Novopečený maratonský mistr republiky Petr Pechek dnes již patří (nejen) v maratńu mezi stálice, přesto jeho letošní vítězství bylo tak trochu nečekané. Co od závodu očekával? A jaké jsou jeho nejbližší závodní plány?
Jak jsi viděl své šance před závodem?
Věřil jsem, že bych mohl bojovat o medaili, ale chtěl jsem se soustředit hlavně splnění limitu na ME. Cítil jsem se nato, že bych pod 2:20 mohl běžet a věřil jsem, že ostatní kluci mají šanci také limit zaběhnout, abychom mohli na ME sestavit tým. Nakonec to bohužel dopadlo jinak.
Jak se vlastně závod vyvíjel.
Zpočátku jsme běželi čtyři Češi ještě s jedním cizincem. Takto jsme běželi zhruba do desátého kilometru, pak ostatní zrychlili a já jsem skoro až do půlmaratonu držel své tempo. Pak jsem se vyvezl s jedním Švýcarem a před 37. kilometrem jsem poměrně snadno doběhl a následně předběhl Honzu Kreisngera, který překvapivě na můj nástup nijak nezareagoval. Na 39. kilometru jsem doběhl i Vítka Pavlištu a Jirku Homoláče. Spolu jsme běželi do občerstvovačky na 40. kilometru a pak se to začalo trochu trhat. Vítkovi jsem utekl až kolem 41. kilometru.
Tři z vás už čas pod 2:20 v minulosti zaběhnout dokázali. Co si myslíš, že bylo příčinou, že nikdo z mužů nezaběhl limit na ME?
Pár lidí si zaběhlo kvalitní časy, ale myslím si, že většině běžců jejich plány co do času nevyšly. Myslím si, že za to mohl hlavně silný vítr, který foukal nepříjemně proti i z boku.
O tobě je známo, že máš raději teplejší počasí. Nebylo to pro tebe nevýhodou, že bylo poměrně chladno?
Zase taková zima nebyla, pršelo jen mírně a řekl bych, že počasí bylo optimální. Mnohem větší zima byla před dvěma lety, to jsem na rozdíl od letoška běžel v dlouhém rukávu.
Jak vypadala tvoje zimní příprava?
Řekl bych, že letošní zimní příprava byla lepší než ta loňská. Nebyl jsem zraněný a tak jsem neměl takové tréninkové výpadky. Sice jsem nestihl soustředění, ale oproti loňsku jsem naběhal větší kilometráž.
Jsi zvyklý běhat v tréninkové skupině Kerteam.. Celou maratónskou přípravu jsi byl ale vzhledem k pracovnímu vytížení nucen odtrénovat sám. Bylo to pro tebe těžké?
S tím jsem se musel smířit. Některé dny to bylo hodně náročné. Ve skupině se samozřejmě běhá líp, ale při společných trénincích stejně často běhám svoje tempo, obzvláště pokud cílím na konkrétní závod.
V čem vidíš důvod, že se ti závod povedl?
Povedla se příprava a optimálě jsem si rozvrhl síly. Osttaní to zřejmě přepálili vzhledem k tomu, jaké byly podmínky.
Musí být těžké skloubit pracovní povinnosti a běh? Běháš spíše ráno nebo večer? Stíháš i dvoufázový trénink?
Běhat chodím spíš večer. Pokud vím, že to večer už nestihnu, jdu běhat ráno, ale to nemám rád. Dvoufázové tréninky stíhám jedině o víkendu a před maratonem je rozhodně zařazuji.
Za sebou máš řadu maratonů. Najde se mezi nimi nějaký, na který rád vzpomínáš?
Líbilo se mi v Košicích, tam jsem se vydal ze všech sil a o to větší jsem měl z výsledku radost. Moc se mi líbily i Atény, kde se dobíhalo na historickém stadionu. Atény jsou klasika a jsem moc rád, že jsem se tohoto závodu s nádhernou atmosférou zúčastnil. Pak bych ještě zmínil Frankfurt nad Mohanem, kde se dobíhá v hale. To je velice nezvyklé a zajímavé.
Jak regenruješ?
Důležiou regenerací je spánek. Pak samozřejmě potřebný odpočinek, občas zařazuji i automasáže.
Považuješ maraton za vrchol letošní sezóny?
Ano, Mistrovství České republiky v maratónu pro mne většinou bývá vrcholem sezóny. Nevím, jestli letos poběžím ještě nějaké mistrovství. Záleží na domluvě s trenérem. Možná se zkusím kvalifikovat na MS v běhu do vrchu.
Jaké jsou tvé nejbližší závodní plány?
Chtěl bych běžet půlmaraton v Českých Budějovicích a také Běh na Děvín, ten závod mám rád.
