Jeden z nejlepších českých vytrvalců historie Vlastimil Zwiefelhofer během své kariéry zaběhl časy, o které se mohlo mnoha jeho následovníkům jen zdát. Jak moc se ve své době věnoval regeneraci, co mu nejvíce pomáhalo a co by radil výkonnostním a vrcholovým běžcům?
Podle mého názoru je pro vytrvalce regenerace téměř stejně důležitá jako vlastní trénink. Je to součást výkonu, který je výsledkem celkového snažení nejen běžce samotného, ale i jeho realizačního týmu (kromě specialistů pomáhajících přímo, lze sem zařadit i zázemí nepřímo se podílející na fyzické i psychické pohodě běžce).
Snahou každého sportovce je podat co nejlepší výkon. Ten bývá ve velké míře závislý na intenzitě tréninku. Tréninkový prostředek může být kvalitní a účinný, když je organismus schopen zátěž absolvovat a „zpracovat“. Mimo jiné to znamená zregenerovat co nejdříve a být schopen co nejdříve další kvalitní zátěže.
Nevím, jaká forma regenerace je nejúčinnější. Mohu se jen podělit o zkušenosti, které jsem si s mým trenérem panem Suchým vyzkoušel sám na sobě.
Vyklusání je základ
První regenerací pro nás bylo vyklusání po každém tréninku. Po těžkém a náročném to bylo delší vyklusání, někdy i 2 km po trávě nebo lesní cestě. Klusání do TF 120/´ byla vlastně naše nejpoužívanější forma regenerace. Kromě výklusu hned po zátěži, jsme takto regenerovali někdy i další den a často v dopoledních fázích tréninku.
Přes 10 let mého závodního sportování je spojeno s Plzní (střední, potom vysoká škola a trávil jsem zde i většinu své dvouleté základní vojenské služby). Při výklusech jsem poznal všechny parky i přilehlé lesy v okolí města. Terény kolem Boleváku nebo na Valše byly pro regenerační běhy výborné.
Dalším nenahraditelným prostředkem byl spánek, který se nedá nahradit ničím. Vždy jsem se snažil chodit včas spát a raději jsem si přivstal ráno. V namáhavé fázi přípravy jsem si krátce lehl i po obědě tak, abych nebyl na odpolední fázi tréninku malátný.
Čaje a koupele: Pomohou nebo naopak
Čaje a koupele, které nám předepisoval pan farář Ferda, bývaly na odstranění neduhů získaných od poslední návštěvy u něj. Vždy to bylo cíleně zaměřeno na příčinu, která zhoršila jaterní test nebo rychlost krevního oběhu. Kromě stravy to byly i barvy v oblečení, kontakt s „chemickým“ prostředím (voňavky spolucestujících, různé spreje, výfukové plyny, nátěry…) a pohybem v přírodě všeobecně (nástud, vítr, zranění…). Tuto formu regenerace bych příliš nedoporučoval, protože se může stát, že místo pomoci způsobí opak. Vždy by mělo být na paměti: Když něco nepomůže, nemělo by to ublížit. U čajů stejně jako u léků může dojít k „předávkování“ a místo vyléčení je zde opačný výsledek. My jsme žádný univerzální regenerační čaj nepoužívali.
Jedno období jsem chodil na rehabilitační oddělení do nemocnice, kde jsem mohl používat malý bazének. Protože se nám pohyb ve vodě osvědčil, zařadili jsme další rok v zimní přípravě pravidelné krátké vyplavání v krytém bazénu v Plzni.
Masáže jsou další formou regenerace. Já jsem zažil za svojí běžeckou kariéru celkem tři a nemohu říci, že by mi pomohly. Nebyl jsem na ně zvyklý a neměl jsem je rád.
Klidně zkuste jiné sporty
Často jsem v mimozávodních obdobích jako formu regenerace využíval zapojení jiných svalových skupin při různých sportech nebo smysluplných pracovních činnostech na vesnici (práce na zahradě, v domácnosti, v lese, na hospodářství…). Tato forma patřila mezi moje nejoblíbenější.
Své regenerační účinky má i turistika a pobyt v přírodě. Kromě kladného vlivu na pohybovou soustavu má blahodárné účinky, zvláště na duševní stránku člověka.
Pomalejší forma regenerace je sice méně účinná, zato pro sportovce méně nebezpečná z hlediska přetrénování nebo zranění. Každý sportovec by si měl uvědomit, že svaly rostou a sílí mnohem rychleji než šlachy, vazy, nebo kosti. Snadno se při neuváženém zatěžování může poškodit některý z článků pohybového aparátu. Vždyť únava je přirozenou obranou organismu proti přetížení. Když budeme výborně regenerovat, budeme se rychleji zlepšovat až do té doby než některá část našeho organismu řekne „dost“. Záleží jen na nás, jestli poznáme míru správné rychlosti regenerce.
Moje zkušenosti jsou však přes 30 let staré, takže si myslím, že v dnešní době je jistě více dalších možností jak obnovit vyčerpané síly fyzické i psychické. Každý jsme však jiný, takže velmi těžko se bude hledat univerzální šablona na všechno. Pan farář Ferda říkával: Když je něco na všechno, bývá to na nic.
