Odpověď na úvodní otázku je totiž prostá. Dlouho ženy nesměly desítku závodně běhat, dokonce ani střední tratě. Od roku 1928 totiž žil mýtus údajného kolapsu po finále na 800 metrů na olympiádě v Amsterdamu, přitom šlo s největší pravděpodobností o běžnou únavu po výkonu. Půlka se každopádně do programu vrátila až v Římě 1960, patnáctistovka se poprvé objevila v Mnichově 1972 a desítka dokonce až v Soulu 1988.
Běchovic se účastnily ženy dříve, ale ne o moc. První přihlášky v šedesátých letech byly zamítnuty, přestože chtěla běžet třeba Emílie Ovádková, několikanásobná mistryně republiky na středních tratích. Poprvé bylo dovoleno startovat čtveřici žen v roce 1972. A hned první vítězka Helena Nerudová závod zvládla pod 40 minut (39:34,0). Oficiálně a pravidelně pak běhají ženy od roku 1974. A zájem byl, v roce 1980 už jich doběhla více než stovka.
Roky ale pořád platilo, že byly ženy na Běchovicích ve velké menšině. Při stém ročníku 1996 jich dokončilo poprvé více než dvě stě, ale pořád to byl proti mužům zlomek. Počty žen, a tím i jejich podíl, začaly znatelně růst po roce 2005. Poslední roky již tvoří přes 30 procent účastníků, každý třetí startující je tak žena. A jednoznačně také stojí za nárůstem celkové účasti. Loni už jich běželo více než 900. Tisícovka by letos měla padnout.
Petra Kamínková se stala jednou z legend závodu, vyhrála jej jedenáctkrát, navíc v řadě
Rekord už ženy dostaly pod 33 minut
Nesmysl, že by snad ženy neměly běhat dlouhé distance, dobře dokumentuje i rychlé zlepšování traťového rekordu. Ještě v 70. letech jej výrazně zkvalitnily postupně Šárka Balcarová, Božena Sudická a Helena Ledvinová. První ženou pod 35 minut se stala už v juniorském věku Slovenka Ľudmila Melicherová časem 34:45. Její druhý rekord 33:48 z roku 1984 snese ta nejpřísnější měřítka. Jako rekord vydržel až do stého ročníku, tedy 12 let, a po dalších třiceti letech ji stále předčilo jen šest žen.
Po Ľudmile Melicherové převzaly vládu keňské běžkyně. Nejprve to byla Leah Malot, která v roce 1996 srazila pouhé tři sekundy. Více zvládla v roce 2014 Nancy Wambua (33:18), a hlavně aktuální rekordmanka Glorius Jepkirui. Ta před třemi lety jako první žena časem 32:41 pokořila hranici 33 minut.
Zatímco čeští muži se těm nejlepším historickým výkonům v poslední době nepřibližují, Češkám se vede lépe. Eva Vrabcová Nývltová vyhrála v roce 2015 v čase 33:27. Na ni navázala Moira Stewartová dvěma triumfy za podobné výkony (33:24 a 33:30). Vše přebila předloni Tereza Hrochová časem 33:10, rychlejší je historicky pouze Glorius Jepkirui. Tak schválně, kolik mužů letos jejich výkony překoná?
Registruj se na jubilejní ročník Běchovic. Staň se legendou i ty.
Běchovice–Praha | 130 let legendy | www.bechovice-praha.cz
Tereza Hrochová je aktuálně druhou nejrychlejší ženou Běchovic s časem 33:10.
