Článek motivovaný návštěvou pražského půlmaratonu od rekreační běžkyně
O víkendu jsme se šli s kamarádkou podívat na půlmaraton. Překvapila nás vysoká účast. Kamarádka sportu moc neholduje, a tudíž si neodpustila komentáře, ve stylu, že vůbec nechápe, jak se někdo může vědomě takhle trápit, že na tom není nic hezkého a vzápětí vyjmenovávala jedince ze svého okolí, kteří v davu drásali svá těla a ejhle, napočítala jich skoro deset. Samotnou mě to zarazilo a začala jsem se pídit po důvodech, které přimějí lidi k běhu. Sama běhám, ale na půlmaraton bych si netroufla.
Narazila jsem na studii firmy Asics, v níž byli dotazováni běžci a běžkyně v sedmi státech Evropy na důvod proč běhají.
Běh je významnou součástí života hlavně v Itálii, následuje Španělsko a Německo. Velkou roli hraje časová, ale i cenová dostupnost tohoto sportu.
Volba prostředí kde běhat se liší, ale nejčastější jsou ulice, parky, lesy. „Exotem“ ve volbě prostředí jsou Britové, ti nejraději běhají ve fitku.
A teď k těm důvodům: nebylo to tak těžké, nejčastějším důvodem je udržování kondice, druhé je hubnutí – hlavně u žen a třetí je běh jako forma zábavy. Smutné na statistice je, že doporučení lékařem vyslechne velmi malé procento lidí.
Zajímavé jsou okamžiky, kdy si Evropané řeknou „Teď začnu běhat…“. Nejčastější motivací je Novoroční předsevzetí. Přes 20% se potřebovala zlepšit v jiných sportech a Španělé během nacházejí svoji ztracenou duševní rovnováhu.
A proč běháte právě vy?
