dubnu (1906 a 1936) a třikrát v červnu (1900–1902). V roce 1945 se poprvé startovalo v září, ale na jeho poslední neděli se termín ustálil až počínaje rokem 1984.

Mezitím se čtvrt století běhalo v říjnu – tuto etapu ukončil ročník 1983, kdy panovaly typické podmínky pro pozdní podzim, silný déšť i vítr (nárazově 70 km/h!). První roky se naopak, pokud jde o počasí, potýkali účastníci s opačným extrémem, přeci jen se vybíhalo ve tři odpoledne. V květnu, či dokonce červnu nic moc. A tak se čas startu od roku 1907 přesunul na dopoledne, kde zůstal do současnosti.

Proti větru

Ještě jeden aspekt stavitelům trati nedošel, nebo jej prostě neřešili. Jak se asi podepíše na výkonech vedení trasy směrem z východu na západ, když bývá nejčastější proudění opačným směrem. Mnohé faktory negativně ovlivňující výsledný čas – povrch, roční období, denní doba – se podařilo eliminovat či alespoň jejich vliv zmírnit, ale větru (ani dešti) poručit nelze. Takže potkat ročník, kdy bylo bezvětří nebo dokonce foukalo do zad, je mnohem vzácnější. Většinou z těch ročníků bývaly traťové rekordy. Anebo naopak nejhorší vítězné časy za dlouhá desetiletí jako v již zmíněném roce 1983.

Účastnické a pořadatelské legendy

Desítky let tradice posilují pravidelní účastníci. Čtyřicet a více ročníků absolvovalo 53 běžců, z toho desítka má dokonce padesát „plus“. Králem co do běchovických startů je pak Vladimír Kříž, který by mohl letos v září dosáhnout své šedesáté účasti. Navíc všech svých dosavadních 59 startů absolvoval v nepřerušené řadě. Ženy byly na start oficiálně připuštěny v roce 1972 (další jubileum), pravidelně běhají od 1974. Věnceslava Pokorná v období 1980 až 2018 nasbírala 37 účastí.

Mezi pořadatelské legendy pak patří Rudolf Richter, který se na Běchovicích podílel dlouhých 58 let od 1903 do 1961, mimo jiné jako každoroční startér. V roce 1947 napsal pro Půl století československé lehké atletiky, jubilejní sborník Československé amatérské atletické unie k 50. výročí založení 8. května 1897 (str. 67):

O památníku a chrámu české atletiky

„Náhodou byl závod Běchovický při své premiéře dne 27. května 1897 prvním podnikem České Atletické Amatérské Unie, jejíž ustavující valná hromada byla krátce před tím dne 8. května 1897. Průběhem let stal se závod do jisté míry základním kamenem celého našeho atletického dění: byl po celá desetiletí úvodem do saisony, je přehlídkou nových nadějí a je konečně nádherným obrazem celé minulosti našeho sportu.

Pro náš národ nejsou však „Běchovice“ jen závod mezinárodní, nýbrž mají hlubší význam. Ony jsou památníkem, v němž jsou uloženy nejcennější naše relikvie, jsou chrámem, z jehož zdí tryskají nová poučení a posila pro budoucnost. „Běchovice“, řekl bychom, staly se svědomím naší atletiky. První léta vidí přímo zázračně úspěšný vstup Čechů do středoevropské atletiky, další léta ukazují těžké probíjení se za rakouského režimu, v „Běchovicích“ jsou uloženy nejen doby úzkostí a hrůz válečných, nýbrž i radostné chvíle nových nadějí a plánů, velké naše talenty dostávají v nich své posvěcení, krátce řečeno: historie naší atletiky není myslitelná bez historie tohoto velkolepého závodu.

Proto, vzpomínajíce dnes na 50 let „České Atletické Amatérské Unie“, musíme i vzpomenout na 50 let Běchovického závodu, neboť osudy jejich jsou spolu nerozlučně spjaty.“

Další články

Kipchoge podruhé vylepšil maratonský světový rekord
26. září 2022 Závody, Petr Jelínek

Kipchoge podruhé vylepšil maratonský světový rekord

Keňský běžecký fenomén Eliud Kipchoge ozdobil své čtvrté vítězství na berlínském maratonu svým druhým vylepšením světového rekordu v kariéře, když triumfoval v čase 2:01:09. Vítězka závodu žen Etiopanka Tigist Assefa zaběhla časem 2:15:37 nový traťový rekord a stala se třetí nejrychlejší ženou historie. Eliud Kipchoge a berlínský maraton, to je vždy ...

Úspěšná běchovická obhajoba Stewartové i Zajíce
25. září 2022 Závody, Petr Jelínek, foto: ČAS - Jan Houska

Úspěšná běchovická obhajoba Stewartové i Zajíce

V neděli 25. září proběhl již 126. ročník tradičního závodu Běchovice–Praha. V jeho rámci se uskutečnilo i mistrovství České republiky v silničním běhu na 10 kilometrů. Tituly z loňského roku obhájili Moira Stewartová a Martin Zajíc. S přehledem pro hattrick Hlavní favoritkou mistrovského závodu žen byla Moira Stewartová, která chtěla útočit ...

Ve stínu superrekordu. Churaňová devátá na evropské 24hodinovce
23. září 2022 Rozhovory, Závody, Adam Fritscher, foto: Instagram Aleksandra Sorokina a archiv Radky Churaňové

Ve stínu superrekordu. Churaňová devátá na evropské 24hodinovce

Početná výprava šesti českých mužů a pěti žen bojovala od 17. do 18. září o co nejlepší výsledky na evropském šampionátu v běhu na 24 hodin, který hostila italská Verona. Cenné umístění v TOP 10 získala díky výkonu 239,62 kilometru a deváté příčce Radka Churaňová, ostatním českým reprezentantům se už ...

Stewartová cílí na běchovický hattrick
21. září 2022 Závody, Petr Jelínek, foto: ČAS - Tomáš Edlman

Stewartová cílí na běchovický hattrick

V neděli 25. září proběhne již 126. ročník silničního závodu Běchovice – Praha. V jeho rámci se uskuteční i mistrovství České republiky v silničním běhu. V závodě žen bude Moira Stewartová usilovat o třetí běchovický triumf v řadě. Hlavní favoritkou mistrovského závodu žen by měla být Moira Stewartová. Svěřenkyně trenéra Václava ...

Čtrnáct jmen pro světový šampionát v horských bězích
12. září 2022 Závody, Petr Jelínek

Čtrnáct jmen pro světový šampionát v horských bězích

Předsednictvo Českého atletického svazu schválilo nominaci pro mistrovství světa v horských bězích, které se uskuteční od 3. do 6. listopadu v thajském Chiang Mai. V českém výběru figuruje celkem čtrnáct jmen. Nechybí mezi nimi ani obhájce bronzové medaile z posledního světového šampionátu v argentinské Ville la Angostuře Marek Chrascina, jenž právě před třemi lety ...

Běchovice se nezadržitelně blíží
7. září 2022

Běchovice se nezadržitelně blíží

Už jen necelé tři týdny zbývají do startu 126. ročníku tradičního silničního závodu Běchovice – Praha a do 23. září je stále ještě možnost se k běžeckému vrcholu přelomu letní a podzimní sezóny přihlásit. Běchovice jsou opravdu jedinečným závodem, ať už se jedná o jeho dlouhověkost nebo náročný profil desetikilometrové trati, ...

MS na 100 km: český rekord a veteránský titul i slzy a zklamání
6. září 2022 Rozhovory, Závody, Adam Fritscher, foto: archiv českých účastníků

MS na 100 km: český rekord a veteránský titul i slzy a zklamání

Český ženský rekord v běhu na 100 kilometrů se zrodil na mistrovství světa v této ultramaratonské disciplině, které hostilo malé historické město Bernau u německé metropole Berlín. Držitelkou nového národního maxima však není ani jedna z dvojice českých účastnic hlavního závodu šampionátu, ale zkušená Petra Pastorová, jež časem 7:18:06 zvítězila v kategorii nad ...

Strhujícím finišem ovládl pražskou Grand Prix Maročan Amghar, z domácích se blýskl Vebr
4. září 2022 Závody, RunCzech

Strhujícím finišem ovládl pražskou Grand Prix Maročan Amghar, z domácích se blýskl Vebr

Jedna z neprestižnějších běžeckých akcí v Česku zná své vítěze. Králem desítky v centru hlavního města se stal časem 27:24 Hicham Amghar z Maroka, který ve strhujícím závěru o vteřinu porazil Etiopana Tadese Worku Gebresilase, mezi ženami triumfovala výkonem 30:16 Keňanka Irine Chepet Cheptai. Nejlepším Čechem se na jubilejním 25. ročníku ...

provozovatel

partneři českého běžeckého klubu