Petra první, Radka druhá. A to do Apeldoornu málem nejely

7. února 2019 , Adam Fritscher, foto: Facebook a archiv atletek

Petra první, Radka druhá. A to do Apeldoornu málem nejely

Výprava, která se málem nekonala, ale nakonec byla nadmíru úspěšná. Tak lze ve zkratce označit letošní pouť předních českých vytrvalkyň do nizozemského města Apeldoorn. Trojice Petra Kamínková, Radka Churaňová a Regina Procházková doplněná o v Praze žijící Slovenku Katarínu Beľovou vybojovala ve 46. ročníku závodu Midwinter Marathon Apeldoorn zásluhou prvních dvou jmenovaných dvě medailové pozice a navrch si opět odvezla domů řadu pozitivních zážitků.

Olomoucká běžecká ikona Petra Kamínková, která si v Apeldoornu před lety připsala své maratonské maximum 2:39:20, letos stejně jako loni startovala na prostřední vypsané trati na deset mil (maraton už se ostatně na tomto mítinku i přes jeho název už pět let neběhá) a po loňském druhém místě tentokrát nenalezla mezi ženami přemožitelku. „Je to pro mě velký úspěch a motivace do dalšího tréninku,“ radovala se třiačtyřicetinásobná česká šampionka na tratích od 1500 metrů po půlmaraton po výkonu 1:01:27.

Na nejdelší, pětadvacetikilometrové distanci se představila další česká vytrvalecká stálice Radka Churaňová, jež časem 1:36:31 obsadila druhou příčku o šestnáct vteřin za vítěznou Holanďankou. „Takové umístění, navíc v tempu 3:51 a s vylepšením mého osobního rekordu na této trati mě mile překvapilo. Můj tréninkový plán opravdu funguje, takže slibuji svému trenérovi Radku Brunnerovi, že už nebudu skuhrat a protestovat,“ smála se Churaňová, kterou na 25 kilometrech doplnila na předních pozicích jako pátá v cíli Regina Procházková (1:42:45). Katarína Beľová absolvovala nejkratší osmikilometrovou trať a časem 29:55 brala čtrnácté místo.

Nic z toho se přitom málem ani nestalo, osud české „loupežné výpravy“ do Nizozemí totiž letos visel na vlásku. „Původně nás mělo jet osm, jenže přišly dvě omluvenky, pak se nešťastně zranili Petr Pechek a Jana Klimešová a zbyly jsme čtyři holky. Ještě v týdnu před závodem jsme neměly vůbec zajištěný odvoz, naštěstí se Radka Churaňová nakonec rozhodla vzít své nové auto a dopravit nás do Apeldoornu, za což jí moc děkujeme,“ popisuje patálie české skupiny dlouholetá domácí jednička Kamínková.

Přitom i ona sama byla dlouho v nejistotě, zda se vůbec na svůj milovaný závod přihlásit, protože bojovala s vleklým zraněním kotníku. „Vlastně jsem v Holandsku poprvé od zářijového půlmaratonu v Ústí nad Labem běžela pod čtyři minuty na kilometr, když nepočítám předvánoční exhibici v Curychu. Do Apeldoornu ale jezdím od roku 2000, je to mé maratonské město plné krásných vzpomínek a Holandsko prostě miluji. Na všech tratích se představilo na 14 tisíc běžců, závodila spousta dětí a mělo to zase skvělou atmosféru. Pořadatelé byli také rádi, že jsme přijeli, přestože původně zařizovali ubytování pro osm lidí, ale večer už jsme v pohodě poseděli s ředitelem závodu a vínkem ve velmi přátelském ovzduší,“ rozplývala se Petra Kamínková.

A přiznala, že úspěšný start na oblíbeném mítinku byl pro ni dobře načasovaným impulsem pro další tréninkovou dřinu. „Po dlouhém zranění už teď počítám se startem na Rohálovské desítce v Prusinovicích, na Pečecké desítce a také na mistrovství republiky v půlmaratonu v Pardubicích, kterému dám přednost před Prahou,“ poodhalila své plány oblíbená běžkyně ze Svatého Kopečku u Olomouce.


Fotogalerie

  • Partneři Českého
    běžeckého klubu