O víkendu se uskuteční další ročník jednoho z nejrychlejších maratonů světa, ne-li vůbec toho nejrychlejšího. Nekoná se daleko, závodí se totiž v Berlíně.
Pro české příznivce bude letošní ročník výjimečný i tím, že se na start postaví i vynikající Jiří Homoláč. Ač s vysokým startovním číslem 14142, cíle rozhodně nemá nijak malé – chce se vyšvihnout na první místo v české tabulce letošních maratonských časů. Nejen o startu v Berlíně jsme s mladým běžcem hovořili v následujícím rozhovoru.
O víkendu vynecháš Běchovice, ale poběžíš maraton v Berlíně. Proč sis vybral zrovna Berlín, je to jen kvůli extrémně rychlé trati?
Jiří Homoláč: „Trenér mi ten závod vybral. Asi týden po jarním maratonu v Praze, který se mi nepovedl, mi řekl, že s takovým časem nemůžu končit sezónu, že bych měl na podzim běžet buď Frankfurt nebo Berlín. Poptal se, a v červenci mi přišel kód mého sponzora Adidas, kterým jsem se mohl přihlásit na Berlín.“
Jaké máš ambice? Budeš se snažit splnit limit na nějakou vrcholnou akci nebo „jen“ překonat svůj osobní rekord?
„Uvidím, jak mi to v neděli sedne a také jestli se chytnu nějaké skupiny, se kterou bych mohl běžet pro mne nějaké přijatelné tempo. Překonat osobní rekord bych chtěl.
Dostal jsi od pořadatelů elitní startovní číslo? A budeš mít nějaké další výhody jako možnost vlastních nápojů na občerstvovačce, hotel blízko centra závodu a podobně?
„Ne, nemám elitní startovní číslo. Mám číslo 14142, uvidím po vyzvednutí, jestli se dostanu alespoň do startovní A vlny, případně se tam zkusím nějak probojovat. Hotel i cestu si platím sám. Na občerstvovačce si budu muset dát to, co tam bude. Na startu tam budu asi nejrychlejší hobík .“ (smích)
Prozradíš nám něco ze zákulisí? Jaké jsou třeba vztahy mezi běžci z Afriky, Evropy a z Česka? Dá se očekávat, že si v neděli budou Evropané pomáhat?
„Neviděl jsem startovní listinu elitních běžců, kdo s Evropanů běží. Vztahy mezi běžci si myslím, že jsou v pohodě, alespoň co mohu pozorovat na závodech RUNCZECH. Keňané se baví s Keňany, Etiopené s Etiopany, tam je jistá rivalita, ale všichni jsou v pohodě, jsou usměvaví a příjemní.“
Jak probíhala Tvá příprava? Kolik jsi třeba přes léto běhal týdně vzhledem k blížícímu se maratonu?
„Přípravu jsem začal koncem června na soustředění v Melagu, kde jsem strávil 34 dní. A běhal tam kolem 30km denně ve dvou fázích, v srpnu jsem v tom pokračoval doma, v září se kilometráž se výrazněji snížila a teď se snažím formu vyležet, takže už jen klus se střídá s volnem. Jinak příprava probíhala dobře, bez zranění nebo nemocí, bohužel poslední dva závody mně nevyšly, tak jak bych si představoval, tak v neděli uvidíme.“
A jaké máš plány do zbytku sezóny? Kolik dní budeš potřebovat na regeneraci a jaké závody bys ještě letos rád běžel?
„Dál než do nedělního závodu nevidím. Uvidíme, jak to dopadne. Poté mám volnější týden, sem tam nějaký klus a volno, abych si odpočinul. Ještě bych chtěl běžet Vokolo priglu, který je můj oblíbený závod, mám ho téměř u domu, probíhá v místech, kde celý rok trénuji. Tak bych tam chtěl uzavřít sezónu. Pak si dát nějaký týden přechodné období a začátkem listopadu začít nabíhat na novou sezónu, aby byla lepší než ta letošní, která se mi nepovedla, jak bych si představoval.“
Děkuji za rozhovor a v neděli přeji čas, který bude znamenat nový osobní rekord.
