U příležitosti Světového dne srdce se bude na letošních Běchovicích měřit EKG a tlak, zájemci se mohou i přiučit, jak správně resuscitovat. Sdružení Rytmus srdce ve spolupráci s lékaři a sestrami z IKEMu se budou věnovat běžcům i veřejnosti.
Jak je to se sportování na výkonnostní úrovni a existuje věková hranice, od které by se měl člověk více „hlídat“? O zdraví ve spojitosti s během jsme hovořili s Pavlou Krištofovou ze sdružení Rytmus srdce.
Běh a pevné zdraví k sobě mají jistě blízko. Jak by o své zdraví měli dbát výkonnostní nebo vrcholoví běžci, kteří na tratích usilují o co nejlepší časy? Stačí třeba jen preventivní prohlídky u lékaře?
Pavla Krištofová: „Vrcholoví sportovci by měli být sledováni pravidelně lékařem specialistou – to se liší v různých sportech a zemích. Obecně zvyšuje vysoká zátěž do určité míry riziko náhlé smrti, ale to platí zejména pro sportovce, kteří mají skryté onemocnění. Cílem vyšetření před zahájením sportovní činnosti a poté v průběhu (zejména u starších jedinců) je odhalit tyto možné abnormality, které vytvářejí predispozici pro život ohrožující arytmie nebo vznik infarktu. Nicméně, ani odborníci se neshodují na tom, jak často a co se má vyšetřovat.“
Jak člověk věnující se běhu zjistí, kdy je únava z tréninku ještě „zdravá“ a kdy už ohrožuje zdraví? Může to vůbec poznat?
„Únava je jedna věc – tu cítí po velké zátěži asi každý. Jinou věcí jsou příznaky možného onemocnění jako nadměrná dušnost, bušení srdce, bolesti na hrudníku, slabost, mdloba při sportu nebo poté. Takové příznaky by měly dovést dotyčného vždy k lékaři. Podobně, pokud má sportovec známky interkurentního onemocnění jako respirační virózy atd., neměl by v tu dobu sportovat.“
Je nějaká věková hranice, od které by se měl člověk věnující se sportu přeci jen více hlídat?
„V medicíně (i sportovní) je hranice 35 let. Do ní jsou případy náhlého úmrtí vzácné a skoro vždy jsou důsledkem nějakého skrytého vrozeného nebo geneticky přenášeného onemocnění. Nad 35 let narůstá riziko a začíná převládat výskyt ischemické choroby srdeční. U ní záleží nejen na věku, ale i na přítomnosti dalších rizikových faktorů (např. hypertenze, cukrovka, rodinná anamnéza atd.), jak vysoké to riziko je.“
Lidé si často měří doma tlak pomocí různých elektronických přístrojů. Jsou tyto výsledky věrohodné?
„Měření tlaku pomocí elektronických přístrojů je pro orientaci dobré, pokud se však objeví abnormální hodnoty, je rozhodně dobré nechat se přeměřit u lékaře.“
Kde si lze nechat změřit tlak „odborně“?
„Každý z nás má jistě svého praktického lékaře, na kterého se může obrátit kdykoli. Jiná věc je, že mnozí lidé zanedbávají pravidelné preventivní prohlídky…“
Možností je také nechat si změřit tlak v cíli nedělního závodu. Co dalšího kromě měření tlaku nabídnete návštěvníkům a účastníkům „Běchovic“?
„Ve stanech, které budeme mít hned vedle pódia, kde se budou vyhlašovat vítězové jednotlivých kategorií, nabídneme i „natočení“ EKG a výuku laické resuscitace.“
Zvládá vlastně veřejnost základní zásady resuscitace nebo si myslíte, že je potřeba stále opakovat a učit postup?
„Výuka resuscitace je u nás zanedbávané téma. V některých zemích jsou povinné kurzy pro řidiče, učí se na školách atd. Existují také aplikace pro mobil s jednoduchými pokyny, mapou umístění nejbližších automatických externích defibrilátorů (které jsou u nás rozšířeny minimálně) a další věci. To je jedna z věcí, kterou bychom my, jako spolek, který se edukaci laické veřejnosti dlouhodobě věnuje, chtěli do budoucna změnit. Proto na příští rok připravujeme více podobných akcí, jako je ta nedělní.“
Děkuji za rozhovor a věřím, že nedělní akce výrazně zlepší české povědomí o základech resuscitace.
